V účast hlavy státu Přibyslavští doufali od konce loňského roku. Ještě před Vánoci ho oficiální cestou do města pozvali.

„Posledním a dosud jediným českým prezidentem u nás byl Václav Havel. Přijel v roce 1994 rovněž na připomenutí úmrtí Jana Žižky. Petra Pavla zveme i z toho důvodu, že má díky svým předchozím působením k vojsku a armádě velmi blízko,“ vysvětloval tehdy přibyslavský starosta Martin Kamarád.

Jenže z Hradu přišla zpráva, která ho příliš nepotěšila. „Kancelář účast prezidenta na akci s dostatečným předstihem omlouvala. Pan prezident má v těchto dnech dovolenou,“ vzkázala Karolína Blinková z oddělení komunikace kanceláře prezidenta republiky.

Prezident dá přednost motorce

Dovolenou má Petr Pavel dva týdny (od pondělí 5. srpna). Část z ní tráví v Čechách, převážně na své chalupě v České Čermné na Náchodsku.

Radiožurnálu prezident už dříve řekl, že druhou část dovolené stráví na motorce v několika zahraničních zemích. Přibyslavský Středověký den se koná na konci prezidentovy plánované dovolené.

„Trochu nás to mrzí, ale to se nedá nic dělat. Z obdobných důvodů svou účast omluvila i ministryně obrany Jana Černochová. Účast ale přislíbili ministr kultury Martin Baxa a předseda Senátu Miloš Vystrčil,“ konstatoval Kamarád.

Jarmark, kolotoče i středověká kuchyně

Účast, či neúčast politických špiček však na programu Středověkého dne nic nezmění. Naprostá většina jeho návštěvníků bude zvědavá spíše na průběh slavností než na tváře a proslovy politiků. A v tom ohledu na ně bude čekat den zcela nabitý událostmi.

Program začne už ráno v devět hodin, potrvá pak dlouho do noci. To hlavní se odehraje na Bechyňově náměstí a na loukách pod zámkem. Náměstí bude patřit středověkému jarmarku s kulturním programem, dobovými kolotoči a bohatým občerstvením včetně středověké kuchyně.

Na louce pod zámkem pak bude připraveno husitské vojenské ležení, které si bude moci kdokoliv prohlédnout. Na návštěvníky čekají ukázky zbraní, zbroje i soubojů jako takových. A to i včetně dvou bitev – dobytí hradu Ronov a obléhání Přibyslavi.

„Mají historické základy, k oběma – událostem v roce 1424 skutečně došlo. Žižka nejprve neúspěšně zaútočil na Přibyslav. Dobýt ji se mu nepodařilo, a tak se otočil na nedaleký hrad Ronov. Tam byl úspěšný. Pak se vrátil zpět k Přibyslavi. Při jejím obléhání zemřel, město dobyli až jeho pohrobci,“ uvedla Zdeňka Valnerová, vedoucí Kulturních zařízení Přibyslavi, jež se o většinu programu Středověkého dne starají.

Dopravní omezení? Největší budou na náměstí

O veškeré bitevní ukázky se postará spolek historického šermu Plzeňský landfrýd. Ten vypracoval námět, scénář i veškerou dramaturgii akce. „Zapojí se do ní asi osmdesát členů plus jejich rodinní příslušníci,“ zmínila Valnerová.

Šermíři se postarají i o jeden z vrcholů Středověkého dne, jímž bude historický průvod městem. Ten by měl v 11 hodin i s koňmi vyjít z podzámecké louky a dojít na Bechyňovo náměstí. Tam se účastníci v historických kostýmech a brnění občerství a vydají se zpět. Po dobu zhruba jedné až dvou hodin proto bude omezen průjezd po silnici 19 mezi Havlíčkovým Brodem a Žďárem nad Sázavou.

Středověký den si vyžádá i další dopravní omezení. Ta největší se budou týkat Bechyňova náměstí. Vyjma doby průvodu zůstane průjezdná hlavní silnice, po celý den ale bude uzavřená trasa na Havlíčkovou Borovou. Místo bude možné objet okolními ulicemi Česká, Tržiště, případně Příkopy.

6 fotografií

Přibyslav počítá s příjezdem tisíců lidí. Ti všichni budou chtít někde zaparkovat. „Na všech příjezdech do města budou brigádníci, kteří budou návštěvníky akce směrovat na záchytná parkoviště na okrajích Přibyslavi,“ vzkázal starosta Kamarád.

Osobnosti Jana Žižky z Trocnova Přibyslav věnuje celý letošní rok. Už od jeho počátku se každý měsíc až do října koná jiná akce na jeho připomenutí. Uskutečnily se už výstavy, přednášky, ale třeba také štafetový běh z Trocnova do Přibyslavi.

Hejtmana skolila nemoc

Husitský hejtman u Přibyslavi skonal 11. října 1424. Zemřel při obléhání města kvůli nemoci.

Jakou chorobu přesně měl, se historici dohadují. Nejpravděpodobněji se vojevůdci v těle vytvořil velký zánětlivý útvar, takzvaný karbunkl. Dnes jeho léčení vyžaduje chirurgický zákrok a antibiotika, před šesti staletími si s ním ranhojiči poradit nedokázali.

Místo, kde Jan Žižka – údajně v náručí Michala Koudele ze Žitenic – skonal, dnes připomíná majestátní mohyla. Stojí v malém parku u silnice z Přibyslavi na Žižkovo Pole. Jen kousek od památné aleje se vypíná už 146 let. O její výstavbu se zasloužil člen pražského Sokola a přibyslavský rodák Jan Otta.

Ačkoliv byl v době socialismu Žižka oslavován, pohled na něj se v dnešní době různí. Neutrálně se k němu rozhodla přistoupit i Přibyslav. „Jana Žižku nemáme proč oslavovat. Ale je to v české historii tak významná postava, že stojí za to si ji alespoň připomenout. Propojuje civilní sektor s vojskem. Jeho jméno chceme dostat do širokého povědomí,“ tvrdil už dříve Kamarád.