Podmáčené a vlhké lokality, například údolí potoků s dostatkem světla, vyhledávají vzácné bledule jarní. Jejich bělostné koberce je možné na Vysočině nalézt v řadě přírodních rezervací a památek, tedy územích se speciálním ochranným režimem. V březnu a dubnu, kdy tyto rostliny kvetou, bývají totiž častým cílem turistů.
A ti by měli myslet na to, že je lepší obdivovat bílé plochy z dálky či z cest. Vstupováním mezi bledule dochází k jejich ničení. „Ač mohou mít lidé pocit, že zrovna na místě, kde stojí, nic neroste, pod povrchem už mohou rašit cibulky. A pokud je v tomto raném stadiu někdo pošlape, nic z nich už potom nemusí vyrůst,“ popsal za Agenturu ochrany přírody a krajiny Petr Piechula ze Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Žďárské vrchy.
Právě ve Žďárských vrších, konkrétně v národní přírodní rezervaci Ransko, se nachází největší bleduloviště v kraji. V hlavní sezoně bledulí tam pořádají ochranáři i komentované vycházky, kdy návštěvníci mohou spatřit také další druhy jarní flóry, třeba zářivě růžový lýkovec jedovatý, devětsil bílý či zeleno-bílé květy bažantky vytrvalé.
17. března 2025 |
V CHKO nejde o jediné bleduloviště, na další mohou zájemci zamířit třeba do nedalekého Světnovského údolí u Žďáru nad Sázavou. Na Vysočině pak mezi oblíbené cíle turistů patří mimo jiné třeba Jechovec na Jihlavsku, Blatná hráz na Třebíčsku, Hroznětínská louka na Havlíčkobrodsku či údolí Chlébského potoka u Nedvědice na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje.
Růžovofialová orchidej v mokřadech
Na přelomu jara a léta, zhruba od května do června, kvete ohrožený prstnatec (nebo vstavač) májový, obvykle růžovofialová orchidej, jíž se daří na rašelinných a mokřadních loukách.
Na Vysočině se objevuje hlavně tam, kde byla obnovena péče o luční porosty, jinak ji ohrožuje zarůstání. Prstnatci se mohou milovníci přírody kochat třeba přímo u Žďáru nad Sázavou na území přírodní památky (PP) Louky u Černého lesa, kam lze zavítat i díky dřevěným chodníkům naučné stezky.
23. března 2024 |
Tyto orchideje krášlí například i PP Suché kopce u Vojnova Městce na Žďársku či přírodní rezervace Rašeliniště Pod Trojanem na Jihlavsku, Kladinský potok na Pelhřimovsku či Havranka na Havlíčkobrodsku.
Dalším místem výskytu prstnatce májového je třeba přírodní rezervace rašeliniště Na podlesích u Hrutova.
„Děkujeme, že po nás nešlapete“
Velkou popularitu si získávají – bohužel však spíše ku své škodě – lokality, kde roste jedovatý ochmýřený koniklec velkokvětý. Jednou z těchto lokalit je pahorek Kobylinec u Trnavy na Třebíčsku.
Tam letos místní lidé umístili na ochranu vzácných květin už i cedule s obrazem boty, jak zašlapává květinu, a s nápisem: „Děkujeme, že si nás prohlížíte z cesty a nevstupujete mezi koniklece. Pokud nás pošlapete dříve, než vyrosteme a dozrajeme, zahyneme. “ Lokalita totiž trpí pod nájezdy koniklecechtivých návštěvníků, kterých sem každý den v době květů přijíždějí desítky i stovky.
Ransko se zahalilo do bílé. Ochránci přírody provázejí rozkvetlým bledulištěm |
Návštěva Kobylince je pro rodiny i páry součástí předjarní romantiky. Drobným ochmýřeným květinám to však příliš dobře nedělá. „Efekt cedulí se projeví asi časem, podle toho, jestli se sníží úbytek květin, věřím, že soudní lidé to pochopí a budou se tím řídit. Jsou dvě skupiny lidí: jedna to respektuje a druhá si z toho nic nedělá. Kéž by nám tady koniklec vydržel i pro další generace,“ přeje si starosta Trnavy Martin Kristofčák. Obec řeší ve spolupráci s krajským odborem životního prostředí ochranu koniklecového pahorku před neohleduplnými návštěvníky.
„Snad se to podaří zregulovat,“ věří Kristofčák. Kobylinec byl přírodní památkou vyhlášen v roce 1982. Na Třebíčsku se nachází více lokalit, kde kvete koniklec.
I poslové jara přispívají zdraví
Dalším místem je kopec u Klučova jihovýchodně od Třebíče, kde se vyskytuje také vzácný koniklec černající, nebo přírodní památka Ptáčovský kopeček, která se nachází čtyři kilometry severovýchodně od Třebíče.
Květiny se dají i jíst. Sběrem v přírodě si ale můžete spíš uškodit, radí farmářka |
Vlhká louka U Bezděkova na okraji Nového Města na Moravě je jediné místo v kraji, kde kvete šafrán bělokvětý, i když zde zřejmě není původní rostlinou. Roste tu i již zmíněný prstnatec májový.
Posly jara jsou také dvě květiny, kterým se připisují pozitivní účinky na zdraví. Obě mají podobné účinky a obě lze zjara nalézt u příkopů silnic, ale obecně vždy na vlhkých půdách. Jsou to růžový devětsil lékařský a žlutý podběl, taktéž lékařský.
