„Situace v Ústeckém kraji je kritická. Na mnoha místech regionu nemá kdo zabezpečit ani základní preventivní, diagnostickou a terapeutickou péči. O pokrytí pohotovostní službou pak nelze hovořit vůbec,“ upozornila veterinářka Lýdia Suková.
Před rokem společně s dalšími třemi kolegyněmi z Ústeckého a Libereckého kraje sepsala otevřený dopis, ve kterém na dosud přehlížený problém upozornily. Chovatelé, včetně zemědělců, na odbornou veterinární péči pro svá zvířata musejí dlouho čekat, nezřídka se stávají i případy, kdy se jí vůbec nedočkají.
Nejde o péči pro psy, kočky a další domácí zvířata, v této oblasti je zvířecích doktorů soukromých nebo na klinikách relativně dost, řeč je čistě o péči pro hospodářská zvířata. A ze statistických údajů vyplývá, že na území Ústeckého kraje je kolem 45 tisíc kusů skotu, 2 300 kusů koní, 16 tisíc ovcí a tři tisíce koz.
Slovo „utratit“ bychom neměli vůbec vyslovit, říká otec českých veterinářů |
„Na 2 300 koní jsou v Ústeckém kraji tři praktikující veterinární lékaři, z toho jsou dvě matky malých dětí, pro které je nemožné vyjíždět k urgentním případům a držet pohotovost,“ předestřela Suková.
Stávající veterináři jsou i proto vystaveni obrovskému tlaku. „Nechcete chovateli, jehož zvíře má zdravotní problém a pláče vám do telefonu, že zvíře bez veterinární péče zemře, říci ne. Pro mě osobně je to velmi stresující situace,“ popsala Suková.
Ústecký kraj se rozhodl nyní kritickou situaci řešit a přišel s novým dotačním titulem, který má stávající zvěrolékaře podpořit a přilákat i nové. Mohou žádat o dotaci na vybavení ordinace nebo mobilní provoz. Kraj mezi ně v první fázi rozdělí 1,76 milionu korun. „Mohou získat až 200 tisíc korun v případě neinvestičních výdajů a 500 tisíc korun u investičních výdajů, přičemž dotace může pokrýt i sto procent nákladů,“ uvedla tisková mluvčí krajského úřadu Magdalena Fraňková.
Alespoň malý střípek, který pomůže. Tak o finanční pobídce mluví veterinářka Markéta Lehmanová z Lounska. „Jako veterinář „obvoďák“ (tito tzv. prvolinioví veterinární lékaři zabezpečující základní preventivní a terapeutickou péči včetně pohotovostí – pozn. red.) s dvěma malýma dětmi velmi vítám danou podporu. Myslím, že je to alespoň malý střípek, který může zkvalitnit služby v kraji. A také zlepší dostupnost některých úkonů, na které se někdy čeká týdny i měsíce,“ uvedla s tím, že tak bude mít možnost pořídit si specializované vybavení.
„Jako obvoďák si hodně rozmýšlíte, co si pořídit, a co ne. Co se vám vyplatí a jestli je únosné si třeba vzít přístroj na splátky a jaká bude jeho návratnost. V případě, že máte pacienta s daným problémem třeba jednou za měsíc, a ne několik pacientů týdně, si to prostě dovolit nemůžete,“ doplnila. S kolegy si proto některé specializované přístroje půjčují navzájem, což s sebou ale přináší i komplikace.
Zvířata mě nevidí ráda, můj příjezd poznají už podle auta, líčí veterinářka |
Obdobné pobídky fungují v zahraničí. „Tento postup podpory je zaveden mimo jiné ve Francii, kde je situace v některých regionech obdobná. Uvidíme, zda bude fungovat také v Ústeckém kraji. Je třeba si uvědomit, že ne každý veterinární lékař bude ochoten přesídlit a ne každý kupříkladu mladý lékař se pustí do soukromého podnikání,“ zmínila prezidentka Komory veterinárních lékařů Petra Šinová.
Odborníci se shodují, že dalším nástrojem, který by pomohl situaci zlepšit, by mohl být krajský stipendijní program pro budoucí veterinární lékaře se zaměřením právě na velká zvířata. Mnoho studentů veteriny se totiž specializuje na péči o domácí zvířata. Velká hospodářská pro ně nejsou tak atraktivní.
„Je to práce fyzicky náročná, člověk za pacientem musí vyrazit mnohdy i několik desítek kilometru daleko. Pracuje se v terénních podmínkách navzdory počasí a v neposlední řadě bývá nedostatečně finančně ohodnocena,“ řekla Šinová s tím, že čím dál častěji se veterinární lékaři potýkají také s agresivitou klientů, se šikanou na sociálních sítích či neochotou platit za poskytnuté služby. Práce s velkými i těžkými zvířaty je také nebezpečná a hrozí fatální zranění.
3. února 2023 |