Nejprve zemřel na konci roku 2019 v pouhých 57 letech baskytarista Milan Hanák. Loni, opět v prosinci, jej následoval rovněž po těžké nemoci kytarista a zpěvák Zdeněk Černý. Bylo mu teprve třiašedesát. To už zbývající členové naznali, že nemá smysl pokračovat bez nezaměnitelného „hlasu“ skupiny a ukončili její aktivní činnost.
Vzpomínkovým akcím se však zbytek této brněnské kapely nebrání. Proto teď vyšel na CD záznam jihlavského koncertu skupiny z roku 1987, který pořídil jeden z fanoušků. Tehdy Titanic zažíval svoji zlatou éru.
Stačilo však málo a záznam z Jihlavy se nedochoval. Fanoušek Radek Vajgelt tehdy za socialismu přijel na koncert z Havlíčkova Brodu vlakem. V batohu měl stereo magneťák Toshiba, který vážil tři a půl kila. Na koncertu se dohodl se zvukařem a připíchl magneťák pětikolíkem k mixážnímu pultu.
Nahrávka se povedla a fanoušek s batohem spěchal zpátky na jihlavské nádraží. Jenže ouha, nasedl do špatného vlaku. A jak na poslední chvíli přesedal do toho správného, zapomněl na magneťák se vzácným záznamem. Naštěstí si to stihl uvědomit a mračící se výpravčí mu ještě na poslední chvíli umožnil se pro batoh vrátit. Zachránil tak kus metalové historie.
Na vydání vzpomínkového CD se podílel bubeník Martin „Marthus“ Škaroupka. Ten éru skupiny Titanic spolu se Zdeňkem Černým uzavíral. V rozhovoru se ohlíží, jak kapela až do loňského roku fungovala. A jak muzika Zdeňka Černého poslední roky po návratu do skupiny znovu začala ohromně bavit.
Martina „Marthuse“ Škaroupku mohou metaloví fanoušci znát ze slavné anglické kapely Cradle of Filth. Bicí v ní obsluhuje už bezmála dvacet let.
„Nechystáme pokračování kapely Titanic, což zejména po odchodu Zdeňka Černého už není ani možné. Veškeré aktivity kapely budou mít pouze vzpomínkový charakter,“ říká Martin „Marthus“ Škaroupka.
Kde přesně v Jihlavě se tehdy ten koncert, který jste teď vydali, konal v roce 1987?
V jihlavském letním amfiteátru. Přesný termín koncertu nevíme. Pátrali jsme různě na internetu, i u fanoušků přímo v Jihlavě a jediné, co se nám podařilo zjistit bylo, že koncert proběhl v letních měsících roku 1987, respektive v červnu nebo srpnu toho roku.
Kdo tehdy ten záznam v tak dobré kvalitě pořídil?
Jeden z fanoušků kapely, Radek Vajgelt. Použil magneťák, se kterým tenkrát cestoval vlakem z Havlíčkova Brodu na koncert do Jihlavy. Jeho kompletní zážitky z cesty na tento konkrétní koncert popsal v přiloženém dopisu, který jsme otiskli společně s dobovými fotkami v bookletu CD Jihlava 1987.
Pamatují si něco z tohoto konkrétního koncertu tehdejší bubeník Titaniku Stanislav Fric a kytarista Miroslav Horňák?
Ptal jsem se na to Slávka i Mirka, ale oba dva se shodli, že v té době běžně hrávali s kapelou Titanic okolo pětadvaceti koncertů měsíčně, takže si konkrétní letní akci v Jihlavě roku 1987 nepamatují. Je ale dost možné, že právě do Jihlavy kapela zavítala několikrát do roka. A jelikož o nahrávání koncertu tehdejší členy kapely nikdo předem neinformoval, tak si tento výjimečný koncert nikdo ani pamatovat nemohl. Věděl o tom tehdy pouze zvukař, který umožnil panu Vajgeltovi připojení magnetofonu k mix pultu. Pro kluky z kapely to byl v té době zřejmě jenom jeden z mnoha dalších úspěšných koncertů.
Všichni jsme byli příjemně překvapení, v jaké kvalitě se tenkrát podařilo nahrávku zaznamenat a jak svěže po všech těch letech pořád zní.
Martin „Marthus“ Škaroupkahráč na bicí v kapele Titanic
Jak jste se dozvěděli o tom, že kvalitní 37 let starý záznam z Jihlavy existuje?
Radek Vajgelt kontaktoval kapelu a zeptal se, jestli bysme neměli zájem si poslechnout nahrávku, kterou doma našel na kazetě a od roku 1987 nebyla nikomu k dispozici. Všichni jsme byli příjemně překvapení, v jaké kvalitě se tenkrát podařilo nahrávku zaznamenat a jak svěže po všech těch letech pořád zní. Kapela byla v druhé polovině osmdesátých let navíc ve vynikající koncertní formě, což bylo určitě dáno i opravdu obrovským počtem vystoupení za měsíc, které v té době Titanic běžně absolvoval.
Jak na nové vzpomínkové CD s dávnou nahrávkou reagují fanoušci?
Troufám si říct, že fanoušci kapely Titanic jsou z nahrávky doslova nadšeni! Už od prvotních reakcí k dotazu na sociálních sítích, zda-li by vůbec měli o tento typ nahrávky zájem, bylo zřejmé, že tím uděláme pamětníkům velkou radost. Živák z Jihlavy totiž obsahuje i některé kultovní songy, které byly u fanoušků hodně oblíbené, ale nikdy nevyšly na žádné studiové nahrávce kapaly Titanic. Toto CD tak skvěle doplňuje sbírku nejen pamětníkům té doby, ale může posloužit i jako cenný dokument o tom, jak kvalitně a instrumentálně na výši se dal v tehdejší době u nás zahrát živě heavy metal.
Zemřel rocker Zahrádka. Hrál v Carmen, Czech Faith No More i Pop Killers |
Plánujete ještě něco dalšího vzpomínkového v souvislosti se skupinou Titanic?
Naplánovaný je vzpomínkový koncert, který proběhne ve čtvrtek 30. ledna v brněnském Semilasse. Celý koncert, na kterém se v roli zpěváků představí hned několik zajímavých hostů, bude tematicky připraven právě k živáku Jihlava 1987 a bude se současně jednat i o vzpomínkový večer na Milana Hanáka a Zdeňka Černého. O tuto akci je velký zájem. Proto je možné, že podobných vzpomínek proběhne v budoucnu víc. Nebude se ale jednat o žádné pokračování kapely Titanic, což zejména po odchodu Zdeňka Černého už není ani možné. Veškeré aktivity kapely budou mít pouze vzpomínkový charakter.
Kde dnes můžou fanoušci vidět a slyšet bývalé členy kapely, pány Horňáka, Frice, Enčeva?
Mirek Horňák působí v kapele Mylions, Slávek Fric hraje na bicí v kapele Krabat a kytarista Džoro Enčev má vlastní kapelu Jeremi.
Kde dnes hrajete vy ostatní, kteří jste se Zdeňkem Černým tvořili Titanic v jeho poslední době?
Já jsem od roku 2006 členem anglické extrémně heavy metalové kapely Cradle of Filth, kde hraji na bicí a příležitostně studiově i na klávesy. Marek „Ashok“ Šmerda hraje na kytaru také v kapele Cradle of Filth, kam jsem mu v roce 2014 hodil lano. A baskytarista Milan Vajgrt hraje společně se mnou v brněnské kapele Dogma Art.
Kapela Titanic na dobovém snímku z 80. let minulého století
Poslední tři desky skupiny Titanic po roce 2013 byly podle mě velmi povedené. Bylo to tak, že Zdeňka Černého po jeho pauze, kdy v kapele nebyl, začalo hraní zase bavit? Minimálně tak jako v začátcích?
Ano, Zdeňka to ohromně bavilo. Proto jsme také během deseti let vydali tři studiové desky, dvě živé desky a jedno DVD. Když se vrátil do kapely, tak sám od začátku chtěl, aby kapela hlavně pracovala na nových skladbách, nechtěl jezdit koncerty pouze s programem složeným ze starých songů. Ostatně, to nechtěl ani zbytek kapely.
Jak ty poslední desky vznikaly, kdo měl na nich jaký podíl?
Poslední tři studiové desky vznikaly vždy jako kolektivní práce celé kapely. Na každém studiovém albu měl svůj skladatelský podíl víceméně každý člen sestavy, která je vždy na určitém albu uvedena. Skladby většinou vznikaly tak, že jsme si mezi sebou posílali demo snímky, na kterých každý individuálně doma pracoval a pak se šlo natáčet do studia.
Co Zdeněk Černý dělal v letech, kdy hrál Titanic bez něj?
Podnikal během té doby v různých oblastech, ale posledních zhruba deset let měl dvě vinotéky a hodně se jim věnoval. Vínu dobře rozuměl a bavilo ho to.
Zemřel Milan Zerzánek, frontman legendární metalové kapely Autobus |
Co nakonec rozhodlo, že se vrátil před mikrofon?
Myslím, že mu prostě muzika chyběla a chtěl to znovu zkusit. Nikdo z nás v té době nevěděl, jestli další tvorba skupiny Titanic bude mít šanci oslovit letité fanoušky kapely. Z dnešního pohledu jsem přesvědčen, že se to povedlo.
A baskytarista Milan Hanák byl v sestavě vždy, ten nikdy neměl pauzu?
Ano, Milan byl v kapele Titanic od roku 1985 až do své smrti v roce 2019.
Co pro Titanic znamenali Zdeněk Černý a Milan Hanák?
Oba dva strašně moc. Jak Milan, tak Zdeněk byli vynikající muzikanti, výjimečné osobnosti a velcí srdcaři. Milan kapelu dokázal skoro vždy udržet i v těch horších časech. Neustále chtěl za každou cenu dělat muziku, pro kterou doslova dýchal. Zdeněk měl výjimečnou barvu hlasu, která byla ihned rozeznatelná. Byl to vždy jeden ze stěžejních poznávacích prvků kapely Titanic. Nebál bych se říct, že to byl jeden ze zásadních rockových, potažmo metalových hlasů československé hudební scény. Oba dva milovali své fanoušky a vždy si našli na koncertech čas s nimi prohodit pár slov. Jsem moc rád, že jsem měl tu možnost s oběma několik let tvořit hudbu, natáčet ve studiu a koncertovat.
