„Do téměř dvoukilometrového vrtu z roku 2007 nyní spouštíme šest geofonů, tedy přístrojů zaznamenávajících vibrace země. Ty se postupně po jednotlivých měřeních posouvají do hloubky, což nám přináší obraz, jak v místě probíhají seizmické vlny. Toto vertikální seizmické profilování je doplňkovou metodou k povrchovému měření, které v okolí Litoměřic probíhalo v minulých týdnech,“ říká geolog Josef Vlček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Při měření se co chvíli celé místo citelně zachvěje. Chvění obstarává tzv. seizmický zdroj, tedy obrovský dvacetitunový vibrátor, který vibruje ve frekvencích od pěti do sta hertzů.
Právě tyto přístroje, které v minulých týdnech brázdily okolí Litoměřic, svými vibracemi připomínajícími zemětřesení řadu obyvatel vyděsily. Podle Vlčka se však lidé nemusí bát, přístroje pouze vysílají různé vlnové frekvence pro přesnější měření.
„Výsledky nám odhalí, kde jsou rozhraní geologických vrstev a zlomů, a ukážou nám, co nás čeká při dalším vrtání. Mělké několikasetmetrové vrty by se měly začít vrtat už počátkem následujícího roku a hluboké vrtání by se mělo spustit v roce 2026,“ popisuje Vlček.
Cílem litoměřického geotermálního projektu je zajistit využití hlubinné geotermální energie. Vrty o hloubce tři až čtyři kilometry by měly na povrch přivádět vodu ohřátou od zemského jádra, která by se mohla stát ekologickým zdrojem dálkového vytápění.
