„Poškozená na základě e-mailové komunikace, která vycházela z údajného investování s Leošem Marešem v pořadu Jana Krause, klikla na odkaz v jednom z e-mailů. Následně po telefonickém navedení ze strany neznámého pachatele přes bankovní aplikaci opakovaně potvrdila odeslání dvou plateb ze svého na cizí účet,“ vylíčila krajská policejní mluvčí Dana Čírtková s tím, že žena tak přišla o 140 tisíc korun.

Podvodník poté ještě uzavřel bez jejího vědomí smlouvu o úvěru na částku téměř 80 tisíc, v tomto případě ale byla ze strany banky transakce včas zastavena.

Případ důvěřivé ženy však není zdaleka ojedinělý, počet podobných událostí neustále roste. Na policisty z Vysočiny se takto oklamaní lidé obracejí téměř denně. Například jenom v první srpnový den přijali policisté celkem sedm různých oznámení od lidí, kteří se stali terči podvodů v internetovém prostředí. V součtu tito poškození přišli o více než 1,4 milionu korun.

„Takto způsobené škody jsou oproti ‚klasické‘ kriminalitě mnohonásobně vyšší,“ upozornila Čírtková a doplnila, že pachatelé krom toho dokážou získané hodnoty velice rychle vyvést mimo dosah policie, a tedy i možnosti tyto finance zajistit a poškozenému vrátit.

Falešní bankéři v akci

Dokonce o 600 tisíc korun přišli lidé, jimž zatelefonoval muž vydávající se za zaměstnance banky. Vyrukoval na ně s historkou, že je třeba z důvodu bezpečnosti převést z jejich společného bankovního účtu peníze na jiný – „zájmový“ bankovní účet. Až poté, co falešnému finančníkovi vyhověli, se tito lidé obrátili na svoji banku. Tam zjistili, že se stali obětí podvodu.

Další oklamanou ženu z Vysočiny, která se minulý týden obrátila na policii, kontaktoval rovněž domnělý bankéř. „Tvrdil jí, že má napadený účet, a aby peníze na něm zachránila, musí je převést na jiný účet. Poškozená tak učinila a převedla téměř 130 tisíc korun. Neznámý pachatel se po převodu odmlčel a od té doby je již nekontaktní,“ přiblížila Čírtková.

Policisté v tu samou dobu řešili i případy, kdy podvodník lidi oklamal například s nabídkou výhodnějšího zhodnocení peněz či legalizace výdělku na jejich bitcoinovém účtu. Již klasikou jsou pak podvody, kdy zákazníci naletí na inzeráty z Market Place nebo třeba z Facebooku.

Na falešných webech většinou přepravních společností totiž lidé často vyplní citlivé údaje ke své kartě, načež dojde k minimálně částečnému „vyčištění“ jejich kont.

„Já osobně doporučuji vůbec neprovádět takzvané bezkontaktní investice v prostředí internetu, pokud nedisponujete hodně vysokými znalostmi a dovednostmi v tomto prostoru. A ani to vás před podvodem neochrání,“ podotkl Martin Vaněček, vedoucí odboru analytiky a kybernetické kriminality, jenž se touto problematikou v kraji zabývá.

Škody? Až desítky milionů

Podle policistů navíc pachatelé své postupy neustále mění. „Vůbec nejnebezpečnější jsou investiční nabídky, které lidé naleznou na sociálních sítích. Obvykle jim vévodí veřejně známá osoba – může se jednat o známého politika, sportovce, herce zpěváka či finančníka,“ popsala Čírtková s tím, že podmínky pro investování bývají velmi lukrativní a vyřízení rychlé a pohodlné.

Poté, co lidé projeví zájem – třeba kliknutím na odkaz, jsou osloveni a vystaveni velmi profesionální agitaci falešných finančníků a rádoby odborníků. Ti, kteří jí podlehnou, mohou přijít klidně o celoživotní úspory. „Škody mohou jít – a jdou – až do desítek milionů korun,“ dodal Vaněček.