Klíšťata jsou přenašeči řady vážných onemocnění. K těm nejtěžším patří klíšťová encefalitida.

Jenom na Vysočině loni onemocnělo klíšťovou encefalitidou, virovým onemocněním napadajícím nervovou soustavu, 67 pacientů. „Čtyři pacienti museli být kvůli těžkému průběhu onemocnění hospitalizováni na JIP. Jeden pacient bohužel zemřel,“ nahlédla do statistik Hana Pavlasová, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina.

Jedná se o nárůst tohoto onemocnění oproti předchozímu roku. Zatímco v roce 2024 onemocnělo 67 pacientů, o rok dřív to bylo 49 nemocných.

Fotogalerie zobrazit 1 fotografii

Pokud jde o další nejčastěji přenášené onemocnění klíšťaty, lymskou boreliózu, jen od letošního ledna nahlásili lékaři krajským hygienikům již 32 případů. V loňském roce onemocnělo v kraji touto nemocí 492 lidí, což je o 70 víc než v roce 2023.

S končící zimou a blížícím se oteplením lze předpokládat zvýšenou aktivitu klíšťat a fakt, že riziko nakažení bude stoupat. Klíšťata žijí v travnatých porostech v lese, na loukách, v lesoparcích, parcích i na zahradách. „Mnoho lidí ve městech si myslí, že když nechodí do lesa, tak se jich nákaza od klíštěte netýká. Ale i v městském parku či na trávníku na sídlišti je možné klíště chytit,“ poznamenala Jana Böhmová, mluvčí krajské hygienické stanice.

Účinnou obranou proti klíšťatům je používání repelentů a při pohybu v trávě nošení plné obuvi a dlouhých nohavic. Po příchodu z venku je nutné opakovaně prohlédnout celé tělo a případné klíště co nejdříve odstranit. Následně by měl člověk alespoň tři týdny sledovat, jestli se u něj neobjeví zdravotní problémy.

Zasažena bývá i centrální nervová soustava

Nejnebezpečnějším onemocněním, které tyto roztoči mohou přenášet, je klíšťová encefalitida. Patří mezi velmi závažné akutní virové onemocnění. „Vyskytuje se v období od března do listopadu, v nejvyšší míře pak od května do září,“ připomenula Böhmová.

Inkubační doba trvá sedm až 14 dní. Většinou probíhá ve dvou fázích. Nejdříve se nemoc podobá chřipce. S krátkým odstupem pak přejde do druhé fáze, při které je zasažena centrální nervová soustava.

U dospělých, starších a oslabených je zvýšené riziko závažného průběhu, s nutností hospitalizace a s dlouhodobými komplikacemi neurologického charakteru. Ve výjimečných případech hrozí i smrt. „Po prodělání onemocnění trpívají pacienti dlouhodobými následky, jako jsou poruchy soustředění, přetrvávající bolesti hlavy, silná únava, poruchy spánku, rovnováhy, obrny obličeje či končetin, poruchy sluchu, hrubý třas rukou,“ konstatovali hygienici.

Jedinou účinnou ochranou je očkování, které brání vzniku onemocnění, případně jeho těžkým následkům. Právě teď na sklonku zimy je podle Pavlasové vhodná doba s očkováním začít.

„Základní očkování se skládá ze tří dávek. Po první dávce se druhá aplikuje obvykle po jednom až třech měsících. Obranné látky proti onemocnění nastupují až 14 dní po aplikaci druhé dávky. Nyní je na zahájení očkování nejvyšší čas,“ popsala.

Třetí dávka ze série základního očkování se podává o pět až dvanáct měsíců později. První přeočkování se aplikuje za tři roky a další po pěti letech.

Lymská borelióza se projevuje obvykle červenou skvrnou s bílým středem v místě přisátí klíštěte. Následuje velká únava, bolest hlavy, kloubů a teplota. Někdy může nemoc zasáhnout klouby, srdce a může způsobit dlouhodobé zdravotní následky. Nemoc způsobená bakteriemi se léčí vysokými dávkami antibiotik.

„Jsem tři roky po prodělané borelióze a bohužel můj stav se nevrátil do období před nemocí. Mívám závratě, rozostřené vidění a celkově se necítím stále příliš dobře,“ popsala svou zkušenost padesátiletá Lenka Svobodová z Jihlavy.

Na účinné vakcíně proti borelióze odborníci stále pracují.