Pole ve směru od Jihlavy na Pístov se vyznačuje mimo jiné dvěma velkými mokřinami. Ty jsou pro čejky ideálním místem pro stavbu hnízd a následné vyvádění mláďat. Na rozdíl od mnoha jiných oblastí je tam totiž neohrožují zemědělské práce, k nimž se v těchto místech vzhledem k velmi podmáčenému terénu zpravidla nepřistupuje.
„Tento specifický biotop tedy poskytuje čejkám relativní bezpečí, což dokazuje i fakt, že jen v letošní roce tam ornitologové našli sedm hnízd a z většiny z nich se mláďata vylíhla,“ popsala Monika Brothánková ze záchranné stanice Pavlov.
Jenže nebezpečí tu číhá z úplně jiné strany. „Chodí sem mnoho pejskařů, kteří své psy pouštějí i do polí s mokřinami, kde se čejky s mláďaty pohybují. To může vést k vyrušení čejek z hnízd nebo ohrožení již vyvedených mláďat,“ upozornil Marek Kyselica, amatérský ornitolog z Jihlavy.
Jeden takový případ řešili nedávno i v záchranné stanici Pavlov. „Pes jedno z mláďat přinesl své majitelce, která ho vzala s sebou do Humpolce a volala k nám o radu. Díky znalosti terénu se podařilo vrátit mládě zpět rodičům,“ popsal Zbyšek Karafiát, ředitel záchranné stanice Pavlov.
Používejte vodítka, prosí ochránci přírody
Ačkoliv ochránci zvířat chápou, že oblast je pro venčení psů příhodná, apelují na všechny pejskaře z jihozápadního okraje Jihlavy, aby v období od února do června byli ohleduplní a své psy si více hlídali. „Prosíme, používejte vodítka při venčení psů v blízkosti mokřin a dejte pozor, aby se vaši domácí mazlíčci nedostali do míst, kde mohou ohrozit hnízdící ptáky,“ prosí Marek Kyselica.
Čejka chocholatá
|
Početní stavy čejky chocholaté, ptáka ze skupiny bahňáků, klesly od roku 1982 o minimálně osmdesát procent. Například v roce 1989 se v tuzemsku odhadovala četnost na zhruba 20 až 40 tisíc párů, nyní již jsou taková čísla pouhým zlomkem těchto údajů. „Divím se, že ještě dnes vůbec někde čejky přežívají. Jejich úbytek je skutečně obrovský,“ sdělil ornitolog Jaromír Čejka, který výskyt tohoto ptačího druhu monitoruje čtyři desetiletí.
Příčinou je podle něj celá řada nástrah, jež na čejku jakožto tvora hnízdícího na zemi číhá. „Většinu hnízd zlikviduje zemědělská technika při obdělávání polí nebo senoseči. V blízkosti měst to mohou být i zmínění psi a pak samozřejmě také mnozí další predátoři, například krkavcovití ptáci. Čejky totiž hnízdí poměrně časně, kdy ještě vegetace není tak vzrostlá. Jejich hnízda jsou třeba pro vrány snadno viditelná a dostupná,“ vysvětlil Jaromír Čejka.
Pro tyto opeřence je navíc problém nalézt vůbec nějaké vhodné působiště. Čejky totiž vyhledávají okraje rybníků, podmáčené louky a pastviny, drobné mokřady a prameniště a v současné době i mokré plochy v polích. Představují pro ně optimální jak hnízdní, tak i potravní prostředí. Jelikož však mokřady v dnešní krajině chybějí a zamokřená místa často v průběhu jara vysychají, jsou čejky s kuřaty občas nuceny využívat i náhradní potravní stanoviště – jako jsou i polní hnojiště.
Lokality, jež vyhovují čejkám chocholatým, jsou však nezřídka domovem i mnoha dalších živočišných druhů. Dokladem je právě i zmiňovaná oblast na periferii Jihlavy. Tam přímo na mokřiny navazuje nesekaný travnatý porost, který každoročně slouží rovněž jako hnízdiště chřástala polního.
