V budově je tím hlavním velký estrádní a o patro níž divadelní sál, ale i baletní sál, velký foyer, prostory bývalé restaurace a kavárny, asi 110 kanceláří (z nich cca 75 má pronajato od roku 1992 finanční úřad), kdysi na střeše byla i hvězdárna.
V Jihlavě není žádná, ani v náznaku velikostí srovnatelná nemovitost v pozici kulturní instituce. Ředitelem DKO je od roku 2018 Petr Palovčík. Jaké má plány pro další měsíce?
Změnou, kterou už lidé registrují, je znovuoživení prostoru u vrátnice do finančního úřadu. Tam prapůvodně bývala kuchyně restaurace DKO, klubovna a také snack bar, později i videopůjčovna či kuželna.
Od dubna prostor opět ožil, funguje zde restaurace Základna s vnitřní kapacitou asi 130 míst, se stálou kuchyní i venkovní zahrádkou. Novinkou je obnovený původní vstup na Malou scénu DKO, který je nyní přes vchod do Základny, a nikoli přes vrátnici finančního úřadu jako dosud. „To mnohdy vyvolávalo vtipné glosy účinkujících na Malé scéně,“ poznamenal Palovčík.
Někdejší původní stylová Brazilská kavárna v prvním patře středního bloku DKO byla zrušena záhy po roce 1990. Poté, co ji před několika lety opustil finanční úřad, který zde měl archiv, byla nyní upravena na konferenční sál.
„Je tam prostor asi pro 120 lidí, takže bychom tam chtěli přesouvat některé komornější menší pořady z Malé scény,“ plánuje Palovčík. „Malá scéna je nyní více dostupná, v příštím roce chceme oslovit jihlavské kapely, protože jsem zaznamenal stesky, že v Jihlavě nemají kde hrát,“ dodal.
Restaurace znovu ožívají
Na konferenční sál se po rekonstrukci změnila i někdejší restaurace nad nynější Základnou. „Prostor sálu nad restaurací je s naší kuchyní stále propojen nákladním výtahem, tak bychom tam chtěli udělat salonek pro větší společnosti,“ řekl manažer Základny Vladislav Jiroušek.
DKO už má za sebou výměnu oken a částečné zateplení, které by mělo pokračovat. Novinkou je zřízení nového baru v boku předsálí velkého estrádního sálu, kde dříve bývaly šatny či prostor pro tomboly.
Podstatnou inovací bude nový výtah. Pro stavební dispozici je nutno jej stavět vně budovy. Sloužit by měl už letos. „Zajistí přepravu osob i nákladů k hlavním sálům. Například vozíčkáře i rozměrnější techniku jsme zatím museli vynášet rukama po schodech, což samozřejmě přinášelo problémy,“ řekl Palovčík.
Zatímco v DKO se už nekonají trvalky s tradicí desítek ročníků, jakými bylo celostátní setkání galvanizérů či Festival sborového umění, nové periodické akce je úspěšně nahrazují: festival dokumentu či Festival vína. A další by měly přibýt. „Mám vizi sem natáhnout další akce veletržního rázu, na příští rok chystáme veletrh pro muzikanty, je to nadějné,“ nastínil Palovčík.
Další novinkou by mělo být využití prostor někdejších krytů pod budovou pro únikovou hru. „Do dvou měsíců by se to mohlo rozběhnout,“ věří Palovčík. Přál by si, aby lidé věřili dramaturgii DKO. „Příští rok máme například nasmlouvaného vynikajícího amerického bluesmana,“ řekl.
Dříve měl DKO oficiální název Dům kultury ROH. V Jihlavě je lidově stále nazýván „odborákem“, přičemž v době socialismu byl mládeží překřtěn na „Bílej“ od sousloví Bílý dům. DKO je dílem architektů Machoninových z let 1957 až 1961.
Za socialismu zde sídlily odborové svazy (budova je i dnes jejich majetkem), fungovaly učebny tance, hudby či malování. DKO měl vlastní kovodílny a tiskárnu, jsou zde tři byty, byly zde i redakce a rozhlasové a televizní studio.
