Dřevěná stavba kupodivu pojme hned několik zmoklých lidí, již si uvnitř mohou odpočinout, vzít si z lednice pivo nebo třeba limonádu a klidně využít i kávovar. Pro děti je dokonce k dispozici pár hraček.
A jak je to s placením? Zákazníci podle vlastního uvážení vloží peníze do hrnečku.
Osvěžovnu otevřel loni na jaře dvaačtyřicetiletý Jan Matoušek, a krok to byl podle něj celkem spontánní. Zahrada, na níž samoobslužné občerstvení stojí, náleží k domu, kde žije se svou rodinou. Někdejší faru z 18. století si pořídili před asi patnácti lety.
„Fara předtím nějakou dobu sloužila jako lesní správa a také jako obecní dům a lidé byli zvyklí chodit i na přilehlou zahradu u kostela. Ten prostor měl prostě historicky komunitní funkci,“ popisuje Matoušek.
Takže ač rodina plochu nejprve využívala jako svoji klasickou zahrádku, časem stejně dospěla k jejímu zpřístupnění. „Propojilo se to s naší tendencí být obci nějak prospěšní, něco tu pořádat, vybudovat. Navíc jsme tu často vídali turisty, jak chudáci přisupí s jazykem na vestě k obchodu, a ten je zavřený. Bylo nám jich líto, tak proč je neuvítat přímo na naší zahradě?“ říká Matoušek.
Obliba i bez propagace
Původní profesí je stavař, zhlédl se ale časem i v truhlařině. A právě jeho prototyp malého soběstačného domku, takzvaného tiny house, který vyrobil z přírodních materiálů, posloužil nakonec jako dnešní „občerstvovna“.
„Umístil jsem ji na zahradu s tím, že to bude naše zázemí, které ale bude moci využít i veřejnost,“ podotkl tvůrce stavby.
Do domku umístila rodina základní vybavení, nádobí, ledničku s nápoji. Zařízení nijak nepropagovali, jediným vodítkem byla cedule na plotě. „Svůj virtuální život si pak vytvořilo samo. Lidé si o tom řekli, někdo to vložil do map, na sítě, další návštěvníci napsali recenze. My sami jsme to ale nechali přirozeně plynout,“ konstatuje Matoušek.
Věříme, že když do toho vložíme nějakou pozitivní energii, tak se nám i vrátí. To je ostatně životní motto, které se ženou razíme.
Jan Matoušekautor a provozovatel osvěžovny
Provozovatelé nijak neřešili ani ceník, nechávají na lidech, kolik peněz do hrnečku dají. „Věříme, že když do toho vložíme nějakou pozitivní energii, tak se nám i vrátí. To je ostatně životní motto, které se ženou razíme,“ usmívá se muž. Utržené finance přesně nepřepočítávají, ale vždy je jich o něco víc, než by stačilo.
Osvěžovnu mají ostatně na starosti hlavně jejich děti ve věku sedm a deset let. „Máme je v domácím vzdělávání, takže to mají vlastně jako součást školy – něco mezi matematikou, ekonomií a finanční gramotností. Uklízejí, vybírají peníze z hrnečku, vedou si účetní deník, musí sledovat stav zásob a co je třeba dokoupit. Pak s námi jedou na nákup a společně to pořídíme. Inkasují i výdělek, s nímž musí hospodařit,“ líčí otec malých podnikavců.
Vykradené a rozkopané. Oblíbené lesní bary museli někde kvůli zlodějům zavřít |
Doplňuje však, že potomci mají sice právo rozhodnout, jak s penězi naloží, ale zároveň vědí, že jsou to rodinné finance, neboť se na provozu podílí i další členové rodiny.
„Stanovili si odměnu – stovku měsíčně. Zbytek výdělku děti investují. Nejprve koupily nástěnnou mapu do domku, letos set zahradního nábytku. Takže uvažují opravdu zodpovědně,“ chválí Matoušek.
Loni, když měla rodina velkou úrodu třešní, prodávaly je dokonce děti v krabičkách turistům.
Turisté zatím nezklamali
Reakce na kiosek má rodina zatím pozitivní. Někteří do něj míří najisto, pro jiné je příjemným překvapením. Největší ovace budí podle majitelů rozhodně káva, tu si uvaří většina dospělých. Před domkem je navíc i zastřešené posezení, tak lze s kávou relaxovat i na čerstvém vzduchu.
„Pokud se lidé chovají slušně, nemáme problém v podstatě s ničím. Jednou jsem tu ráno narazil třeba na turistky, co se v domku na noc schovaly před deštěm, ráno si uvařily kafe a byly úplně nadšené. Na zahradě už nám přespala i skupina skautíků, měli jsme tady dokonce svatbu,“ vypočítává Matoušek.
Se zloději se v osvěžovně zatím nesetkali. „Jsme mimo centrální část Žďárských vrchů, taková trochu zapadlá ves, kam míří hlavně skalní turisté a milovníci přírody. Ti jsou rádi, že si u nás něco dají, nemají důvod krást a ničit,“ myslí si tvůrce osvěžovny.
Rodina navíc bydlí v domě přímo naproti, tak má přehled o tom, kdo se po zahradě pohybuje. A jelikož děti chodí z hrnečku peníze pravidelně vybírat, neleží v něm dlouho větší obnosy.
Výrobou domků podobných osvěžovně se nyní Jan Matoušek částečně živí. Osvěžovna je ale jen poloviční model běžného „tiny house“. Plnohodnotný větší model má rodina na zahradě svého domu a pronajímá jej.