„Ve východní části tůně jsme postavili dřevěnou hráz, za kterou usazený sediment přečerpáváme. V tom nám pomáhá plovoucí sací bagr,“ popsal Daniel Hořejší z firmy Plosab, která městskou zakázku za 4,7 milionu korun získala.
Za dřevěnou hrází z kůlů se nachází obří odvodňovací vaky. Právě do nich je nyní bahno přečerpáváno. Až budou plné, zbytek sedimentu se bude přečerpávat do oddělené části tůně. Díky tomu tady vznikne takzvané litorální pásmo, které vytvoří plynulý přechod mezi vodním prostředím tůně a okolím. Prostředí má být vhodné pro různé druhy vodních ptáků a další živočichy.
Celkem má být ze dna tůně odčerpáno kolem 1 300 kubíků sedimentu. Z toho zhruba 300 kubíků bude právě ve vacích.
O nutnosti tůň vyčistit se mluví už více než deset let. Za její zhoršující se stav může několik faktorů – deficit srážek a vysoké teploty, zvyšování vrstvy sedimentů či chybějící dlouhodobá péče o lokalitu. Do tůně navíc někteří zahrádkáři z okolí sypou posekanou trávu a jiný „zelený“ odpad.
Tůň a její okolí je domovem desítek druhů živočichů, z toho někteří patří mezi zvláště chráněné – jde o čolka obecného, skokana skřehotavého, ropuchu obecnou, užovku obojkovou a slavíka obecného. Nedávný biologický průzkum, který si radnice nechala zpracovat, však ukázal, že kvůli zanesení se některé druhy z místa už vytratily.
Právě kvůli výskytu živočichů lze práce na odbahnění provádět jen v měsících, kdy na místě nehnízdí vodní druhy ptáků, ani v době zimování obojživelníků. Odborníci doporučili září až říjen.
