Tentokrát byla pozornost upřena na valacha Godfreye. Ten při závodech nesl v sedle famózního Jana Faltejska. Nedělní zážitek byl umocněný tím, že poprvé ve stopadesátileté historii Velké pardubické se o prvenství v cíli dělili hned dva koně naráz.

„Byl to obrovský emoční blázinec,“ svěřil se s pocity trenér jednoho ze dvou vítězných koní Dalibor Török. „Nejdřív jsme prožili parádní dramatický závod. Potom jsme se smířili s tím, že jsme o malinký kousíček doběhli druzí, a najednou z toho byl současný doběh, tudíž vítězství,“ popsal letošní, poněkud divokou verzi slavné české steeplechase.

15 fotografií

Dlouhé čekání na rozhodnutí, hledání průkazného záběru, který kvůli technické chybě nakonec vůbec neexistoval, poté chvilkové zklamání z druhého místa a následné nové výsledky... Bylo více než zřejmé, že takový veletoč změn si s nervovou soustavou výpravy ze Zhoře musel pořádně pohrát.

„Víte, já se vždycky na tyhle velké závody těšil. A to právě pro momenty, kdy vítězové po sobě v euforii skáčou a polévají se šampaňským, radují se... Jenže nic z toho jsme letos v Pardubicích zažít nemohli. Po závodě jsme se sbalili a šli jako poražení do stáje, kde jsme se později dozvěděli, že jsme vlastně taky vyhráli. To už ale člověk nemá ani náladu, ale hlavně ani sílu skákat a slavit,“ vysvětloval trenér úspěšného Godfreye.

Majitel utěšoval vnučku

Na druhou stranu majitel koně Jiří Trávníček byl spokojený i v době, kdy si ještě všichni mysleli, že zvítězil pouze Godfreyův největší soupeř - Sexy Lord v sedle s Jaroslavem Myškou.

„Vysvětloval jsem svojí vnučce, že i druhé místo v závodě, jako je Velká pardubická, je super,“ nechal se slyšet bezprostředně po závodě.

Následně však také jeho dostihla zpráva, že slavit mohou obě stáje. „Taxis nebyl z naší strany úplně dobře skočený, ale jinak jel Godfrey celou dobu parádně. A ten finiš byl jednoduše supr,“ rozplýval se majitel DS Pegas.

Zároveň společně s Törökem přidali pochvalu pro žokeje Jana Faltejska. „Honza znovu potvrdil, jak moc je skvělý,“ hlásil trenér. „Nikoho lepšího ani zkušenějšího jsme do sedla Godfreye posadit nemohli,“ měl jasno.

Starosta má raději jiné koně

Kolik obyvatel Zhoře v neděli dostihové odpoledne z Pardubic sledovalo v přímém přenosu, lze jen těžko odhadovat. Minimálně starosta Vladimír Čížek to nicméně udělal.

I když...

„Koukat na dostihy je sice krásné a potěšující, ale zkrátka koně pod kapotou, jsou koně pod kapotou,“ přiznal hlavní představitel obce, že jeho srdce má přece jen spíš motorový základ. „Kdyby mě chtěl někdo posadit na koně, musel by určitě použít hever,“ dodal se smíchem.

Ničeho podobného se ale zřejmě bát nemusí. Stejně jako toho, že by se nyní do obce táhly zástupy dostihových fanoušků jenom proto, aby viděly dalšího vítěze slavné Velké pardubické.

„Je to tady krásné a lidi ze stáje jsou velice vstřícní, když se s nimi chci na něčem domluvit. Ale žádní nadšenci do koní nám tady po vesnici nechodí. Ani kvůli Orphee, která tu má bronzovou sochu,“ připomněl slavnou klisnu, která v barvách zhořské stáje vyhrála v Pardubicích slavnou cenu hned třikrát (2012, 2013 a 2014).

Jeden den volna

Za odměnu přitom pokaždé dostala hromadu mrkve a jablek. V tomhle směru se měla podstatně lépe než její dnešní nástupce Godfrey. „Asi vás zklamu, ale my pamlsky koníkům nedáváme,“ přiznal trenér Török.

„Máme totiž velice vysoký standard, co se týká krmení, a vůbec všeho spojeného s dostihovými koňmi. Jednoduše řečeno jsou to sportovci, profíci, kteří mají svůj přísný režim,“ doplnil.

Jednu odměnu si však nakonec úspěšný Godfrey přece jen vysloužil. „Dostal po závodě volno, ale jen na jeden den, hned v úterý už ho zase čeká trénink,“ hlásil kouč. „Jednak není dobré pro sportovce dlouho nic nedělat, a navíc ho to baví, chce se proběhnout,“ ujišťoval.

Každopádně pro letošek má Godfrey už splněno, žádné další závody ho nečekají. A co příští rok, bude se hnát za obhajobou letošního pardubického vítězství? „Myslím, že je předčasné mluvit o tom, co bude. My se teď pořád ještě těšíme z toho, co dokázal v Pardubicích letos,“ vzkázal Török.