24 hodin Le Mans v obýváku. Trojice fanoušků slavný závod vyhrála na simulátoru

  14:42
Prožít naplno legendární závod 24 hodin Le Mans, který se jel na slavném francouzském okruhu La Sarthe, a být přitom doma v obýváku? Trojice jihlavských fanoušků automobilových soutěží to tak udělala.

Zatímco skupina jejich kamarádů na reálný závod, který se jel ze soboty na neděli, vyrazila fandit do Francie, trojice se rozhodla absolvovat klání virtuálně pomocí pokročilého simulátoru na playstationu.

Vzali to vážně. Tak jako na skutečném okruhu La Sarthe se celých 24 hodin ve trojici při řízení střídali.

Nasimulovali si ve hře nejtěžší možné podmínky. Vystartovali ovšem o dvě hodiny dřív než skutečný závod 24 hodin Le Mans. To proto, aby po svém dojezdu už mohli jako skalní fanoušci v klidu na obrazovce v přímém přenosu sledovat finále skutečného závodu.

A jako třešnička na dortu ve virtuálním závodu zvítězili. „Po 24 hodinách, 397 kolech a 5 400 kilometrech vítězí naše posádka o 11,6 vteřiny. Jsme hrozně unavení, ale šťastní,“ napsal do komunity fanoušků v nadlehčeném reportu o závodu jeden z trojice Jaroslav Krejčí starší.

Jejich soupeři byli virtuální. „Sehnat týmy živých soupeřů na čtyřiadvacetihodinový závod, aby měli stabilní připojení, není jednoduché. Ale do budoucna to chceme určitě zkusit,“ řekl Krejčí starší.

Nejmladší a nejrychlejší

Nejrychlejším z trojice byl jeho syn stejného jména. Ten je ve virtuálních kláních – simracingu – ostříleným závodníkem. „Jezdí formuli 1, což je asi čtvrtý nejvyšší šampionát, letos se tam účastnil jako jediný Čech a byl na druhém místě,“ pochlubil se Krejčí starší.

„Jaký je můj styl? Myslím, že jezdím agresivně, snažím se stahovat závodníky přede mnou a až na konci šetřit palivo,“ popsal Jaroslav Krejčí mladší.

Aby to však nevypadalo, že zmíněná trojice žije jen virtuálními hrami. „Věnuju se plavání, dělám parkour, jezdím RC rallye s rádiem řízenými auty. Tam v podstatě s těmi auty běháte,“ podotkl Jaroslav mladší.

Třetím ve trojici je Karel Novotný, jinak profesionální řidič nákladních aut. On a Jaroslav starší jsou bývalí závodníci amatérských automobilových soutěží. „Tohle je pro nás taková náhrada. Skutečné závody jsou drahé a nebezpečné a my máme hypotéky a rodiny, tak si to užíváme aspoň takto,“ vysvětlil Jaroslav starší.

Čtyřiadvacetihodinový závod si však i ve virtuální podobě žádá fyzickou daň. Součástí simulátoru je kromě monitorů a kamer nejen volant, který přenáší vibrace jako ze skutečného vozidla, ale jsou tam i běžné pedály s brzdou či plynem. „Jde o klasickou závodní brzdu, takže ji naplno sešlápnete váhou sedmdesáti kilogramů. Za okruh ji sešlápnete až třicetkrát a těch okruhů je během závodu kolem čtyř set,“ popsal Jaroslav starší.

Závodníci se přibližně po deseti ujetých kolech střídají. Jen v noci dva zbývající závodníci usnuli, a tak Karel ujel místo deseti naráz dvacet kol. „Team zareagoval na tuto mimořádnou událost a přijal opatření. Na další závod bude mít každý pilot na palci u nohy homologovaný provázek uvázaný k závodnímu stroji,“ žertoval v reportu.

Místo medaile si ze závodu přivezl manželku

Rodina Krejčích má lásku k automobilovému sportu v genech. „Sice jsem si nikdy ze žádného závodu nedovezl zlatou medaili, ale z jednoho závodu jsem si před šestnácti lety přivezl budoucí manželku,“ žertoval Krejčí starší. „Na RC rallye tehdy jezdil můj brácha, já mu tam byla fandit,“ přitakala se smíchem Lenka Krejčová.

Mezitím se piloti soutěžního virtuálního porsche spěšně střídají v kokpitu simulátoru a mechanici v boxu tankují a mění pneu. Za pár sekund vůz opět rychlostí přes 300 kilometrů v hodině vyráží polykat další okruhy závodu 24 hodin Le Mans v jednom obývacím pokoji.