Pozemky v obou případech patří právě městu. „Hledáme lokality k bydlení, které bychom chtěli nabídnout lidem. Momentálně máme dvě, které nám připadají vhodné a které v té souvislosti řešíme. Vnímáme poptávku po nových bytových možnostech. Zároveň v tom vidíme šanci, jak celkově zvýšit atraktivitu města, a přispět tak k zastavení poklesu počtu obyvatel,“ řekl místostarosta Litvínova Karel Rosenbaum (ANO).
Pokud jde o Hamr, kde by nové domy vyrostly na rozlehlé louce u sběrného dvora, úřad si nechává zpracovat územní studii, která má přinést možnou budoucí podobu lokality nejen s ohledem na podloží, ale také v souvislosti s polohou v rámci města.
Podle Rosenbauma není v plánu zastavět celé území pouze rodinnými či bytovými domy. Na místě se počítá také s občanskou vybaveností. Studie se má zabývat i podobou veřejného prostoru a možnostmi dopravy. V současné době je místo v podstatě nepřístupné. „Studie řeší možnosti příjezdů do lokality. Nepočítáme přitom jen s individuální dopravou, ale i s veřejnou, protože domů by tam mělo být přece jen dost,“ podotkl Rosenbaum.
Projekt nemá být „hudba budoucnosti“. Radnice počítá, že stavět by se v ideálním případě mohlo začít do dvou let. Zatím však není jasné, kdo by měl mít samotnou výstavbu přímo na starosti. „To bude předmětem dalších jednání,“ uvedl místostarosta.
Nové domy mají vyrůst také v Žižkově ulici v místě, kde se dříve nacházel sběrný dvůr. Vedle má zázemí Správa a údržba silnic Ústeckého kraje (SÚS), přičemž město vedlo jednání o jejím možném přestěhování, aby pro výstavbu bylo k dispozici více místa. K tomu však podle posledního vyjádření kraje nedojde.
„Nechceme záměr oddalovat. Nyní tedy necháme zaktualizovat studii, přičemž budeme počítat s variantou, že SÚS na místě zůstane,“ dodal Rosenbaum.
U centra Litvínova ožívá roky nevyužitý pozemek, vyroste na něm 15 domů |
V Litvínově se pod taktovkou soukromých developerů staví domy i na jiných místech. Nedávno bylo dokončeno sedm „řadovek“ v Ruské ulici v centru. Všechny už jsou obsazené. Prodávaly se za ceny kolem šesti a sedmi milionů korun.
V Žižkově ulici, přímo naproti pozemku, kde počítá s výstavbou město, rostou už několik let pasivní domy. Ty, které jsou zatím nezamluvené, podnikatel nabízí v průměru za deset milionů korun. Ve čtvrti Chudeřín si pak zájemci mohou koupit hrubou stavbu „řadovky“ za cenu lehce přes čtyři miliony korun.