Na obnovu stavby a okolního prostranství vyhlásila pelhřimovská radnice zkraje roku architektonicko-krajinářskou soutěž, o niž měli účastníci nečekaně velký zájem – město přijalo celkem 27 návrhů. Z nich odborná porota vybrala i vítěze, kterým se stalo maďarské Építész Stúdió.

Podle starosty Pelhřimova Ladislava Meda však každý z představených návrhů přinesl na obnovu kaple unikátní pohled. „Pevně věříme, že se nám podařilo nalézt vhodnou formu její obnovy a novou náplň a podobu okolí této významné stavby,“ uvedl starosta.

8 fotografií

Vítězný návrh budapešťského studia počítá s částečným prosvětlením prostoru kolem svatostánku, který je nyní z jedné části ohraničen polem, z další pak lesem, v němž se kromě vzrostlých dřevin nachází i několik čerstvě vysazených zakrslých stromků. A jelikož některé dřeviny zasahují i do prostranství před kaplí a kolem ní, budou je muset pokácet.

„Vedle budovy tak vznikne mýtina, která bude místem pro společná setkávání, s historickou budovou v pozadí,“ popsali v návrhu vítězové soutěže Tamás Ábrahám, Máté Pálfy a Gergely Kenéz.

Doplnili také, že podle historických fotografií vrcholek kopce původně lesem obklopen ani nebyl, nacházelo se tam pouze několik osamělých stromů.

Dřevo se využije ke konstrukcím

Dřevo získané těžbou hodlají architekti následně opět využít. Vzniknou z něj jednoduché konstrukce, na jejichž budování se mohou komunitně podílet i přímo obyvatelé Pelhřimova. Konkrétně půjde o posedové terasy a schody, umístěné na prostranství před kaplí a vytvořené z kůlů.

Rovněž z dřevěných pilot vznikne za památkou i pódium o rozměrech zhruba pět krát pět metrů. Sloužit může například pro relaxaci a posezení poutníků. „Plochu lze využít i jako pódium pro různá představení a koncerty nebo jako místo pro svatební obřady,“ nastínili autoři.

Na mýtině přibude ještě ohniště s ocelovým stojanem na zavěšení kotlíku, posezením a dřevníkem; stranou mezi stromy pak bude ukryto i sociální zařízení v podobě „kadibudky“. Cestu ke svatostánku olemují kamenné milníky, které mohou zároveň posloužit i jako posezení.

„S vítězem soutěže bude v nejbližší době uzavřena smlouva o dílo na zhotovení projektové dokumentace,“ informovala o dalším postupu Andrea Unterfrancová, mluvčí pelhřimovské radnice.

Projekt bude zaměřen na okolí kaple, tedy na sadové úpravy, mobiliář, sociální zázemí či turistickou infrastrukturu. Proměna těchto ploch kolem památky by měla vyjít na zhruba pět milionů korun. „Samozřejmě s tím, jak bude postupovat projektová dokumentace, bude možné výši nákladů upřesňovat,“ podotkla mluvčí.

Přibude střecha, genius loci ale zůstane

Na přibližně dvojnásobnou částku má potom podle odhadů vyjít rekonstrukce samotné kaple, kde se ale bude konečná suma, stejně jako rozsah oprav, odvíjet od konzultací projektanta s Národním památkovým ústavem.

Ve vítězném návrhu maďarských architektů se sice počítá se zastřešením stavby, které teď památka nemá, jinak ale chtějí autoři ponechat kapli její genius loci.

„Tím, že jí chybí střecha, si člověk při vstupu do interiéru připadá jako na umělém palouku. Cílem našeho zásahu je na jednu stranu připomenout její někdejší krásu, zároveň ale neopomíjet fakt, že se na ní podepsal i zub neúprosného času. Zříceninu necháme otevřenou, její otvory neuzavřeme,“ popsala trojice z Építész Stúdió.

Nynější stav samotných stěn a podlah bude zafixován a kaple zůstane celoročně přístupná veřejnosti. Zastřešení chtějí autoři postavit opět s využitím pokáceného dřeva z okolí, z nějž vznikne hustá struktura kmenů. Původní křivku střechy má pak připomenout plánovaná sedlová konstrukce.

„Tím, že obě střešní roviny zůstanou úzké, vpustíme do prostoru kaple více přirozeného světla, než tomu bylo původně,“ zdůvodnili architekti. Interiér bude chráněn před deštěm, umožní tedy konání různých menších akcí, třeba koncertů nebo obřadů.

Veřejnost do podoby kaple mluvit nemohla

Podle vedení Pelhřimova by na obnovu kaple a přilehlých prostor mělo dojít pravděpodobně v roce 2026. Kromě zapojení městského rozpočtu se chce radnice pokusit získat na akci i dotace z programů určených na obnovu památek.

Po zveřejnění výsledků soutěže na sociálních sítích se ozvali i obyvatelé, jimž vadí, že nemohli do podoby svatostánku zasáhnout, třeba formou hlasování.

„V případě vyhlášené architektonické soutěže ale rozhoduje porota složená z odborníků, a získává tímto status architektonické soutěže i od České komory architektů. Tato forma veřejné zakázky nepřipouští rozhodovací pravomoc pro laickou veřejnost,“ objasnila Unterfrancová.