„První polovina roku 2024 byla v porovnání s dlouhodobým průměrem srážkově normální, ovšem teplotně výrazně nad normálem – o 2,6 stupně Celsia vyšší, než je dlouhodobý průměr. Naštěstí nejvyšší denní teploty nad 20 stupňů, které jsou nezbytné pro zahájení vývoje kůrovců, přišly až začátkem dubna“, zhodnotil situaci Pavel Hájek, krajský radní pro oblast lesnictví a zemědělství.
Podle jeho slov se sice aktuálně na Vysočině nevyskytují žádné rozsáhlé plochy čerstvě napadených stromů, teplotně nadprůměrné měsíce s nedostatkem deště ale mohou situaci ještě výrazně zkomplikovat.
„Kůrovec může napadnout nejzranitelnější části lesa. Vlastníci lesů by tedy měli být i nadále bdělí, aktivně vyhledávat kůrovcem napadené stromy a řádně a včas provádět jejich zpracování,“ vyzval k aktivitě radní.
Loňský rok lze podle něj přirovnat k počátkům kalamity v letech 2016 a 2017; a stále se tak řadí mezi kalamitní.
Lesníci našli minimum napadených stromů
Lesníci na Vysočině ale vidí prozatím situaci spíše optimisticky. Zcela pod kontrolou jsou nyní například vysočinské porosty ve správě Lesů České republiky (LČR).
„Do konce letošního července jsme tu museli zpracovat jen čtyři a půl tisíce metrů krychlových kůrovcem napadených stromů, tedy jedno procento objemu zpracovaného v tomto období v roce 2020, kdy kalamita vrcholila,“ vyčíslila Eva Jouklová, mluvčí LČR.
Doplnila ale také, že i nadále zaměstnanci státního podniku samozřejmě průběžně vyhledávají jednotlivé napadené stromy či jejich malé skupinky. „Ty ale nepředstavují žádné riziko související s rozpadem porostů, jako tomu bylo během kalamity. Za týden takto dohledáváme asi tři sta metrů krychlových,“ podotkla Jouklová.
Kůrovcová kalamita z Vysočiny po letech konečně ustupuje, vyhráno ale není |
Velké vrásky zatím nedělá dřevokazný brouk ani lesům, o něž pečuje především na území Havlíčkobrodska Lesní družstvo obcí (LDO) Přibyslav. „S kůrovcem to teď u nás vypadá až nad očekávání dobře. Oproti loňským 20 tisícům máme letos těžbu asi jenom kolem 500 kubíků. Teplé periody byly naštěstí relativně krátké a nějaké srážky nakonec také přišly,“ zhodnotil Jiří Svoboda, ředitel LDO Přibyslav.
Situace se ale může podle něj samozřejmě ještě zhoršit, a to klidně i s nějakou prodlevou. „Není nikde psáno, že by stres ze sucha nemohl dopadnout na stromy až s ročním zpožděním,“ konstatoval Svoboda s tím, že úspěšně zatím pokračuje i zalesňování.
Na Jihlavsku brouk vyhrál, smrky padly
V porostech na Jihlavsku vyřešil za lesníky starosti s kůrovcovou kalamitou nakonec sám kůrovec. Smrků totiž po jeho ataku zůstalo v regionu pouze minimum, alespoň co se týče ploch, kde hospodaří Správa městských lesů (SML) Jihlava.
„Při kulminaci kůrovcové kalamity, hlavně tedy v roce 2019 až 2020, byly v podstatě veškeré smrky zničeny. Takže u nás už kůrovec svůj boj vyhrál. Všechny napadené stromy jsou již zpracovány. Vývoj počasí je tak pro nás důležitý spíše z pohledu obnovy kalamitních holin. Naší snahou hlavně je, aby všechny sazenice měly dostatek vláhy, dobře se uchytily a dále rostly,“ shrnul Václav Kodet, jednatel společnosti SML Jihlava.
16. dubna 2021 |
Zjara vypadal podle něj vývoj počasí slibně. Úhrny srážek byly poměrně vysoké. „Sucha se začala projevovat až spíše teď, v druhé polovině léta, tak uvidíme, jaký dopad to na sazenice a mladé stromy bude mít,“ vyjádřil se Kodet.
Lesy na Vysočině se podle údajů krajského úřadu potýkají s gradující kůrovcovou kalamitou, způsobenou hmyzími škůdci – zejména pak lýkožroutem smrkovým, lesklým a severským – již od roku 2015. Postupně byla zasažena většina starších smrkových lesů prakticky na celém území kraje. Vzestup kalamity, a tedy i objemu vytěženého kůrovcového dřeva, byl největší v letech 2019 a 2020, kdy někteří majitelé lesů museli zpracovat až desetinásobek běžné těžby. Poté již měl vývoj sestupnou tendenci.