O potřebě nového areálu pro justici v krajském městě se hovoří už od roku 2002. Ústecký krajský a okresní soud se totiž nacházejí v záplavové zóně u řeky Labe v části Střekov a jejich prostory už potřebám justice nevyhovují. Státní zastupitelství se pak kvůli nedostatku prostor přestěhovalo do objektů v centru města.
Teď se zdá, že by se soudci nebo státní zástupci nových prostor po letech slibů přece jenom mohli dočkat. Ministerstvo spravedlnosti totiž vybralo stavitele, který by měl rozlehlý areál ve čtvrti Bukov vybudovat. Bližší informace ovšem zatím podat nechce. Běží totiž lhůty na odvolání neúspěšných uchazečů o dvoumiliardovou zakázku.
Ministerstvo shánělo balvany, aby Zeman poklepal na neexistující stavbu |
„Zadávací řízení by mohlo být ukončeno během nejbližších týdnů, avšak pouze za předpokladu, že nebudou podány podněty na přezkoumání vedeného řízení k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,“ uvedla Marcela Nevšímalová z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti s tím, že areál by se měl stavět 2,5 roku.
Jeden tendr už resort vypsal, a to v prosinci roku 2022. Kvůli vyloučení vybraného uchazeče v samém závěru řízení však musel být zrušen. „Nové zadávací řízení bylo zahájeno letos v březnu a v současné době s ohledem na zákonné lhůty stále probíhá,“ dodala Nevšímalová.
Na Bukov by se měli přestěhovat pracovníci ústeckého krajského a okresního soudu, krajského a okresního zastupitelství, zaměstnanci probační a mediační služby, vězeňské služby, úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a také odloučené pracoviště ministerstva spravedlnosti.
Podle plánů by v paláci na Bukově mělo pracovat kolem 830 lidí, čímž by se měl stát druhým největším justičním areálem v zemi po areálu Na Míčánkách v Praze, kde pracuje zhruba tisícovka lidí.
Cena stoupá a stoupá
Od počátku 21. století, kdy se zrodila myšlenka nového justičního paláce v Ústí nad Labem, výrazně stoupla jeho cena. Třeba v roce 2013, tedy v době, kdy na základní kámen plánované budovy poklepal prezident Miloš Zeman, se hovořilo o sumě 850 milionů korun. V roce 2018 už se předpokládané náklady vyšplhaly k 1,7 miliardy korun. V současné době už jde o částku kolem dvou miliard korun bez DPH. Celá by měla být hrazena ze státního rozpočtu.
Na dotaz, co bude ministerstvo spravedlnosti dělat s budovami, které soudy či zastupitelství po přestěhování do justičního paláce opustí, Nevšímalová pouze sdělila, že s nimi bude naloženo podle zákona o majetku státu.
A jaký bude další osud „Zemanova“ základního kamene? Původně se počítalo s tím, že bude zabudován do stavby. Nyní jsou plány mnohem mlhavější. „Základní kámen je uložen v budově ústeckého krajského soudu. O jeho dalším umístění dosud nebylo rozhodnuto,“ poznamenala Nevšímalová.
