„Richard Homola se svojí velkoformátovou kamerou systematicky procházel terezínská sklepení, půdy, skryté prostory, ale i veřejná prostranství a snažil se ve svých snímcích zaznamenat vše, co k pohnuté minulosti Terezína odkazuje,“ popisuje Stanislav Lada, mluvčí Památníku Terezín, který výstavu pořádá.
„Čárky odpočítávající ušlé dny, jména a letopočty vyryté do kamene, Davidovy hvězdy a hákové kříže nebo nápisy typu ‚Vánoce 1943‘, ‚Zde odpočívaly v pokoji a strachu‘ odkazují k zoufalé snaze po sobě alespoň něco zanechat a dát průchod svým emocím,“ doplňuje Lada.
Homolu do Terezína mezi lety 2013 až 2016 přivádělo vědomí toho, že fotografie může zprostředkovat minulost lépe než většina dalších uměleckých médií. Pořizoval zde snímky obrázků, poznámek, textů nebo výmaleb odkazujících k životu za zdmi ghetta a k utrpení lidí v průběhu druhé světové války.
Jeho projekt Svědectví terezínských zdí si klade za cíl plošně zmapovat území terezínského ghetta a pro příští generace zachytit co možná nejvíce stop po jeho vězních ve spojení s konkrétními příběhy.
 |
„Výstava, kterou do Terezína zapůjčil Památník ticha (organizace, která zřizuje místa paměti a pořádá výukové programy, pozn. red.), představuje výběr originálních kontaktních pozitivů z tohoto výjimečného souboru, který nemá v kontextu české fotografie žádnou analogii,“ připomíná Lada.
„Homolovy fotografie jsou pokorné, popisné a dokumentující. Autor svůj soubor velmi odosobnil, v některých případech jde téměř o fotografické skeny, které jsou plošné a čistě popisné,“ vysvětluje kurátor výstavy Lukáš Bártl.
Richard Homola (ročník 1966) se věnuje umělecké fotografii od roku 1993. Připravil 46 samostatných výstav, mimo jiné v Německu či USA. Od roku 2008 působí v Praze a spolupracuje s Památníkem ticha v pražských Bubnech na různých projektech spojených s osudem Židů.
Památník ukázal i předměty, které vězňům dávaly naději: