„Je to obranná reakce. Mým známým někdo telefonem vyhrožoval, že mají před sebou poslední dvě hodiny života. Je to teď šílené,“ řekla mi starší žena.

Ale až poté, co jsem ji ujistila, že jsem z cizích novin. Měla strach, že jsem vládou najatá udavačka. Uvěřila mi, až když jsem jí ukázala český novinářský průkaz.

Obyvatelé se bojí o práci

Lidé v Clausnitzu tvrdí, že nesouhlas s vládní politikou by je mohl připravit o práci. Kvůli nálepce „rasista“. Z pětadvaceti oslovených lidí se mnou mluvilo pět. Tři hodiny jsem chodila po Clausnitzu a přemlouvala místní, aby mi k události něco řekli.

Podmínkou bylo žádný diktafon, tužka, papír či mobil. Utajení identity. A odchod na klidné místo, kde nikdo nebyl. Hlavně daleko od domu, kde zpovídaný bydlí. Všichni se znají. Běda, jak se v nějakém okně pohnula záclona. Rozhovor skončil.

Policie chránila dveře autobusu

Policejní zpráva popisuje události z 19. února následovně: traktor a auto s přívěsem zablokovaly cestu autobusu, který večer přivážel do domů v ulici Cämmerswalder migranty.

Asi stovka lidí vykřikovala hesla „Cizinci pryč“. Dav pak obklopil autobus s migranty a podle šéfa policie v Chemnitzu Uwe Reissmanna strážci zákona v tu chvíli nebyli schopni lidi držet od autobusu.

Proto se policie zaměřila na ochranu dveří, ale vyděšení uprchlíci odmítali vystoupit, policisté první museli vyvést násilím. Jenže lidé, kteří tam byli, se brání. Migranti jim prý ukazovali vulgární gesta.

„To se pak nemohou divit, že na ně lidé křičeli... Jak jsem slyšel, už cestou autobus několikrát musel zastavit, protože migranti sem nechtěli. Proto také nechtěli vystoupit,“ říká Üdo, který je z nedalekého Holzhau.

„Do poslední chvíle nikdo nevěděl, jací lidé přijedou. Zda rodiny s dětmi, nebo mladíci z Afriky. Těch se po silvestrovských událostech v Kolíně bojí všichni. Proti rodinám ze zemí, kde je válka, nikdo nic nemá,“ dodal.

„Problém byl už samotný příjezd migrantů“

Podobně situaci vidí i Thomas Drechsel, místostarosta Rechenberg Bienenmühle, pod nějž Clausnitz spadá.

Problém byl podle něj už samotný příjezd migrantů. „Z lidského hlediska není jedno, kdy přijedou. Není jedno, zda je světlo, nebo tma... V autobuse byla zhasnutá světla, byla tma, i lidé venku stáli ve tmě,“ líčí Drechsel (rozhovor s ním čtěte zde).

„Nikdo nevěděl, zda přijeli mladí mužové, kterých se lidé obávají, nebo rodiny s dětmi. To bylo vidět až na poslední chvíli, to už byl všude křik, vládly emoce,“ dodává.

Na radnici se mnou byla i česká podnikatelka Bohumila Kamenzová, která vystupuje proti přílivu migrantů. Je totiž z blízkého Altenbergu a situaci v okolí zná.

Starostu se zastihnout nepodařilo, podle neoficiálních informací jel incident vysvětlovat na policii.

Žádní fanoušci Pegidy

Události vyšetřuje speciální tým. I policie se totiž stala terčem kritiky za to, že jeden z uniformovaných mužů vytáhl z autobusu chlapce, který údajně sprostě gestikuloval. Šéf policie Reissmann kritiku odmítl.

„Situace byla vysoce emotivní a napjatá, policie postupovala správně,“ řekl. Brzy na to se na policejní stanici objevil nápis, že Reissmann schvaluje násilí na dětech.

Situaci v Clausnitzu a Budyšíně, kde o několik dní později vzplála chystaná ubytovna pro migranty, už řešil i saský parlament. Saský premiér Stanislaw Tillich (CDU) uvedl, že vláda podcenila pravicový extremismus v Sasku.

„Je třeba zesílit boj proti němu. Stát musí jasně ukázat sílu,“ zdůraznil. Výpovědi lidí v Clausnitzu dávají spíše za pravdu uznávanému politologovi Werneru Patzeltovi.

„Přestože vyjádření Pegidy (Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Evropy) na náměstí odmítají migraci a jsou radikální, lidé na náměstí ve své většině nejsou rasisté, extremisté nebo nepřátelé demokracie,“ upozornil.

Soused jde proti sousedovi

Němci jsou podle něj kvůli tlaku politiků ostře rozděleni. Clausnitz vedle strachu z migrantů ochromil i fakt, že jde soused proti sousedovi. Na jedné straně jsou zastánci prouprchlické politiky, na druhé lidé, kteří ji vidí kriticky, třeba proto, že statisíce migrantů země nemůže zvládnout.

„A to levičáci na internetu ještě vyhrožují, že nám za ten incident vypálí muzeum. Němec nesnáší Němce,“ říká mi v Clausnitzu Inge, která chvátala domů za dětmi. „Doma často zvoní výhrůžné telefony,“ prozrazuje se slzami v očích.

Minulý čtvrtek se Clausnitz znovu dostal do centra zájmu, když se tam konal happening na podporu migrantů. Po obci se vylepovaly plakáty s promigrantskými hesly, lidé, kteří do obce přijeli, nosili migrantům dárky a jídlo.

„Jsou tu fašisti, kteří nic nechápou. Azylantům jsem přinesl kávu a koláč, aby se tu nebáli a nemysleli si, že všichni jsme stejní,“ říká mi starší muž, který také odmítl říci, jak se jmenuje.

Migrace je však i dobrý byznys, nejen pro mafie převaděčů, ale i pro firmy vyrábějící třeba plechové ubytovací kontejnery či majitele hotelů, penzionů či bytů. Běžná taxa za pronájem pro migranty je čtyři až 4,40 eura za metr čtvereční. A to budí závist.

„Němci se vzájemně udávají“

„Všichni mají velký strach. Dřív děti do školy chodily samy, nyní to nejde, vozíme je sem na vyučování a zase vyzvedáváme,“ řekl Hans čekající v autě u školy.

Má obavy z migrantů i sousedů. Poslední dny strávil stavbou plotu, aby zabezpečil majetek. Nahlas raději říká, že to je kvůli tomu, aby mu neutekl pes, aby nebyl označený za rasistu.

„Lidi se udávají, píšou se anonymy. Tohle skončí velkým třeskem,“ dodal. Jako on se i jiní ptají, kolik migrantů má ještě země zvládnout, dokdy se bude tolerovat kriminalita migrantů.

Mnohé rozzlobila zpráva deníku Bild, že policisté mají rozkaz nestíhat uprchlíky, kteří se dopustili méně závažného trestného činu. Určení identity pachatele je totiž příliš nákladné.

Desetitisíce eur za taxíky pro uprchlíky

Stát už přiznává, že je třeba radikálně snížit poplatky za taxíky pro migranty na úřady a k lékaři. Jen v listopadu a prosinci Sasko utratilo za taxíky pro migranty 51 tisíc eur, proti čemuž protestovalo hlavně sdružení pro seniory.

Nyní je však v centru zájmu médií Clausnitz. „Jo v Clausnitzu je peklo, řadě lidí neustále vyzvánějí výhrůžné telefony, kdo běžence nevítá, tomu se jde tvrdě po krku. Nejen místní,“ říká mi Peter.

„Okamžitě vypadněte“

Migranti v Clausnitzu nejsou v klasickém táboře za plotem, ale rozeseti (ve třech domech na konci obce) po bytech v činžácích. Kolem je klid. Když jsem si domy začala fotografovat, vyběhl z jednoho starší muž.

„Co tady děláte, okamžitě vypadněte!“ křičel. Marně jsem vysvětlovala, že jsem z novin, že bych chtěla mluvit s běženci nebo s někým, kdo se o ně stará.

„Vypadněte a ihned přestaňte fotografovat ten dům!“ Mé argumenty, že nefotím žádné lidi, jen dům a nikde žádná cedule o zákazu není, nebral.

„Zavolám policii, když ihned nezmizíte,“ řval a odhodlaně se blížil. Nehodlám riskovat... Mizím od domu i z Clausnitzu.