Dříve to byla jen reklama na lázeňské město Teplice, dnes je to umění

  7:08
Málokteré město u nás bylo v 19. století tolik zobrazováno jako lázeňské Teplice. Výstavu rytin, litografií, ale i zobrazení na skle připravila pro teplické muzeum z jeho vlastních sbírek historička Bohuslava Chleborádová. Navštívit výstavu můžete ještě týden, do 8. září.

Pohled na vojenské lázně v Šanově, vydavatel Dythische Buchhandlung, Lipsko 1779 | foto: Jan Veselý, MF DNES

Teplické muzeum vystavuje část sbírky Tepliciana, což jsou cenná vyobrazení města z 19. století. Tehdy rytiny sloužily jako upomínkové a propagační předměty. Výstava je i poctou zakladatelům muzea.

Kolorovaným rytinám nebo leptům se věnovalo několik vydavatelství. Jaká byla nejslavnější?
Z počátku 19. století nakladatelství vydávající kolorované lepty Artaria & Com., Rittnerovo, Arnoldovo a dvorské nakladatelství Ch. G. Schultzeho v Drážďanech, od 20. let 19. století pak litografická nakladatelství Adolfa Kunikeho a bratrů Trentsenských nebo nakladatelství Tranquillo Molla, plnící císařské zakázky. A nesmíme zapomenout na Carla Wilhelma Medaua s dílnami v Praze, Litoměřicích i samotných Teplicích.

Byli nějací opravdu věhlasní umělci, kteří se tématům z Teplic pro vydavatelství věnovali a přivydělávali si tak?
Nejslavnějším autorem předloh byl asi malíř Ludwig Richter, který na počátku své umělecké cesty se svým otcem Carlem Augustem Richterem vytvářel předlohy pro album „70 mahlerische An-und Aussichten der Umgebung von Dresden“ (70 malebných pohledů a výhledů z okolí Drážďan), ve kterém byly pohledy nejen z okolí Teplic, ale také na město. Album v roce 1820 vydalo Arnoldovo nakladatelství v Drážďanech.

Teplice – už mimo kolekce grafik – malovali i slavní malíři Adrian Zingg či William Turner. Máte povědomí o tom, kde jsou tyto práce vystaveny?
Například ve vídeňské Albertině, v galeriích a grafických kabinetech v Berlíně a Drážďanech. S díly se můžete seznámit v katalozích výstav a online sbírkách těchto institucí. Například v publikaci z roku 2012 k drážďanské výstavě Adriana Zingga, objevitele Českosaského Švýcarska, najdeme teplické náměty, ale také například reprodukce kreseb Caspara Davida Friedricha. Na webových stránkách londýnské Tate Galerie můžeme najít skicář Williama Turnera s 21 kresbami z Teplic a okolí, které vytvořil v roce 1835 během cesty do Benátek.

Detail obrazu Pohled z Letné na Teplice. V roce 1828 ho namaloval Antonio Sacchetti. Jde o temperu na plátně a obraz pochází ze sbírky Hermanna Hallwicha, která se stala základem sbírek dnešního muzea.

Sledujete dražby u nás i v cizině? Objevují se v nich starší rytiny Teplic? Pokud ano, v jakých cenových relacích se pohybují?
Online aukce nebo antikvariáty sleduji. Teplické veduty se zde objevují – grafické listy i kresby. V nabídce grafických vedut převládají litografie a ocelorytiny z období po roce 1840, u nich jsou ceny nižší – ve stovkách korun nebo desítkách eur. Kolorované lepty z let 1800–1840 jsou nabízeny již nad tisíc korun a nad 100 eur. Ceny pak sahají na zahraničním trhu až ke 3 tisícům eur. Záleží na velikosti listu, stavu, souboru, ze kterého pocházejí, a samozřejmě na autorech předloh i jménech vydavatelů. A také na tom, zda je grafický list uvedený v soupise „Nebehay/Wagner“, který se týká grafické produkce vedut pěti staletí v rakouské monarchii Bibliographie altösterreichischer Ansichtenwerke aus fünf Jahrhunderten, 1981–1991 (Bibliografie starověkých rakouských děl pohledů z pěti století, 1981–1991). To je cena rovněž vyšší.

Výstava je uspořádána při 130letém založení Muzejní společnosti Teplice-Šanov. Jaké sbírky byly základem ustaveného muzea a kde sídlilo?
Mezi lety 1897–1947 sídlilo muzeum ve Školní ulici, pak byly sbírky přesunuty do budov teplického zámku. Základem městského muzea se staly sbírky soukromého sběratele Antona Hermanna Fassla, které Muzejní společnost mezi lety 1894–1897 zakoupila a následně rozšiřovala ve společenskovědních i přírodovědných oborech. Velká pozornost byla věnována dějinám Teplic, takzvané sbírce Tepliciana. Tu v roce 1913 zásadně rozšířila sbírka teplických vedut z pozůstalosti jednoho z iniciátorů založení teplické Muzejní společnosti Hermanna Hallwicha v počtu asi 1 700 vedut. Dodnes je tento soubor kvantitou i kvalitou zcela ojedinělý, určitě bychom jej měli řadit mezi teplická nej a patří k nejcennějším částem sbírek i současného muzea.

Autor: