Na projektu se podílí Přírodovědné muzeum Senckenberg ve Zhořelci a Katedra lesnické zoologie Technické univerzity Drážďany. Zdejší odborníci si dali za cíl vypustit na saské straně Krušných hor až dvacet rysů karpatských, již jsou poddruhem rysa ostrovida. Mají se zde „zabydlet“, rozmnožit a také se odsud rozšířit na českou stranu pohoří a do Českého Švýcarska. Mají tak posílit středoevropskou populaci rysa.
Vypouštění prvních šelem začalo letos v březnu, zatím poslední rys putoval do volné přírody koncem srpna. „Dosud bylo v rámci projektu RELynx Sachsen vypuštěno pět jedinců, dvě samice a tři samci,“ popisuje koordinátorka projektu pro českou stranu Krušných hor Pavla Jůnková Vymyslická a dodává, že všichni rysi byli vypuštěni v západní části pohoří u města Eibenstock.
Rysi pro vypouštění v Krušnohoří jsou odchytáváni ve volné přírodě v zahraničí, ale mohou pocházet i z chovných programů. Může se také jednat o „rysí sirotky“, jimž uhynula matka, případně od ní byla mláďata oddělena.
„Samice Nova a Alva se narodily ve volné přírodě a byly odchyceny ve Švýcarsku. Tři samci – Juno, Chapo a Anton – se narodili v zoo, kde byli chováni ve speciálních podmínkách umožňujících vypuštění do volné přírody,“ přibližuje hlavní koordinátorka projektu ze Senckenberské přírodovědné společnosti Catriona Blum-Rérat. Dodává, že tyto speciální podmínky zahrnují například minimální kontakt s lidmi či krmení masem divokých zvířat.
U zvířat odchycených ve volné přírodě neočekávají odborníci podle Jůnkové Vymyslické žádné komplikace při hledání kořisti, rysy narozené v zoo je však potřeba pečlivě sledovat. „Potřebují nějaký čas, aby si zvykli na novou situaci. Obvykle do tří týdnů po vypuštění najdeme prvního strženého srnce, předtím většinou zajíce, lišky, myši,“ podotýká a dodává, že všechna vypuštěná zvířata jsou považována za volně žijící, a odborníci tak neplánují zasahovat, pokud by měly šelmy nějaké problémy.
Rysí rodince na Krumlovsku se daří, matka učí koťata ničit fotopasti |
Zatím se však rysům podle ní daří dobře. „V oblasti se stále rozkoukávají a hledají si svá teritoria,“ říká Jůnková Vymyslická. Na šelmy „dohlíží“ Technická univerzita v Drážďanech, která provádí jejich monitoring. „Ten zahrnuje zaznamenávání pobytových stop, jako jsou snímky z fotopastí, stopní dráhy rysů a trus nebo stržené kořisti,“ popisuje Catriona Blum-Rérat.
O pohybu rysů navíc odborníky informují GPS obojky, které mají zvířata na sobě – díky nim například vědí, že někteří jedinci už přecházejí hranice. „Na českou stranu Krušných hor zatím pravidelně zavítali dva rysi. Samice Alva se potuluje v okolí Kraslic na Sokolovsku, samec Chapo preferuje lesy Lesní správy Horní Blatná na Karlovarsku,“ přibližuje Blum-Rérat.
Projekt má probíhat až do roku 2027 a během této doby by mohlo dojít i na vypouštění rysů poblíž Českosaského Švýcarska. „Na rok 2025 je plánováno vypouštění opět v západní části Krušných hor, poté bude následovat fáze hodnocení. V této fázi projektový tým vyhodnotí, jak rysi využívají prostor v této oblasti. V případě potřeby je vytipováno druhé místo pro vypouštění v saské části Labských pískovců,“ nastiňuje Jůnková Vymyslická.
Návštěvník z Polska. Na Žďársku pobíhá rys s obojkem, z lidí strach příliš nemá |
Během roku 2025 by se však rysí populace v Krušných horách nemusela rozrůst jen o nově vypuštěné jedince, ale i o mláďata šelem vypuštěných letos. Blum-Rérat popisuje, že období páření nastává u rysů na konci zimy, na jaře by se tak mohla narodit první koťata.
Byť by přítomnost rysů mohla v lidech vzbuzovat strach, obavy nejsou namístě. „Lidé, kteří jdou přes den do lesa, by se rysů bát neměli. Je to velmi plaché zvíře, které se raději vyhýbá jakémukoli kontaktu s lidmi,“ říká Jůnková Vymyslická.
Poznamenává však, že rysi mohou výjimečně zaútočit na hospodářská zvířata. „V Německu i u nás je zaveden kompenzační systém pro případ, kdy jsou hospodářská zvířata chráněna a rys nebo vlk dokážou ochranu překonat,“ dodává.
Video z roku 2023 zachycuje, kterak dvojice rysích koťat jižně od Českého Krumlova doráží na fotopast:
14. února 2023 |