„Zájemci o budovu nádraží byli údajně dva, jeden i složil jistinu, o druhém zájemci nic nevím. Nikdo ale nepřihodil, takže danajský dar je stále náš. Formou aukce jsme to zkusili poprvé, předtím jsme se nádraží pokoušeli prodat přes renomovanou realitní kancelář. I když někdo projevil zájem, z prodeje nakonec sešlo,“ uvedl po neúspěšné aukci starosta Moldavy David Leitermann (SPOLU) s tím, že se zastupitelé musí domluvit na dalším postupu.

Obec bude podle něj nejspíše nádraží nabízet k prodeji dál. „Nabídku ale budeme muset trošku zatraktivnit. Jednou možností prodeje je takzvaná holandská dražba, kdy nádraží začneme nabízet za nějakou vyšší částku a každou minutu cenu snížíme. Kdo ji odklepne, bude nádraží jeho. Třeba i za dva miliony. Musíme to ale projednat na zastupitelstvu,“ poznamenal Leitermann s tím, že pokud budovu někdo koupí, budou chtít zastupitelé vědět, jaké záměry s ní nový majitel má.

Že by si krušnohorská obec nemovitost nechala a postupně opravila, nepřichází v tuto chvíli podle Davida Leitermanna v úvahu. Jak zmínil, její roční rozpočet je sotva 10 milionů korun, oprava by vyšla až na 100 milionů. „Při drobné chybě nebo podcenění nákladů na opravy hrozí, že obec zkrachuje. Touto cestou jít nechceme,“ sdělil starosta.

Když Moldava v roce 2016 nádraží od Správy železnic zhruba za 3 miliony koupila, chtěla ho opravit. Po změnách ve vedení obce v roce 2019 zastupitelé rozhodli, že budovu nabídnou k prodeji. Bez úspěchu.

O dva roky později zastupitelé rozhodnutí o prodeji zrušili s tím, že budovu opraví. Měli už přislíbenou dotaci ve výši 50 milionů korun na rekonstrukci, která by tehdy pokryla většinu nákladů. Z plánů však nakonec sešlo. Zastupitelé peníze odmítli přijmout zejména pro nedostatek peněz na provoz budovy po rekonstrukci.

Moldava neopravila střechu cenného nádraží, hrozí jí pokuta dva miliony

Na jaře 2022 proto nádraží začala obec znovu nabízet k prodeji za 7,5 milionu korun. A opět neúspěšně. Postupně tedy snížila částku až na současné 3 miliony. Ani za tyto peníze však nádraží nikdo nechce.

Nádražní budova z roku 1885 v minulosti zajišťovala na česko-německé hranici drážní, celní, poštovní, telegrafní či policejní agendu. Po roce 1945, kdy zde bylo zrušeno mezinárodní vlakové spojení, budova dosluhovala ještě do poloviny 80. let coby zázemí pro učně Středního odborného učiliště železničního.

Po listopadu 1989 objekt přešel do soukromých rukou a vystřídal několik vlastníků, kteří s ní měli různé záměry. Nikdy je však nedotáhli do konce a nevyužitý objekt začal chátrat. Od roku 1998 je budova nádraží součástí technické památky, takzvané Moldavské horské dráhy.