Nejde však o žádné nahodilé výtvory. Takto upravené kameny se v lese za městem vyskytovaly už před několika desítkami let. Jedná se totiž o malby Františka „Cíny“ Jelínka (1882–1961), akademického malíře, který na Svratecku a sousedním Novoměstsku tvořil zhruba od počátku minulého století. Jas jeho lesních děl, už notně pohaslý působením času a povětrnostních vlivů, obnovila nedávno parta svrateckých nadšenců.
„V naší skupině byly hlavně učitelky z místní základní školy s některými rodinnými příslušníky, a to včetně dětí,“ přiblížil Martin Mudroch, správce svrateckého muzea. Samotné malování zabralo partě dobrovolníků jeden den.
„Ještě předtím ale musely být kameny proudem vody zbaveny mechu a dalších nečistot, čehož se ujali naši hasiči. V závěru pak došlo i k přelakování výsledných maleb,“ popsal postup Mudroch.
Zdůraznil také, že vhodnost barev, které byly pro malování použity, konzultovala výtvarná skupina s odborníkem. „Doporučil nám je akademický sochař Martin Kovařík,“ vysvětlil správce muzea.
Na kamenech, kde se zachovaly zbytky původních motivů a barev, přistoupili dobrovolníci „pouze“ k jejich obnovení. Přibylo ale i několik motivů zcela nových. V současné době tak okolí lesní cesty, vedoucí od Hotelu Svratka směrem ke skalnímu útvaru Zkamenělý zámek, dekoruje celkem třináct takových kamenů – větších i menších, a k tomu i několika kmenů stromů. Výtvory jsou rozmístěny v úseku dlouhém něco přes půl kilometru.
Konkrétní dokumenty nebo fotografie z doby, kdy akademický malíř Jelínek malby na kamenech tvořil, Svratečtí k dispozici nemají. Neví se tedy ani, kdy přesně přírodniny získaly svoji barevnou podobu. Dle správce svrateckého muzea však pocházejí pravděpodobně ze 40. až 50. let minulého století.
Pomáhal kolega Balíček
„Vycházíme hlavně z informací od pamětníků. Podle jejich vzpomínek František ‚Cína‘ Jelínek tvořil malby ještě společně s malířem Karlem Balíčkem,“ vylíčil Mudroch.
V osmdesátých letech, tedy až po několika desetiletích, potom lesní díla obnovily učitelky ze svratecké školky u příležitosti konání dětského dne. Od té doby už potom kameny zarůstaly mechem, lišejníkem a trávou a kresby postupně bledly a mizely. Až právě do letošního června.
František „Cína“ Jelínek
|
Cínova stezka se teď navíc stala i součástí Malířské naučné stezky, která byla v délce deseti kilometrů zprovozněna před rokem. Přibližuje malíře, již v regionu tvořili, a nabízí také současný pohled na scenérie, které umělci ve svých dílech kdysi zachycovali. Prodloužení trasy o přibližně tři a půl kilometru zahrnuje právě i úsek s malovanými kameny.
„Zatímco Malířská naučná stezka je značena oranžově, novou část vedoucí po zpevněné Cínově cestě provází žluté značení,“ řekl David Štěpánek, ředitel destinační společnosti Koruna Vysočiny. Nový úsek naučné trasy vede od Hotelu Svratka po lesní cestě křížící sjezdovku až k rozcestí ke Zkamenělému zámku. Odtud pak pokračuje k loveckému zámečku Karlštejn, který také rozhodně stojí za návštěvu.
„Na golfovém hřišti se trasa opět napojuje na Malířskou stezku,“ upřesnil Martin Mudroch, jenž je zároveň i autorem celé naučné trasy. Ta má dohromady sedmnáct zastavení s informačními tabulemi, z toho dvě stanoviště přibyla právě v nyní vytvořené části.
„Na naučné stezce se lze orientovat podle klasického značení v terénu či pomocí letáčku s popisem trasy, který je k vyzvednutí například ve svrateckém turistickém informačním centru,“ popsal David Štěpánek.
Na jednotlivých panelech se zájemci dozví množství informací především o malířích spojených s regionem, ale i o dalších zajímavostech ve Svratce a jejím okolí. A nechybí samozřejmě ani tabule věnovaná přímo Františku „Cínovi“ Jelínkovi nebo i Karlu Balíčkovi, který měl podle svrateckých pamětníků Jelínkovi při malbě na kameny pomáhat.
Barevné lesní motivy pod širým nebem však nejsou rozhodně jedinou stopou, kterou akademický malíř krajinář, pocházející z pražského Karlína, v regionu zanechal. Lidé si některá Jelínkova díla mohou prohlédnout v řadě místních sbírek. „V naší galerii máme hned několik jeho obrazů,“ potvrdil Mudroch. Tvorba tohoto umělce, který Vysočinu objevil v roce 1907, je zastoupena rovněž v Horácké galerii v Novém Městě na Moravě.