Třicet historiků, patnáct let, 266 příběhů. Vyšla kniha o popravách za komunismu

  8:52
Policejní strážmistr František Votava z Častrova na Pelhřimovsku v padesátých letech zběhl ze služby a utekl na Západ. Odtud se pak vrátil do Československa jako agent chodec. Byl popraven v roce 1951. Votavův osud je jedním z 232 příběhů lidí popravených z politických důvodů v socialistickém Československu v letech 1949 až 1960, které přináší nová publikace Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Zástupci ÚSTR monografii představili v Pelhřimově. Mohutná publikace se skládá ze čtyř svazků. Má rozsah asi čtyři tisíce stran a obsahuje 2,5 tisíce dobových dokumentů a fotografií. „Na knize patnáct let pracovaly tři desítky historiků a archivářů napříč odbornými institucemi,“ popsal hlavní editor monografie Petr Mallota.

Publikace je rozdělena na dva oddíly. Tři svazky prvního oddílu zahrnují zmíněných 232 případů doloženě politicky popravených, čtvrtá kniha mapuje osudy 34 osob, jejichž případy se nacházejí na hranici mezi politickými a kriminálními delikty nebo za touto hranicí.

Čtvrtečního představení monografie se zúčastnil také Petr Novotný, synovec popraveného Františka Votavy. „Když jsem byl předškolák, jezdili jsme s maminkou na hřbitov do Ďáblic dávat k místu strýcova pohřbení květiny a svíčky,“ prozradil. O příběhu se v rodině do roku 1989 nemluvilo.

Ještě měli platit 90 tisíc za stařičkou tatru

„V roce 1990, když jsem byl vyzvedávat výsledek strýcovy rehabilitace, bylo mi dokonce ještě sděleno, že budeme platit 90 tisíc korun za tatru, kterou strýc odjel do Německa. Majetkové restituce byly řešeny až o rok později, dopadlo to nakonec dobře,“ vzpomněl Novotný. Od roku 1985 zpracovával rodinný rodokmen a tím se mu podařilo zachránit dokumenty, které později historici využili do zmíněné knihy.

Popravy odsouzených v babickém procesu začaly v Jihlavě ve čtyři ráno

Publikace zahrnuje i další případy spjaté s Vysočinou. Nejznámější je tzv. případ Babice, kdy bylo po vraždě tří babických komunistických funkcionářů vydáno jedenáct rozsudků smrti.

„V knize odkrýváme i dnes už neznámý hrůzný případ Jan Dvořák starší a Jan Dvořák mladší, kdy šlo o dobově silně zpolitizovaný případ vraždy v Kožichovicích na Třebíčsku,“ podotkl Mallota.

Další popravenou osobností s vazbou na region Vysočiny byl plukovník Vratislav Janda, který služebně působil v Pelhřimově jako velitel posádkové roty. Po únoru 1948 se zapojil do protikomunistického odboje, za což byl pak v roce 1949 popraven.