„Na konci července jsme firmě, již jsme vybrali ve výběrovém řízení, předali staveniště. Ta si nyní řeší veškeré záležitosti před samotným spuštěním prací, včetně třeba záborů veřejného prostranství,“ uvedl starosta Ondřej Kozub (ODS). Stavební práce za 67 milionů korun dostala na starost firma PWB stavební.
Do konce příštího roku by měla budovu bývalé pošty stavebně připravit pro nové využití. Dům stojící na náměstí T. G. Masaryka jen přes ulici naproti radnici město odkoupilo za 14 milionů korun před pěti lety. Pořizovalo ho už s úmyslem vybudovat v něm nové muzeum, pro něž hledalo prostory.
„Zvažovali jsme několik objektů a nakonec se zrovna v tu nejvhodnější chvíli objevila informace, že budova bývalé pošty je na prodej,“ popisoval v tu dobu tehdejší místostarosta David Šafránek (Pokračujme v tom společně).
Kvalitě proměny nevyužívané budovy by měla výrazně přispět vůbec první architektonická soutěž, kterou na podobu nového muzea radnice vyhlásila. Podle ní by také stavební práce měly postupovat.
„Stavební část by měla být do konce roku 2025. Následovat budou interiéry, vybavení a instalace techniky. Čekají nás ještě tři další výběrová řízení. Cílem je muzeum otevřít v září 2026,“ popsal další průběh starosta Kozub. Samotné vybudování expozic a pořízení patřičného vybavení by mělo přesáhnout dvacet milionů korun.
K podobě expozic mělo muzeum výhrady
Od počátku se na přípravě projektu nového muzea podílel David Šafránek. „Chceme, aby naše výstava vystoupila z řady standardních muzejních expozic, aby vzbudila zájem daleko za hranicemi města, aby současnou formou řekla něco o Chotěboři. A aby se muzeum stalo něčím, na co budeme my všichni z Chotěboře hrdí,“ zdůrazňoval hlavní úkol.
Do podoby expozic však výrazněji zasáhlo nové vedení chotěbořského regionálního muzea. „K některým expozicím mělo jisté výhrady,“ konstatoval Ondřej Kozub.
„Původně představený koncept expozice o historii města čítal asi padesát exponátů. Rozšířili jsme tento počet na 250. Máme možnost si sbírkové předměty půjčit od jiných zařízení,“ zmínil jednu z úprav vedoucí muzea Michal Kamp.
Více místa si podle něj zaslouží i napravení mylných informací, jež se o Chotěboři a jejím okolí po léta tradují. „Například o vypálení vilémovského kláštera husity jako pomsta za smrt Hromádky z Jistebnice je nesmysl,“ pravil Kamp.
Veškeré tyto úpravy budou mít vliv na konečnou podobu interiérů a expozic. Na hlavní myšlence muzea se toho ale mnoho měnit nebude. „Asi bychom toho upravili i víc, ale byli jsme limitováni časem a penězi. I tak bude muzeum jedinečné,“ říká Ondřej Kozub.
Díky brýlím lidé uvidí náměstí před 50 lety
Jednou z doplněných a velmi očekávaných atrakcí má být virtuální realita. Pomocí brýlí návštěvníci uvidí náměstí T. G. Masaryka tak, jak vypadalo v sedmdesátých letech minulého století.
„Toto období jsme vybrali proto, že k němu máme nejvíc podkladů. Náměstí vypadalo jinak než dnes, hlavně jeho západní část. Lidé uvidí, jak se proměnil prostor i jednotlivé budovy. A také uvidí, jak se o ně – na rozdíl od minulosti – majitelé starají,“ podotkl chotěbořský starosta s tím, že časem by mělo muzeum virtuální realitu doplnit o období začátku 20. století.
Část historie USA uchovávají v Chotěboři, slavná pouta zaujala i National Geographic |
Vedle muzea a výstavních prostor se v budově usídlí také informační centrum. Patřit by mu mělo přízemí s vchodem přímo z náměstí. Do staré pošty se vejde i nový zasedací sál, který budou pro jednání využívat zastupitelé. Na něj bude místo v patře v křídle do ulice Trčků z Lípy.
Na práce a vybavení o celkovém a zatím jen odhadovaném objemu sto milionů korun má Chotěboř slíbenou dotaci. Výrazně jí ale pomohlo vyplacení peněz, které měla dva roky blokované ve Sberbank. Ruská banka ukončila v Česku činnost po Putinově útoku na Ukrajinu. Peníze ale střadatelům nevyplatila. Až letos v březnu se Chotěboři vrátilo téměř 107 milionů korun.
Majitel zámku muzeu neprodloužil smlouvu
Muzeum v Chotěboři bylo založeno roku 1885. Od roku 1952 po dlouhá desetiletí sídlilo na zdejším zámku. A to i poté, co byl zámek vrácen v devadesátých letech původním majitelům, rodině Dobrzenských. Vystěhovat se odtud muselo až v lednu 2022, kdy mu nebyla prodloužena nájemní smlouva.
„Nájemní smlouvu s muzeem jsme obnovovali každé tři roky po dobu asi pětadvaceti let. Teď mám ale s těmito prostory trochu jiné plány,“ sděloval před odchodem muzea bez dalších podrobností hrabě Jan Dobrzenský. Na zámku s rodinou žije a úřaduje, v posledních letech dal do jeho obnovy miliony korun.
Více než dva roky tak je chotěbořské muzeum bez svého sídla. Nyní má alespoň nový depozitář, který pro něj nechalo město zřídit.
„Paradoxně bez muzea máme víc práce. Je to hlavně neviditelná činnost, kdy dáváme do pořádku sbírky a sbírkové předměty, na což jinak nebývá čas, a zařizujeme depozitář. Brzy nás bude čekat příprava nových expozic, komunikace se stavebníky, grafická zadání i výběr předmětů k výstavě,“ poodhalil Michal Kamp. Chotěbořské muzeum má ve sbírkách zhruba třicet tisíc předmětů.