Díky virtuální realitě se pacienti ocitají v imaginárním světě, kde zábavnou formou plní různé úlohy a zároveň tak procvičují postiženou oblast svého těla. Přitom nejde o nic složitého. Pacient si jen nasadí brýle a personál mu na tabletu navolí jednotlivé simulace, které se střídají v různých časových úsecích.
„Kouzlo rehabilitace ve virtuální realitě je v softwaru. Programy jsou v něm rozděleny podle druhů terapeutického cíle - některé se zaměřují více na hrubou, jiné na jemnou motoriku. A další třeba na kognitivní funkce (například vnímání, pozornost, paměť, učení či rozhodování - pozn. red.). Tyto programy jsou vhodné například pro pacienty po cévní mozkové příhodě,“ popsal novinku vedoucí fyzioterapeut Štěpán Jáchym.
Jiné varianty cílí zase na rovnováhu nebo třeba na celkovou kondici pacienta. „Všechny programy se navíc dají vzájemně kombinovat,“ doplnila Helena Zelená Křížová, mluvčí novoměstské nemocnice.
Díky tomu, že se jedná o rehabilitaci netradiční a zábavnou formou, při ní podle zkušeností fyzioterapeutů řada lidí zapomene na chvíli i na svou bolest. „Tím, že se dostanou do virtuální reality, se pacient oprostí od nemocničního prostředí. Ocitnou se v naprosto jiném světě. Když pak plní daný úkol, zapomenou na všechno ostatní. A najednou jsou schopní udělat pohyby, které by jindy nedokázali. Dostanou se někam dál. Je to pro ně velká motivace,“ přiblížil Štěpán Jáchym.
Terapeut na tabletu může úkol ztížit
Není to však rozhodně tak, že by všechnu práci zastala pouze moderní technika. Všechny pokyny i prostředí, které brýle pacientovi nabízejí, sleduje pomocí tabletu rovněž terapeut. To aby mohl v případě potřeby pacientovi dovysvětlit jeho úkol, případně mu jej může také ztížit.
„Například když má někdo třídit ovoce do bedýnek podle jednotlivých druhů, můžeme mu říct, aby bral pouze jeden druh a třídil pouze ten,“ vysvětlil Jáchym.
Přítomný fyzioterapeut je také vždy připraven korigovat při terapii případný chybný pohybový stereotyp nějakým manuálním kontaktem nebo i vedením pacienta, aby byla náprava poškozené funkce těla rychlejší a efektivnější.
„Záleží jen na naší kreativitě, jak dokážeme základní program modifikovat a přizpůsobit,“ podotkl Jáchym.
Metoda není vhodná úplně pro každého
Rehabilitace ve virtuální realitě jsou podle něj vhodné pro převážnou většinu pacientů. Nejvíce však poslouží lidem s neurologickými diagnózami nebo ortopedickým pacientům, kteří mají omezenou hybnost v ramenních, loketních a dalších kloubech.
„Naproti tomu by se tato metoda neměla používat u lidí trpících epilepsií nebo u pacientů s poruchami vidění, se závratí nebo s horečnatými stavy,“ upozornil vedoucí fyzioterapeut.
Dodal, že s novinkou se prozatím postupně sžívají jak pracovníci fyzioterapie, tak sami ošetřovaní. „Ale v rámci rehabilitace si virtuální realitu dovedu představit i u pacientů v následné intenzivní péči. Metoda by mohla být přínosná také pro pacienty na oddělení dlouhodobě nemocných, kde by jim cvičení poskytlo příjemné zpestření každodenní rutiny,“ myslí si Jáchym.