„Náš program je o tom, že i když něco nějak funguje, tak to vždy může fungovat ještě lépe. Při spravování kraje bychom měli mít větší ambice a nároky, než na co jsme si tady zvykli,“ tvrdí Adam Joura.

Co by měly krajské volby přinést Vysočině?
Osobně jsem přesvědčený o tom, že Kraj Vysočina je spravovaný dobře, ale možná ne úplně rovnoměrně a stejně intenzivně nejsou podporovány všechny lokality, které by si to zasloužily. Takže to, co je pro mě osobně naprosto stěžejní, je rovný přístup hejtmanství vůči všem místům v kraji. A to také nabízíme.

Lidé obvykle nepovažují krajské volby za kdovíjak důležité - ve srovnání třeba s těmi parlamentními, takže je jim skoro jedno, jaká strana kraj řídí. Čím jsou ale důležité pro vás?
Důvodem, proč se pokouším ovlivňovat dění na Vysočině, je, že si uvědomuji to, co možná na většinu lidí až tolik nepůsobí, totiž že kraj je naprosto zásadním hráčem v některých klíčových tématech a oblastech, zejména v dopravě - spravuje silnice druhých a třetích tříd, kterých je přes čtyři a půl tisíce kilometrů, což velmi výrazně ovlivňuje život lidí na Vysočině. Kraj je také zřizovatelem a správcem středních škol, nemocnic... Takže to, že lidi neberou kraj jako „politickou“ organizaci, kterou by bylo potřeba nějak podrobně sledovat, ale jako servis a službu, je vlastně přirozené. Lidé nemají povinnost vědět, co všechno kraj dělá, ale je povinností kraje pracovat tak, aby se lidem v kraji žilo co nejlíp. I kdyby si toho ani neměli všimnout.

Vysočina má pověst bramborářského kraje uprostřed republiky, kraje s krásnou přírodou a nějakými těmi památkami UNESCO... Jaká má kraj podle vás hlavní pozitiva a proč je dobré na Vysočině žít?
Kdybych měl lidi odjinud lákat na Vysočinu – a já bych samozřejmě chtěl, aby se lidé na Vysočinu stěhovali, aby tu žili –, tak to bude určitě kvůli zdravému životnímu prostředí a nízké kriminalitě. Velkým potenciálem kraje je jeho poloha v srdci republiky. Podle mě je výhoda i v tom, že zde není nějaké extrémně silné centrum - jsou zde přibližně stejně velká sídla. Jihlava je největší, ale zase ne několikanásobně než další velká města. Je zde tedy potenciál rozvíjet se tak nějak rovnoměrně a je tu velká příležitost k vzájemně výhodné spolupráci.

Starostové pro Vysočinu se teď čtyři roky podíleli na vedení kraje, mají tedy nějakou zodpovědnost. Vy jste hned na úvod řekl, že je kraj spravovaný dobře. Co se tedy podle vás týmu pod vedením hejtmana Schreka povedlo a kde jsou naopak ještě rezervy, na kterých je potřeba zapracovat?
Starostové pro Vysočinu jsou součástí koalice - máme šest zastupitelů a dva radní. Nepřipadá mi tedy vhodné nějak moc vedení kraje kritizovat. A vlastně to ani tak necítím. Myslím si, že koalice pracovala celé to období dobře, což ovšem neznamená, že se některé věci nedají prostě udělat ještě lépe. Nejvíc pochopitelně vnímám práci našich radních. I tím, že jsme vedle dopravy hodně zaměření na ochranu přírody, tak nás třeba hodně zajímá práce radního Pavla Hájka, který má na starosti oblast životního prostředí. A ten v této oblasti opravdu odvedl kus práce, ať už v zalesňování po kůrovci, péči o zadržování vody v krajině, v oblasti výstavby čističek odpadních vod, vodovodů a kanalizací, podpoře regionálních zemědělců, nebo třeba projektu, jak dostat lokální potraviny do škol.

Pečovatelku do každé obce, lidé chtějí být doma, říká lídr KDU-ČSL

Co plánujete v dopravě? A budou na to peníze?
Především nestačí jen opravovat. My chceme silnice v kraji rovnat, rozšiřovat. Co na tom, že je to složitá práce. Je potřeba začít, aby se to nějak pohnulo kupředu. Protože jsme krajem malých obcí, historicky malých zemědělců, tak se zde silnice budovaly hlavně na hranicích políček. Nejsou tu tudíž geomorfologické důvody pro to, že by silnice měly vypadat tak, jak vypadají - klikatící se jako had. Chceme tedy začít s rovnáním a určitě bychom začali u páteřní silniční sítě Kraje Vysočina, jež si žádá revizi. Podle priorit bychom pak postupně rozšiřovali a homogenizovali jednotlivé silnice. Zdrojem budou i prostředky, které se konečně uvolnily ze Sberbank. Ale samozřejmě má kraj nějaké rozpočtové rezervy, takže si myslím, že náš plán je realistický a uskutečnitelný.

Velkým tématem jsou i Dukovany - Korejci budou stavět dva nové bloky jaderné elektrárny... Jakou roli by kraj měl hrát zde?
Já mám tu výhodu, že z toho regionu pocházím, takže tohle vnímám a zažívám doslova na vlastní kůži. Je potřeba velmi silně apelovat na stát, aby negativní dopady stavby nemuseli sanovat místní, ani kraj jako takový. Prostě je to celostátní investice, tak je potřeba finanční zdroje hledat ve státním rozpočtu. A není to jen o návozových trasách pro nadrozměrné komponenty. Ty naopak kraji mohou pomoci s projekty, které se roky nehýbaly. Ale ono to bude i o pohybu velkého množství lidí, kteří budou na Dukovanech pracovat. A kraj na to musí být připraven.

Už je hotový nějaký plán ubytovacích kapacit pro ty tisícovky dělníků a podobně?
Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Krajem Vysočina a Jihomoravským krajem nechalo zpracovat socioekonomickou studii, která by měla poměrně přesně určit počty chybějících bytů, míst ve školách, ve školkách a na základě toho by mělo dojít k nějakým opatřením. Nicméně lidé z regionu mají relativně dobrý odhad na to, co chybí, co je potřeba, a tak už nyní je jim jasné, že se budou muset vyrovnávat s nejrůznějšími změnami. Ano, socioekonomická studie je fajn, ale města a obce v okolí Dukovan na tom, co bude, pracují už nějaký čas i bez této studie, za což je jim potřeba poděkovat.

Velmi diskutovaným problémem je i otázka nedostatku lékařů. Na některá vyšetření v nemocnici čeká člověk dlouhé týdny, ne-li měsíce... Máte nějaký účinný a rychlý recept na zlepšení stavu v oblasti zdravotnictví?
Zaprvé, správa krajských nemocnic na Vysočině je za nás v pořádku, a to i v rámci nějakých rozpočtových možností…

Že vám skáču do řeči: ale byl tu ten případ, kdy v únoru soud poslal do vazby ředitele jihlavské nemocnice...
Šlo o osobní pochybení, uvidíme, jak to dopadne, vyšetřování ještě neskončilo. Kraj se k tomu podle mě postavil čelem, ředitele odvolal a teď se čeká, jak to dopadne. V případě, že se ukáže, že ke spáchání žádného trestného činu nedošlo, měl by mít odvolaný ředitel možnost se o tu funkci znovu ucházet.

Takže zpět k tomu nedostatku lékařů...
To je opravdu problém. Na Vysočině je největší nedostatek stomatologů a pediatrů, ale už začínají chybět i oční lékaři a praktici, protože jich hodně odchází do důchodu. Navíc je tu specifický problém - dříve zubař obsloužil více pacientů, dnes se hodně dbá na prevenci, a tak zubaři mají pacientů výrazně méně. Je to trochu paradox: i když je teď zubařů asi nejvíc v historii, je jich vlastně o hodně méně, než by bylo potřeba. Mně by se kromě jiného líbilo podpořit rozvoj Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, aby produkovala více specialistů a odborníků - ale to není zrovna nízko visící ovoce, zahrnovalo by to dlouhodobé plány... Je tu i možnost, že by lékaři studovali na vysoké škole v krajském městě a z Nemocnice Jihlava by byla nemocnice fakultní. Tahle myšlenka většinou vzbuzuje smích, ale mám za to, že je potřeba mít zde jakýsi přesah a vizi i do dalších volebních období.

Na Vysočině bereme volby jako referendum o vládě, tvrdí lídr SPD Koten

A co školství? Každé větší město má nějaké to své gymnázium, ale nejsou řemeslníci, je málo učňů...
Školství v kraji je hodně ovlivňované celostátní politikou. Teď se hodně kladl důraz na univerzální vzdělávání, ale je nutné se zaměřit na prolnutí trhu a toho odborného vzdělávání. Někde už funguje personalistika firem, které si vychovávají, sponzorují studenta, učně... Ona je to rána, když skončíte školu a v místě, kde žijete, nemůžete najít práci. Takže určitě dává smysl intenzivní spolupráce škol se soukromým sektorem. Apeloval bych na to, aby složení například učňovských oborů odpovídalo poptávce v regionu s výhledem řekněme na dvacet let. S tím třeba souvisí – s ohledem na Dukovany – výrazné posílení energetických oborů na Třebíčsku.

S jakým výsledkem v krajských volbách byste byli spokojeni?
Naším hlavním cílem je být nejsilnější ze stran, které budou sestavovat koalici. To znamená, že chceme získat post hejtmana - jednoduše proto, že tak bychom získali největší příležitost prosadit co nejvíce z našeho programu. A kdybych to měl nějak kvantifikovat... Vítěz posledních voleb na Vysočině měl deset mandátů. Tak takový výsledek by se nám líbil.

Kdybych toho měl dost, nekandiduji, říká lídr SOCDEM Běhounek. Dres nezměnil

Nemáte ale obavu, jestli přece jen volič nebude chtít potrestat strany, jež patří k ne příliš populární Fialově vládě, jejíž součástí jsou i Starostové neboli STAN?
Když budu mluvit za sebe, tak já jsem vzešel z komunálu. Nemám žádné celostátní ambice. Zachovávám si určitou nezávislost. A přiznávám, že to, co se děje na vládní či parlamentní úrovni, moc neřeším. Mojí osobní misí je mluvit spíše v pozitivním duchu. Myslím si, že to, co se šíří ve společnosti, taková ta, havlovsky řečeno, blbá nálada, je do jisté míry i projekt některých lidí, kteří z toho mají prospěch. A já nechci, aby lidé měli blbou náladu.

Vaší matkou je eurokomisařka Věra Jourová. Vy ji nikde moc nezmiňujete. Inspiruje vás něčím, nebo chcete jít úplně jinou cestou? Ostatně sám říkáte, že nemáte vysoké politické ambice...
Já jsem hrdý na to, co máma dokázala a kam to dotáhla. Vždycky mě vedla k tomu, abych přijímal odpovědnost za svá rozhodnutí a že člověk nemá myslet jen na sebe a na to, co roste na jeho vlastní zahrádce. Nicméně jdu vždy vlastní cestou.