iDNES.cz

Odměnou je výhled. Už sem došel i devadesátník, říká šéf chaty na kopci Lovoš

  11:04
Půl roku se o turistickou chatu na vrcholu kopce Lovoš stará nový provozovatel. Lovosický Klub českých turistů (KČT), kterému chata patří, ho hledal docela dlouho, protože většinu zájemců odradily horské podmínky a nesnadná doprava materiálu. Nový nájemce Martin Mazanec se s tím nejen statečně vyrovnal, ale práce na kopci s nevšedním výhledem ho baví.

„Všechno, co je nahoře na chatě, jsem měl v ruce. Na takové chatě totiž musíte být neustále dobře zásobený. Pro nic si nesjedete do obchodu. Všeho musí být na skladě dostatek, jinak velice rychle pohoříte. Je potřeba být připraven na to, že přijde hodně lidí a musí být co prodávat. V tom je to tady specifické. Nahoru jezdím terénním vozem zhruba šestkrát týdně a všechno postupně a systematicky navážím,“ usmívá se nový provozovatel Martin Mazanec.

Přes den pracuje jako provozní v píšťanské restauraci Marina Labe, odkud má přes Žernosecké jezero krásný výhled na kopec Lovoš, kde po večerech začíná jeho druhá směna. Na chodu chaty se spolu s ním podílí tým šikovných brigádníků, kteří se střídají, jak jim to vyhovuje. „Většinou jsou tam dva na směnu. Jeden obstarává kuchyni a druhý je na baru,“ nastiňuje Mazanec.

Sám má rád hory a rád po nich chodí, proto ho zaujala i nabídka KČT. „Provozy horských chat mám velice rád a vždycky jsem obdivoval, co všechno to obnáší. Ve chvíli, kdy se objevilo výběrové řízení na provozování chaty Lovoš, jsem neváhal a pustil se do toho,“ vypráví Mazanec.

Chata Lovoš se nachází v nadmořské výšce 573 metrů a nad okolní krajinu je vyvýšena zhruba o 400 metrů. Právě to většinu z původních 40 zájemců odradilo. Výběr Mazance si však turisté chválí.

„S novým nájemcem jsme moc spokojeni. Začal v únoru, tedy v nejhorší turistické sezoně, kdy na Lovoš přichází nejméně návštěvníků, ale uvedl se velice dobře. Jsme rádi, že se stará nejen o chatu, ale také o její okolí,“ říká Miloš Vodička, předseda KČT Lovosice, který chatu na Lovoši od roku 1990 vlastní.

Chata Lovoš má nového provozovatele, řadu zájemců odradily horské podmínky

Podle Mazance bylo v únoru nejsložitější zejména zásobování. Nižší počty výletníků však doplnili návštěvníci, kteří byli zvědaví, kdo chatu na Lovoši vede.

Právě návštěvníci jsou motorem, proč se Mazanec o chatu tak rád stará. „Návštěvníci jsou skvělí. Mají za sebou čtyři kilometry chůze do kopce a jsou rádi, že nahoře něco je. Jsou za to vděční a je to super. Nejvíce mě potěší, když nás někdo pochválí a líbí se mu, jak chatu vedeme. To je pro nás opravdu velké zadostiučinění. Pak jsem rád, že všechna ta práce a námaha se zbožím stojí za to,“ popisuje Mazanec.

Výletníky na vrchol Lovoše láká panoramatický výhled. Podle předsedy lovosických turistů je na jednu stranu vidět Ještěd a Bezděz a na druhou Krušné hory. Když je ovšem obzvlášť dobrá viditelnost, tak lze spatřit i televizní vysílač na pražském Žižkově nebo také Krkonoše.

Výhled z pochozí terasy, ze které je vidět do všech stran, si pochvaluje i cyklista Jaromír, který s rodinou jezdí na Lovoš každý rok: „Podle mě to je nejlepší kopec v Ústeckém kraji. Krásný výhled, dobrá hospoda a příjemná cesta.“

Pozvolná, široká a pohodová cesta, po které se dá vyjet nejen na kole, ale lze ji vyjít i s kočárkem, je podle Mazance pro Lovoš velký bonus. „Nedávno sem dokonce vyšel i jeden devadesátník,“ podotýká provozovatel.

Chata Lovoš má v červenci a srpnu otevřeno od středy do neděle vždy od 10 hodin. Ve středu, ve čtvrtek a v neděli zavírá v 17 hodin, v pátek má otevřeno až do 22 hodin a v sobotu do 20 hodin. Se začátkem školního roku však Mazanec plánuje otevírací dobu upravit.

„Jídlo máme formou rychlého občerstvení. Návštěvníci si u nás mohou dát třeba hranolky, sýr, řízek, klobásy, párek v rohlíku nebo různé druhy domácích koláčů, které peče moje maminka přímo pro Lovoš. A také nabízíme poměrně široký sortiment nápojů. Od piva přes malinovku až po různé druhy vlastních limonád, takzvaných Lovonád. Konalo se tu i pár narozeninových oslav, ale šla by i svatba, kdyby se návštěvníci smířili s podmínkami na vysokém kopci,“ líčí Mazanec.

zpět na článek