V souhrnu se v případě Žďáru jedná o 1 220 tun biologicky rozložitelné hmoty. „Pokud bychom toto množství vytřídili, ušetříme společně každý rok více než jeden milion korun. Cena za uložení bioodpadu je totiž 424 korun za tunu, zatímco uložení tuny směsného odpadu vyjde na 1 281 korun,“ vyčíslila mluvčí žďárské radnice Blanka Sobolová.
Bioodpad je přitom ceněná surovina, která se při správném uskladnění a zpracování promění v kompost. Ten potom mohou využít zemědělci nebo třeba zahrádkáři jako hnojivo pro své rostliny. „Vytříděním navíc lidé omezí zápach v popelnicích na směsný odpad, nádoby na bioodpad jsou totiž speciálně konstruované a odvětrávané. Tříděním také snížíme množství odpadu na skládce,“ uvedla Sobolová.
Se začátkem letošního září spustilo město novou informační kampaň, od níž si slibuje nižší množství bioodpadu v běžných popelnicích a kontejnerech i méně chyb ve třídění. Součástí akce je například edukativní výstava na náměstí Republiky a v budově Staré radnice nebo akce Nakopej si pytel, která se uskutečnila tento víkend.
„Lidé s trvalým bydlištěm ve Žďáře nad Sázavou si mohli nabrat zdarma kompost v kompostárně firmy AVE v Jihlavské ulici. Limit byl jeden vozík za auto na jednu domácnost,“ přiblížil akci, kterou využily desítky lidí, žďárský místostarosta Jaroslav Hedvičák.
Přibývá i speciálních nádob
Město začalo s tříděním biologicky rozložitelného odpadu v roce 2010. V prvním roce jej bylo sesbíráno 129 tun, v roce 2023 už to bylo 2 253 tun. Přibývá také speciálních nádob.
„Ve městě je 1 506 kusů popelnic o objemu 240 litrů, které jsou umístěny u rodinných domů. Dále máme 150 velkých biokontejnerů u bytových domů. A letošní novinkou je pětice velkoobjemových kontejnerů. Ty se každý týden střídají na deseti stanovištích po městě,“ shrnula Miluše Kozáková ze žďárského odboru komunálních služeb. Bioodpad mohou lidé také odvézt přímo do sběrného dvora společnosti AVE.
Sesbíraný materiál následně putuje do zmíněné kompostárny, kde se promění na kvalitní kompost. Zužitkování suroviny však komplikují lidé, kteří do vyhrazených popelnic házejí i věci, jež tam nepatří – například plasty, ale třeba také plechovky nebo sklo. To vše pak musejí pracovníci ručně vysbírat. Častým nešvarem je rovněž uložení bioodpadu sice do vhodné nádoby, ovšem v igelitovém pytli.
