Ty jsou však – na rozdíl třeba od nádob na plasty, papír nebo sklo – v majetku samotných obyvatel. Bez jejich vstřícnosti a spolupráce na „velkém sčítání“ se tedy město neobejde.
Výsledky, které řeknou více o počtu, druhu i velikosti nádob, plánuje radnice použít mimo jiné jako podklad pro případné budoucí změny v odpadovém hospodaření, a to včetně způsobu stanovení poplatku.
„Ten už by například časem nemusel být hrazený za osobu, ale podle objemu popelnice. Lze se takto i připravovat na možné čipování nádob a další vyšší úrovně hospodaření s odpady po celém městě,“ vysvětlila Dana Wurzelová, vedoucí žďárského odboru komunálních služeb.
Ta také věří, že plánované mapování popelnic povede občany i k zamyšlení, zda by nemohli o něco lépe třídit a jestli by jim potom třeba nestačilo i méně nádob na odpadky.
„Pasport také může být do budoucna podkladem pro motivační systém pro obyvatele, kteří naopak vytvářejí minimum odpadů a třídí dobře,“ doplnil žďárský místostarosta Jaroslav Hedvičák.
Lidé dostanou na výběr ze dvou termínů
Samotné značkování popelnic nebude pro veřejnost nijak náročné. V některém ze dvou stanovených termínů by měli lidé pouze přistavit na obvyklá svozová místa všechny své popelnice – což jsou převážně černé nádoby na směsný komunální odpad a hnědé na bioodpad. Týká se to i těch, které ještě nejsou plné, jsou úplně prázdné, nebo je lidé běžně nevyužívají.
Termíny byly stanoveny na 29.a 30. října, případně ještě o dva týdny později – od 12. do 13. listopadu. Při běžném svozu bude přítomen ještě další odborný pracovník, který nádobu zaeviduje a označí ji speciální samolepkou.
Lidé, kteří nezvládnou v určenou dobu popelnice pro mapování poskytnout, si mohou samolepku vyzvednout na městském úřadě na odboru komunálních služeb a na popelnici si ji nalepit dodatečně sami.
„A od nového roku už bohužel nebude firma AVE moci neoznačené popelnice svážet,“ upozornila Blanka Sobolová, mluvčí žďárské radnice. Samolepky, které se budou vzhledově lišit podle konkrétního typu popelnic, by měly vydržet na nádobě přibližně pět let.
V třídění odpadu mají zatím Žďárští poměrně velké rezervy. V průměru každý obyvatel města vyprodukuje přibližně 230 kilogramů objemného a směsného komunálního odpadu ročně. „Přitom na skládky je dnes podle stávající legislativy možno ukládat za snížený poplatek pouze 170 kilogramů na osobou a rok,“ zdůraznila Wurzelová.
Kontroly i průzkumy mluví jasně
To, že v černých popelnicích končí i plno odpadků, které by se přitom daly snadno vytřídit, potvrzují rovněž průzkumy společnosti EKO-KOM nebo kontroly obsahu nádob, které provádějí sami pracovníci žďárského odboru komunálních služeb.
„V loňském roce jsme uskutečnili takové kontroly tři. Nedělají se plošně po celém městě, vždy se prohlíží například jedna nebo dvě ulice. A opravdu jenom v mizivém množství popelnic – v řádu jednotek procent – nenajdeme nic, co tam nepatří,“ vylíčila Wurzelová.
V nitru nádob podle ní nacházejí úředníci hlavně obrovské množství bioodpadu. „Proto jsme se ostatně na třídění této složky pro letošek zaměřili – v osvětě i v různých opatřeních,“ podotkla Wurzelová.
Do černých popelnic obyvatelé vyhazují rovněž hodně papíru a plastů, nechybí však ani kovy nebo sklo. „A když vidíte obsah větších nádob na sídlištích, tak je to skutečně velmi smutný pohled. Jsou mezi námi bohužel stále lidé, kteří netřídí vůbec,“ konstatovala vedoucí komunálního odboru.
Změny v odpadovém hospodaření jsou proto podle vedení města ve Žďáře již nevyhnutelné. Dříve než v příštím roce k nim však dojít nemá. Do jejich konkrétní podoby se ještě propíší právě výsledky nadcházejícího „velkého sčítání“.
Město ale připravuje například rovněž minimálně úpravu smlouvy se stávající svozovou společností AVE, případně i celé výběrové řízení na dodavatele těchto služeb. V nové smlouvě by už mělo být stanoveno, jakým způsobem bude celý odpadový systém posunut na vyšší úroveň. „Dnes máme totiž letitou smlouvu, která nám umožňuje jen velmi málo změn,“ zdůvodnila Dana Wurzelová.
