My vám, milí obyvatelé, to referendum dělat nebudeme, rozhodlo si prozatím vedení radnice Mšené-lázně na Litoměřicku v záměru výstavby větrných elektráren na katastru obce. Samo vedení radnice o výstavbě uvažuje, naopak řada místních proti tomu protestuje. Zastupitelstvo však 25. dubna rozhodlo, že když občané chtějí referendum, ať si na jeho vypsání sami seženou dostatek podpisů.
„Pro vyhlášení referenda je podle zákona potřeba alespoň 30 procent voličů, kteří by podepsali podpisové archy. Protože obec Mšené-lázně měla při posledních volbách zhruba 1 490 voličů, potřebovali jsme alespoň 460 podpisů. Podařilo se nám jich sehnat 656, což je 45 procent voličů,“ říká jeden z iniciátorů referenda Miroslav Chobot.
Řada místních má pocit, že zastupitelstvo složené z členů ODS a nezávislých kandidátů na jejich názory nedbá. Podle Chobota má mnoho lidí dojem, že když má někdo jiný názor než oni, má smůlu. „Z mého úhlu pohledu jde zastupitelstvo úplně proti lidem. Odmítli vyhlásit referendum, což by v takovéto zásadní záležitosti přece vyplývalo z logiky věci. U nás v Ředhošti (spadá pod Mšené-lázně) pak domy obcházely sedmdesátileté seniorky, aby si lidé sami vyhlásili referendum,“ popisuje Kateřina Dbalá.
Ačkoli zastupitelstvo o výstavbě větrných elektráren uvažuje už delší čas, místní se o tom prý dozvěděli teprve nedávno. „Setkání s občany na téma větrných elektráren proběhlo teprve začátkem dubna, ačkoli zastupitelstvo o vybudování elektráren jedná od loňského července!“ diví se Chobot.
Obavy z hluku a ztráty genia loci
Místní se obávají zhoršení životních podmínek v obci, v jejímž okolí vyrostou vysoké věže. „Nazývají to větrný park, což evokuje, že se tam půjdete projít jako do parku, ale ve skutečnosti to bude obří průmyslová zóna,“ upozorňuje Dbalá.
Největší obavu mají lidé podle Chobota z toho, že věže větrných elektráren neúměrně naruší charakter krajiny. „Podle toho, co nám představil jeden ze zástupců firem nabízejících postavení elektráren, navrhují čtrnáct větrníků o celkovém výkonu kolem 100 megawatt, přičemž každý větrník by měl mít výšku 230 metrů. Když k tomu připočítáme nadmořskou výšku základny, bude větrník o 40 metrů vyšší než hora Říp,“ podotýká Chobot.
Stejně to vidí i předseda představenstva a ředitel společnosti Lázně Mšené František Och. „Mám velké obavy. Vrtule by se točily výš než 216 metrů vysoký Žižkovský vysílač v Praze! Větrné elektrárny v okolí by mohly ovlivnit i návštěvnost lázní. Přišli bychom o klienty, kteří jezdí za prostředím a váží si genia loci památkově chráněných lázní i celé obce se všemi částmi. Počítat bychom ale měli i s odlivem těch, kteří mají obavy z vlivu větrných elektráren na lidský organismus. A následovat bude i úbytek pracovních míst,“ popisuje Och.
Další obavu mají místní z hluku, který by mohl mít negativní důsledky na kvalitu života v obci. „Na dubnovém setkání nám zástupce firmy řekl, že hluk, který větrníky vydávají, se v místě pohybuje okolo 105 decibelů. Ve vzdálenosti jednoho kilometru, tedy u rodinných domů, by hluk byl na úrovni 40 decibelů, což odpovídá hluku rušné městské ulice,“ vysvětluje Chobot.
Vrtule prý odradí lázeňské hosty
Hluku obrovských vrtulí se obává i ředitel lázní. „Neumím si představit pozitivní dopad pro lázně. Hluk, který větrné elektrárny vytvářejí, se nese po větru velmi daleko. A pokud by měly větrníky stát téměř kolem celé obce, a dokonce i mezi jejími částmi, nebude úniku. Vždy to bude odněkud slyšet,“ říká Och.
Tato hrozba některé lidi dovedla až k myšlence na odstěhování. „Na větrníky bych sice ze svého domu nejspíš neviděla, ale kdyby tady ty větrné elektrárny postavili, můžu se rovnou odstěhovat třeba do Lovosic k chemičce, dojem z okolní krajiny bude stejný,“ smutně konstatuje Dbalá.
Miroslav Chobot upozorňuje ještě na další problém, a tím je velké narušení polí, na nichž mají vysoké tubusy elektráren stát. „Vyrobený elektrický proud je potřeba z větrníků odvést. Na to má sloužit podzemní vedení, které však bude potřeba vykopat. Navíc ke každému větrníku musí vést zpevněná komunikace, která tam musí zůstat pro případné opravy. Pole v okolí větrníků tedy budou znehodnocena také silnicemi, mezi nimiž budou muset zemědělci kličkovat,“ vysvětluje.
Některé lidi o výhodnosti postavení elektráren nepřesvědčily ani finanční výhody. „Jako pozitivní pro obec vidím slíbenou odměnu přes 10 milionů korun ročně. Každý občan však musí posoudit, zda těchto 20 procent současného rozpočtu obce navíc vymění za tak megalomanský projekt, zcela měnící parametry života v obci i okolí. Je třeba zvážit, proč také investor nabízí tak štědrou odměnu. Každému je jasné, že to není zadarmo,“ uzavírá Och.
Starosta: Lidé mohou ušetřitZcela jinak než občané sbírající podpisy pro referendum vidí přínos větrných elektráren starosta obce Rostislav Lariš (bezpartijní). Obci samotné i místním obyvatelům by prý postavení větrníků mohlo pomoci finančně. „Občanům by větrné elektrárny mohly přinést finanční bonus a sdílenou energii, to znamená, že v rámci komunity by mohli mít elektřinu s nějakou slevou. Záleží ještě na tom, co zastupitelé vyjednají s případným investorem, o kterém ještě není rozhodnuto,“ říká Lariš. Pozitivní přínos výstavby elektráren vidí starosta také pro obecní rozpočet. „Nabídky na postavení předložily tři firmy. Jsou tam částky v rozmezí od 100 do 150 tisíc za instalovaný výkon jednoho megawattu. Tyto odměny by firmy vyplácely jednou ročně po dobu životnosti elektráren. Vše je ale ještě v jednání a záleží na tom, jak se dohodneme a jak bude postavena smlouva,“ vysvětluje Lariš. Větrníky by podle starosty měly stát na soukromých pozemcích. Na obecních se prý vhodná místa nenašla. „Podle posledních informací zde bude maximálně 14 větrníků a výška jejich věží, bez lopatek bude do 110 metrů,“ je přesvědčen starosta. O konání referenda o případné výstavbě větrných elektráren se zřejmě po tlaku občanů bude rozhodovat na zastupitelstvu, které se koná v pondělí 13. května. To je podle Lariše poslední termín, aby bylo možné udělat referendum společně s volbami do evropského parlamentu. „Předpokládám že výsledek referenda bude k výstavbě elektráren pozitivní. Také se ale může stát, že bude neprávoplatný, protože asi přijde málo voličů. Evropských voleb se totiž účastní okolo 20 až 25 procent obyvatel.“ |