„Oprávněná je debata, jak donutit vlastníky bytů, aby plnili své povinnosti. Možná přijde na pořad jednání tak citlivá věc, jako je možné vyvlastnění těchto bytů,“ prohlásil prezident Pavel při nedávné návštěvě Ústeckého kraje.

Současně připustil, že by to byl velký zásah do vlastnických práv. „To musí říct právníci, jestli je taková cesta schůdná a za jakých podmínek,“ doplnil.

Vyvlastňování prezident zmínil na závěr návštěvy litvínovského sídliště Janov, které je největším ghettem u nás. Zdejší starostka Kamila Bláhová (ANO) odmítla jeho slova komentovat, protože na jednání s ním nebyla pozvaná a nezná okolnosti, za jakých je řekl.

Pavel navštívil největší ghetto. To je kára, obdivovaly děti prezidentské auto

Oslovení severočeští politici se k nápadu staví opatrně. „Vůbec si to nedovedu představit, není na to ani legislativa,“ reagoval náměstek hejtmana Jiří Kulhánek (ODS), který má na starosti krajskou sociální politiku.

Skeptické je vůči nápadu i Ústí nad Labem, kde se nachází několik sociálně vyloučených lokalit. Podle náměstka Tomáše Vlacha (ANO) se takové návrhy objevují opakovaně, aniž by došlo k jejich naplnění. „Například bývalá ministryně Maláčová přišla s obdobnými řešeními ve vztahu k ubytovnám. Vše ale zůstalo na papíru,“ připomněl.

Podle něj by stát měl spíš než vymýšlení nových návrhů naplnit patnáct opatření boje s chudobou, které ministerstvo práce a sociálních věcí představilo již před pěti lety. Jde například o cenové mapy pro doplatky na bydlení, revizi dávkového systému a další. „Ani po pěti letech nedošlo ze strany ministerstva a dalších ústředních orgánů k naplnění těchto opatření,“ dodal Vlach.

„Vyvlastnění bytu je dle mého tak závažný zásah do vlastnických práv, že je tedy až tou poslední možností, jak situaci týkající se obchodu s chudobou řešit. Ve Varnsdorfu se svého času například osvědčilo zavedení bezdoplatkových zón, které byly bohužel v srpnu 2021 ústavním soudem zrušeny,“ uvedl starosta Varnsdorfu Jan Šimek (Náš Varnsdorf).

I zde volají po rychlém zavedení cenové mapy, která „zastropuje“ výši nájemného v dané lokalitě na cenu běžnou. Pronajímat zničené byty těm nejchudším by se pak jejich majitelům už nevyplácelo. „Pro obchodníka s chudobou by tento byznys přestával dávat smysl,“ dodal starosta.

Čórky, fet a štěnice. Strávili jsme noc v ghettu Mojžíř, první české no-go zóně

Vedle Janova a Rumburku byl Varnsdorf v roce 2011 místem, kde se odehrály protiromské demonstrace. Radikály rozháněli policisté vodními děly. „Od té doby bylo mnohokrát přislíbeno vládními zmocněnci a mnohými politiky, že se toto musí legislativně ošetřit tak, aby se obchod s chudobou eliminoval. Jsme v roce 2024 a zůstalo jen u slibů, obchod s chudobou bují vesele dál,“ řekl Šimek.

Město se snaží ho řešit například odkupem bytů v nejproblémovější lokalitě. V minulých letech jich takto vykoupilo více než padesát, vznikly z nich sociální byty. Někteří spekulanti pak přeprodali byty jiným majitelům, kteří nájemníkům neprodloužili smlouvy a ti odešli jinam.

„V současné době je po Varnsdorfu již jen několik menších domů, kde majitel obchoduje s chudobou, ale je zde koncentrováno podstatně méně rodin. Tedy Varnsdorf vyloučenou lokalitou již fakticky není,“ dodal Šimek.