„Pořád to v sobě ještě zpracováváme, nebo alespoň většina z nás. Ty zážitky byly opravdu velmi silné,“ popsal David Partl, velitel Jednotky sboru dobrovolných hasičů města Žďár nad Sázavou a zároveň i jeden z přímých účastníků akce.

V týmu převažovali mladí hasiči – nejmladšímu bylo osmnáct let, několika dalším pak kolem dvaceti, pětadvaceti. „Ačkoliv jsme takovou katastrofu nečekali nikdo, včetně zkušených kolegů, tak především pro tyto mladé členy to byla fakt tvrdá zkušenost,“ míní Partl.

10 fotografií

V obcích podle jeho líčení chyběly celé kusy domů, silnice mnohdy doslova zmizely. „Všude bylo nepředstavitelné množství bláta – klidně do metrové výšky, ve sklepech třeba i metry dva,“ vzpomíná velitel.

„Jeho“ tým hasičů, ubytovaný v Jeseníku v budově divadla, byl rozdělen do tří skupin, které se střídaly po třech až čtyřech dnech. Zatímco dopravní vůz zůstával na místě, osobním autem se vždy jedna skupinka vydala zpět do Žďáru a obratem se jím vrátila na místo další, čerstvá sestava. V jedné z nich nechyběl například ani žďárský místostarosta Jaroslav Hedvičák, který je také dobrovolným hasičem.

Na Moravu odjely volné kapacity

„Naši hasiči zasahovali v Jeseníku, v České Vsi, v Domašově, Kobylé nad Vidnavkou a Bělé pod Pradědem. Celkově zasahovali v 26 objektech,“ vyjmenoval Jaromír Pospíchal, který má na žďárském městském úřadě na starosti krizové řízení.

Skupina mohla vyrazit pomáhat na Jesenicko díky tomu, že situace ve městě a regionu celkově nebyla po povodni nijak dramatická. „Měli jsme volné kapacity jak lidské, tak technické. Proto jsme se po dohodě s vedením města shodli na pomoci více zasaženým regionům,“ vysvětlil Pospíchal.

Skupina dobrovolníků se věnovala činnostem, které jim přidělil krizový štáb přímo na místě. Právě tato organizace byla podle členů výpravy velice důležitá.

„Je hezké, když chtějí lidé pomáhat, ale ty neřízené nájezdy některých civilistů nebyly vždy úplně ku prospěchu, vznikaly zmatky,“ popsal Partl.

Poctivá ruční práce

Poté, co ráno dostali hasiči úkoly, vyráželi vždy do zadané obce, do konkrétního domu či objektu. Vlastní vybavení měli jen základní, zbytek jim poskytoval Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje.

„Ve finále ale byla stejně potřeba hlavně lidská síla. A nejvíc jsme využili klasické lopaty, košťata a kolečka, nic speciálního. Byla to poctivá ruční práce,“ konstatoval velitel.

Hasiči mimo jiné čerpali vodu ze zasažených objektů či uklízeli suť a bahno. Nářadí se chopily i dvě ženy, které v jednotce působí. Ty navíc podle Partla pečovaly o zdravotní kondici členů týmu.

„Jedna z nich je zdravotní sestra, takže se starala například o přísun magnezia, aby u hasičů nedocházelo ke křečím,“ podotkl velitel.

Pracovalo se vždy zhruba od sedmi ráno do pěti večer, tedy kolem deseti hodin. „Zpočátku byl trochu problém se stravou, jídlo nebylo ještě podchycené. Naštěstí jsme ale měli něco do začátku s sebou, a postupně se pak už zásobování rozjelo,“ popsal Partl.

Sirény a do hodiny dvoumetrová vlna

Na hasiče silně zapůsobily i příběhy, jež za svého působení v terénu vyslechli. „Lidé popisovali, jak se v neděli ráno rozhoukaly sirény a do hodiny tam ta vlna byla, přičemž voda nastoupala okamžitě do dvoumetrové výše. Bylo to tak rychlé, že nemohli nic dělat,“ reprodukuje zážitky místních Partl.

Asi nejvíce jeho skupinu zasáhla situace ve vesnici Kobylá nad Vidnavkou. Malá obec s necelými čtyřmi sty obyvatel stála poněkud stranou zájmu médií, přitom dopad velké vody na její infrastrukturu byl fatální. Když se potom vedení Žďáru rozhodovalo, kam směřovat pomoc lidem zasaženým povodněmi, bylo tedy jasno.

Dobrovolní hasiči ze Žďáru nad Sázavou a okolních vsí pomáhali na Jesenicku devět dní. Rozsah škod je šokoval.

Žďárské zastupitelstvo schválilo mimořádný dar Kobylé nad Vidnavkou ve výši jeden milion korun. Peníze město uvolnilo z rozpočtové rezervy.

„Roční rozpočet této obce je necelých 10 milionů korun, takže milion tam snad nějakou váhu mít bude. Nefunguje jim vodovod a oba obecní mosty jsou zničené, takže místy je vesnice doslova rozdělená na dvě části,“ zdůvodnil dar žďárský starosta Martin Mrkos.

Mladí si promluví s psychologem

Zastupitelé se podle jeho slov také shodli, že jak letos, tak i příští rok – bude-li se stav financí vyvíjet podle předpokladů – Žďár zasažené Jesenicko ještě podpoří. A pokud by byla v postižených regionech žádána další pomoc hasičů, je tým Davida Partla připraven opět přiložit ruku k dílu.

Teď si však dávají hasiči čas na to, aby v sobě všechny prožitky zpracovali. „Dokonce nám bylo z Červeného kříže doporučeno, abychom to ještě probrali s hasičským psychologem, takže tuto možnost asi využijeme. Zvlášť u těch mladších členů je to, myslím, třeba,“ dodal velitel.