1 Jak velké nebezpečí hrozí?
Největší nebezpečí hrozilo bagristovi, který na pumu narazil. Kdyby vybuchla, jeho šance na přežití by byly jen mizivé. Podobně jako například v roce 2014 v německém spolkovém státě Severní Porýní-Vestfálsko, kde zahynul operátor bagru a další dva lidé byli těžce zraněni. Jak však komentovala agentura Reuters, podobné případy jsou v Německu zřídkavé – možná překvapivě vzhledem k tomu, kolik nevybuchlých pum z války v Německu je a jak běžné jsou jejich nálezy.
Třímetrový kráter, menší požár, ale bez zranění. Chemička po odstřelu znovu ožívá |
2 Proč pyrotechnici pumu nedeaktivují, jak se to běžně dělá?
Jak už je známo, tato puma má složitý mechanismus, který sice selhal, ale který se může při jakémkoli impulsu aktivovat. Jde o zpožďovač, který měl zajistit odpálení pumy až několik hodin či málo dnů po dopadu.
3 Jak zpožďovač funguje a proč selhal?
Puma má odpalovací mechanismus na podobném principu jako náboje do střelných zbraní, s tím, že kladívku brání ve spuštění několik celuloidových destiček. K těm se při dopadu pumy dostane aceton, který je pomalu rozleptává – až přestanou kladívku překážet a to udeří do zápalky. Délku zpoždění je u tohoto mechanismu možné regulovat jednak počtem destiček, a také koncentrací použitého acetonu.
Bagrista mohl umřít, puma má vrypy od lžíce. Před odstřelem ji zakryje sarkofág |
Proč tento mechanismus selhal, to se přesně neví. Na základě analýz publikovaných v Německu, kde mají s nevybuchlými pumami neporovnatelně víc zkušeností, jde nejspíš o důsledek toho, že puma dopadla na bok, a proto se aceton buď vůbec neuvolnil z nádoby, nebo vytékal mimo celuloidové destičky. Možné ale také samozřejmě je i selhání některého z následných prvků odpalovacího mechanismu: vždyť selhávaly i běžné (tedy nezpožďované) pumy.
4 Proč se zpožďované pumy používaly a jak běžné byly?
Opožděné výbuchy měly způsobit další škody při záchranných nebo rekonstrukčních pracích a podlomit morálku záchranářů, pracovníků nebo obecně obyvatelstva.
Podle americké metodiky mělo být při náletech používáno okolo deseti procent pum se zpožďovači. Ve skutečnosti však jejich podíl výrazně kolísal, s tím, že při některých náletech jich byla i většina.
5 Kolik nevybuchlých pum se v zemi nachází a kde všude mohou být?
Toto číslo je závratné, ale - z našeho pohledu naštěstí - jde většinově o problém v Německu. Spojenci svrhli na Německo a jeho spojence pumy o celkové hmotnosti okolo tří milionů tun, tedy vysoko přes deset milionů pum. V průměru zhruba desetina jich nevybuchla – takže po válce číhalo či ještě stále číhá v zemi přes 300 tisíc pum.
6 Kde se dnes dá na nevybuchlou pumu narazit?
Sice s různou pravděpodobností, ale prakticky kdekoli. V bombardovaných oblastech proto, že přesnost nebyla velká: letci ani nepoužívali pojem „cíl“, ale měli jenom „cílové plochy“. Ty měly typicky průměr tisíc stop (300 metrů) – a cokoli uvnitř bylo hodnoceno jako zásah. To byl podle analýz případ zhruba pětiny svržených pum, při výškovém bombardování tato úspěšnost rychle klesala, až k pěti procentům.
Třímetrový kráter, menší požár, ale bez zranění. Chemička po odstřelu znovu ožívá |
Na Česko šel jen mizivý zlomek ze všech náletů; přes polovinu pum bylo svrženo přímo na Německo. A tam je to problém opravdu velký: v Německu nacházejí, přestože už je 80 let po válce, ročně na dva tisíce tun nevybuchlých pum. Navíc, v Česku byly cílem výhradně průmyslové objekty, zatímco v Německu byly nálety zaměřovány i (v některých fázích války dokonce především) na městské aglomerace.
A například v Berlíně jde podle expertů o neřešitelný problém: na jeho území dopadlo okolo půl milionu pum a odhaduje se, že okolo dvanácti procent z nich neexplodovalo. To dává zhruba 60 tisíc pum – a odpálit se podařilo jen zlomek z nich.
Od poloviny osmdesátých let to bylo 7 300 pum; jde o výsledek iniciativy, kdy Britové a Američané poskytli německým úřadům snímky z průzkumných letů, jimiž Spojenci mapovali výsledky svých náletů. Přestože spousta pum byla zlikvidována v prvních letech po válce, podle berlínských úřadů jsou nevybuchlé pumy pod základy obytných domů zcela běžná věc. A to zejména v bývalém východním Berlíně, kde byl přístup k problému velmi laxní.
Také pumy, které Spojenci shazovali na Německo, byly často podstatně větší než pětisetlibrová puma ze Záluží. Například v Mohuči našli v roce 2011 osmkrát větší pumu. Evakuovali kvůli ní 45 tisíc lidí; šlo o největší evakuaci v zemi od války.
7 Nejsou ochranná opatření v Záluží přehnaná?
Pro pyrotechniky je nalezená puma výjimečná jenom zpožďovacím mechanismem – a s tím se vypořádali tím, že se ani nesnaží ji převážet a už vůbec ne deaktivovat. Poučili se osudem tří německých pyrotechniků, kteří zahynuli to v roce 2010 v Göttingenu při manipulaci s pumou se stejným zpožďovacím mechanismem. Je to tak v Česku vůbec poprvé, kdy pumu likvidují přímo v areálu chemičky.
Puma obsahuje okolo sta kilogramů výbušniny a její výbuch dokážou odborníci velmi přesně odhadnout a dokonce modelovat. Pro porovnání, takto vypadala opatření před řízeným odpálením tisícilibrové (tedy dvojnásobně velké) pumy v Německu v roce 2014.
Pohled na kráter po řízené detonaci tisícilibrové bomby z druhé světové války v Göttingenu. (31. ledna 2021)