Roky vnímám, že obyvatelé Mostu jsou na své – co si budeme namlouvat – ne zrovna vzhledné panelákové sídlo hrdější a hrdější. Do lokality se za dobrými sportovišti sjíždějí lidé z celého Ústeckého kraje, jezero Most je reklamou na rekultivace, ve městě se daří díky nadšencům alternativní kultuře, ale i podpora ze strany radnice pro tu „oficiální“ je solidní. Sportovci nenápadně, ale soustavně dostávají své kluby na republikovou úroveň od mládeže po dospělé.
Jako blátivé ovšem vnímám aktuální dění kolem parku Střed. Město zpustlou lokalitu navrženou v 70. letech 20. století nechalo velkým nákladem opravit. Nová podoba vzešla z architektonické soutěže. Součástí byly na betonových blocích vyřezané verše Evy Oubramové (1939–1997), básnířky, spisovatelky a novinářky. Popisovala v nich zničení kdysi fantastického starého města kvůli uhlí a ideologii.
Most zakryl v novém parku verše o zániku starého města. Jsou depresivní, říká |
„Svatá prostoto; Tak mi odpalte moje město; Vaše láska už se ho netýká; Už dávno jste sežrali hada; Ve 14.30 odletělo muzeum; Následující týden knihovna v tutéž dobu; Nikdy se mi nepřestane zdát o městě, kde hejna holubů pomřou hlady; A město odlétá a město letí.“
Jenže většinu veršů nechalo krátce po otevření vedení magistrátu zakrýt plechovými cedulemi s informacemi o opravě parku. Proč? Verše se pánům z kanceláří nelíbily. „Do parku se vrací po x letech život a chceme ho prezentovat pozitivněji. Některé texty se nám nelíbily, byly až moc depresivní. Do parku chodí maminky s dětmi,“ uvedl primátor Marek Hrvol (ProMOST). „Devadesát devět procent lidí vůbec nechápe, co tam je napsané.“
10. června 2024 |
Na obnově parku se podílely i některé nadace, nápad na umístění veršů vzešel od architektů a nadace Karel Komárek Family Foundation, vše bylo schváleno.
Hned se chce volat směrem k Mostu: „Panáčci z radnice, přestaňte lidi vychovávat, přestaňte posuzovat, co je z vašeho pohledu dobré, co mohou a nemohou lidé znát a číst, přestaňte cenzurovat, nechovejte se jako komanči!“ Pak se ale vkrádá myšlenka: proč magistrát krásné dílo nevyužije k popisu minulosti a odlišné současnosti?
Víme přece, jak život v oblasti po desetiletí ovlivňovala hospodářská politika a ideologie. Příroda i obyvatelstvo byly odepsány. Zmizet muselo kvůli uhlí a vidinám lepšího života přes 80 vesnic a jedno město, potoky i kopce. Ona lepší socialistická společnost měla být vychována za „krásného“ ekonomického růstu vedle rypadel.
Když bylo v první polovině 60. let rozhodnuto o zboření starého města, začal být tento Most náhle vykreslován jako zchátralý, jako něco, do čeho nemá cenu investovat, jako sídlo kdysi ovládané německými uhlobarony, kteří kohosi vykořisťovali. Vedle zatím rostl panelový Most nový. A protože komanči chtěli ukázat, jak jsou kulturní, nesmyslně nechali popovézt obří gotický chrám směrem k Panelákovu. Komu se to nelíbilo, byl umlčen stejně jako paní Oubramová.
O 53 metrů dál. Most kvůli obnově parku přesunul sochu připomínající ňadro |
Ovšem nejsou právě její verše silným příspěvkem k poznávání? Park byl díky nim nenásilným upozorněním na minulost. Byl podotknutím k regionálním dějinám, poznámkou k rozdílu mezi kolektivní a individuální pamětí. Byl zamyšlením nad vztahem lidí a společnosti k bydlišti a jeho pověsti. Jeden by mohl mluvit o mementu, další třeba přímo o památníku kulturního dědictví.
Literární vědci by se nad mými úvahami možná zasmáli, ale snaha vychovávat matky s kočárky tím, že je uchráním před četbou básní, mi přijde ještě směšnější. A trapná.
25. srpna 2023 |
