Pro archeology bylo budování jihovýchodního obchvatu jedinečnou možností prozkoumat okolí města. Beze zbytku toho využili. „Tak rozsáhlý výzkum jsem ještě nezažil. Byl náročný kvůli přírodnímu prostředí i množství desítek brigádníků, jejichž pomoc jsme museli využít. Zkoumali jsme hned několik lokalit zároveň,“ svěřil Jakub Těsnohlídek, vedoucí výzkumu ze společnosti Archaia Brno.

Nyní, prakticky po čtyřech letech od zahájení bádání, archeologové své nálezy a svá zjištění prezentují veřejnosti. Děje se tak na výstavě v havlíčkobrodském Muzeu Vysočiny. Expozice archeologických nálezů zasazených do kontextu a historie bude otevřená až do konce září.

29 fotografií

Nejzásadnějším objevem byl nález pozůstatků rudního mlýna v údolí Stříbrného potoka. „Je unikátní z celoevropského hlediska. Tak zachovalé pozůstatky s množstvím technických detailů nebylo jinde možné zkoumat,“ podotkl Těsnohlídek.

Archeologům se podařilo odhalit a prozkoumat pozůstatky po velkém hutním provozu. V zemi našli fragmenty pětimetrového dřevěného mlýnského kola, které pohánělo mlecí kámen, na němž se hornina rozemílala, i stoupu na drcení rudy a měchy hutnické pece. Dokládá to, že ve druhé polovině 13. století u Brodu fungovaly hutě nadregionálního významu.

„Nález nemá ve střední Evropě obdoby“

„Jednalo se o velmi sofistikovanou záležitost, která vyžadovala značnou počáteční investici, zřejmě z iniciativy vrchnosti, kterou tu byli Lichtenburkové. Mlýn fungoval několik desítek let, možná do začátku 14. století. Huť pak zanikla s odchodem horníků na Kutnohorsko,“ upřesnil Jakub Těsnohlídek.

„Doposud jsme to jen tušili, ale nyní máme konečně i fyzický důkaz. U Brodu byl v té době rozvinutý hutní provoz. Podobný nález nemá ve střední Evropě obdoby,“ doplnil ho archeolog havlíčkobrodského muzea Josef Krpálek.

Návštěvníci výstavy mohou obdivovat fragmenty mlýnského kola, ale i spoustu dalších nálezů. „Nálezy nám umožnily zjistit dosud neznámé detaily. Například že na střechu mlýna se už tenkrát používaly metr dlouhé šindele přibíjené kovovými hřebíky. Máme doklady o pracovních oděvech horníků, o provaznictví, našly se pracovní rukavice, obuv,“ ukazuje Jakub Těsnohlídek.

Nalezeny byly i výrobky ze dřeva či kůže a dalších organických materiálů. To je velký unikát. Takové předměty se po pár letech v zemi obvykle rozpadnou. V tomto případě vydržely sedm staletí. „Organické nálezy se nacházely pod úrovní spodní vody a bez přístupu kyslíku. Byla zablokovaná rozkladná činnost bakterií a organismů,“ vysvětluje Těsnohlídek.

Náročné bylo nálezy laboratorně ošetřit tak, aby vydržely další roky a daly se vystavit. I proto mohla být výstava otevřena až téměř dva roky po ukončení výzkumu v terénu. „Je něco jiného nakonzervovat malé kůžičky a dvoumetrové loukotě mlýnského kola,“ podotýká Těsnohlídek.

Důležitým objevem z téže lokality je i mlecí kámen. Je nejtěžším a také jedním z největších exponátů výstavy. Jedná se o takzvaný běhoun, tedy kámen, který se otáčel nad kamenem spodním, zvaným ležák. Mezi nimi se hornina drtila. Na vystaveném kusu jsou dobře patrné rýhy po drcení.

Počet statků kolem města je brodský unikát

Během výzkumů archeologové narazili i na další brodský unikát, s nímž se v takové míře jinde dosud nesetkali. Od středověku přes dobu baroka až do novověku bylo kolem města rozmístěno velké množství dvorů a statků. Odborníci prozkoumali pozůstatky po statku U Prchalů. Až do 60. let 19. století stál u cesty na Novotného dvůr.

„Je neobvyklé, aby kolem města bylo tolik dvorů. Pro účely hospodářského zázemí měst byly v minulosti zakládány spíše vesnice, které město zásobovaly hospodářskými produkty. Ale kolem Brodu z nějakého důvodu byla zvolena metoda několika velkých osamocených statků a dvorů,“ popsal Jakub Těsnohlídek.

„Mohly být zřizovány movitými měšťany, kteří zbohatli na těžbě stříbra. Ale jsou to jen teorie, jež nemáme podložené dalšími průzkumy,“ domnívá se Krpálek.

Průzkum zaniklých dvorů totiž není úplně běžný. Obvykle jsou dávno zastavěny novou výstavbou, případně se nacházejí v polích, kde ke kopání naslepo není důvod.

Konkrétní statek U Prchalů podle vystavených nálezů nebyl nikterak honosný. Patřil spíše k méně okázalým. Dokládají to úlomky skla a keramiky nižší kvality. Vyhoření statku pak mají dokazovat ohořelé zbytky kachlů.

Štrauchovna je nejmladší, ale nic se o ní neví Šéf týmu archeologů Jakub Těsnohlídek ukazuje, co všechno s kolegy na místě bývalé dělnické kolonie poblíž Termesiv našli. Před sedmdesáti lety na těchto místech stával tábor, v němž bydleli dělníci pracující na stavbě havlíčkobrodského železničního tunelu. Jednou z lokalit, která archeology při výzkumu nejvíce překvapila, byla takzvaná Štrauchovna. Jednalo se o místo, kde býval za druhé světové války tábor vystavěný pro dělníky pracující na stavbě železničního tunelu a navazující podzemní rafinerie. „Překvapilo mě, jak je to neznámá lokalita. O táboře se nedá takřka nic zjistit. Upadl do zapomnění. I přes naše opakované výzvy se nám nepodařilo sehnat žádné pamětníky, máme jen tři staré fotografie,“ podotkl vedoucí archeologického výzkumu Jakub Těsnohlídek. Tábor byl vystavěn u cesty do brodské místní části Termesivy. Svému účelu sloužil jen během války. Těsně po ní byl sice obýván, ale zcela zanikl na začátku šedesátých let minulého století. Lokalita na periferii města byla zcela mimo hledáček tehdejší samosprávy, po jejím zániku se na ni velice rychle zapomnělo. „Víme z výzkumu i dostupných zdrojů, jak tábor vypadal, jaký byl jeho vývoj, k čemu budovy sloužily i jak zanikly. Ale chybí tomu takový ten lidský příběh, vzpomínky, jak se tam žilo,“ posteskl si Těsnohlídek.