Výstava zahrnuje sochařská, malířská i audiovizuální díla českých tvůrců napříč generacemi, přičemž nejstarší a nejmladší zastoupená díla dělí více než sto let.
Koncepce výstavy pracuje s myšlenkou, že právě poslední století, tedy období rychlého vývoje ve vědě a technice, které nám na jedné straně umožnilo bližší výzkum kosmického prostoru, způsobilo také rychlý nástup klimatických změn a ničení životního prostředí na straně druhé.
„Za největší tahák výstavy považuju její samotnou koncepci, která má za úkol inspirovat divákovu fantazii, aniž by mu předkládala nebo nutila způsob, jakým se příběhu chytnout. Návštěvníci se mohou těšit na mnoho skvělých děl od monumentální Tragédie lesa od Mařákova žáka Václava Březiny až po velkolepý reliéf Návrat z mise od současné sochařky Anny Hulačové,“ říká kurátorka výstavy a ředitelka galerie Petra Mazáčová.
Jedním z klíčových momentů výstavy a zároveň zástupcem stálé expozice, která uvolnila prostor tomuto rozsáhlému projektu, je proslulé Slavíčkovo plátno z roku 1898 nazvané Slunce v lese. V koncepci výstavy však nechybějí ani díla stará jen pár let nebo dokonce pár měsíců: obří Žebra Sáry Skoczkové, vysoko se vznášející Měsíc od Jakuba Tajovského, Mlýnek na mraky Michala Kindernaye nebo plátna architekta výstavy Aleše Nováka.
A která díla nejvíce oslovují samotnou kurátorku? „To není jednoduché a já odpovím asi takhle: byla díla, s nimiž jsem na výstavě počítala od samého začátku – mezi nimi například polyptych Transforme od Ondry Basjuka, video Next Planet Pavla Mrkuse nebo třeba Návrat z mise Anny Hulačové. Ale myslím si, že kurátor by neměl moc dát na emocionální přístup k výběru a spíš k dílům přistupovat pragmaticky jako k objektům, které mají v rámci výstavy něco sdělit, ať už samy o sobě, nebo v kontextu jiných,“ popisuje Mazáčová.
Úspěšnost nevidím v návštěvnosti, ale v ohlasech, říká nová ředitelka galerie |
Výstava se dotýká také tématu ekologie a tím i zásadních problémů poslední doby, jako je mizení živočišných druhů, ekologie lesa nebo fenoménu kosmického odpadu.
Proto se návštěvníci s prvním dílem výstavy setkají už venku před galerií. Plastika sochařky Kristiny Veskové nazvaná Poslední astronaut stojí na trávníku, který je nově dosetý druhy trav a bylin typických pro České středohoří, a tvoří tak úvodní příspěvek k problematice udržení kontaktu s přírodou i ve městech.
Výstava „PLANET ID: vzpomínky na Zemi“ bude přístupná až do 6. října.