Miniatura Slovanské epopeje malovaná pírkem havrana se dostala do knihy rekordů

  15:54
V pelhřimovské expozici je v současné době k vidění i slavná Slovanská epopej Alfonse Muchy. Tedy přesněji řečeno její miniaturní provedení od jihlavského akademického malíře Jana Jiřího Rathsama. Ten se dostal se svým dílem až do České knihy rekordů. Autor ho musel kreslit pod lupou peříčkem havrana.

Včera to bylo přesně 164 let, co se v Ivančicích narodil světově proslulý malíř a grafik období secese Alfons Mucha. Autor pozoruhodné Slovanské epopeje.

„Navíc si nyní v červenci rovněž připomínáme i 85 let od jeho úmrtí,“ začíná Miroslav Marek z pelhřimovské Agentury Dobrý den povídání o tom, proč právě v Pelhřimově je momentálně kolem Alfonse Muchy hodně živo.

Kolekce monumentálních Muchových obrazů vytvořených v rozměru až 8,1 x 6,1 metru je vystavena na zámku v Moravském Krumlově.

„Alfons Mucha, který na ní pracoval 18 let, si přál, aby Slovanská epopej působila jako duchovní obnova pro všechny Slovany a aby ti se pro budoucnost svých národů poučili z historie,“ připomíná Marek.

„Pro práci na obřích plátnech si musel pronajmout veliké prostory. Zvolil zámek Zbiroh, kde také se svou rodinou až do roku 1928 pobýval. Obě jeho děti, Jaroslava a Jiří, zde strávily dětství. A svému otci rovněž pomáhaly – stály mu modelem,“ dodává.

Devět let titěrné práce pod lupou

Je všeobecně známo, že Alfons Mucha se řadí mezi nepřehlédnutelné osobnosti české historie. Jako malíř, grafik a návrhář inspiroval generace umělců po celém světě. Včetně těch tuzemských.

„Jako například jihlavského akademického malíře Jana Jiřího Rathsama,“ prozrazuje Marek. „A ten se navíc rozhodl vzdát Alfonsi Muchovi zcela neotřelým způsobem hold, vytvořil miniaturní epopej.“

A právě zmenšeniny Muchových pláten jsou vystavené v pelhřimovské expozici s příznačným názvem Zlaté české ručičky. V jeho podání mají rozměry 36 x 29 milimetrů a menší.

Alfons Mucha by koukal. Slovanská epopej od Rathsama je 222krát menší

„Přesto na nich oproti Muchovým originálům téměř nic nechybí,“ zdůrazňuje Marek s dodatkem, že Rathsam tvořil vystavované miniaturní epopeje celkem devět let.

Při práci, kterou Agentura Dobrý den zapsala do České knihy rekordů a která zabrala rekordmanovi přibližně 1 500 hodin čistého času, použil autor olejových barev, klasického plátna a miniaturních štětečků.

„Přičemž detaily maloval drobounkým peříčkem anglického havrana,“ přidává Marek další detaily z tvorby unikátních miniatur.

66 postav na pár milimetrech plátna

Bez lupy se autor neobešel ani na chvilku. „Vzhledem k tomu, že je to velmi jemná práce, mohl jsem s přestávkami malovat pouze tak tři až čtyři hodiny denně. Mezitím jsem dělal i jinou práci. Jeden obraz mi podle složitosti zabral zhruba měsíc práce,“ zmínil už v minulosti Rathsam.

O nebývalé obtížnosti svědčí například i to, že jen na obraze Zavedení slovanské liturgie je dohromady 66 postav.

„Zkrátka na rekordmanově díle lze najít všechno to, co je i na originálním obrazu od Muchy,“ vysvětluje Marek. A nejen to. Rathsam se totiž zaměřil také na vystižení charakteru a nálad postav.

Parní stroj lidé využívali už v prvním století, ukázal sběratel miniatur

„Konkrétně třeba na smutek Jana Amose Komenského vzpomínajícího v exilu na svoji vlast nebo na zanícenost Mistra Jana Husa... I tohle všechno na milimetrových plátnech najdeme,“ prozrazuje Marek, který si prý na komentované prohlídky s návštěvníky expozice rozhodně nikdy nezapomene vzít svůj mobilní telefon.

„Vždycky ho namířím na miniaturu a tu pak následně zvětším, jako bych chtěl fotit nějaký detail. A hned je krásně vidět, že to, co zdálky působilo jako černá šmouha, je ve skutečnosti právě Mistr Jan Hus,“ přidává konkrétní příklad.

Podle něj se jedná o vrcholné dílo, co se týká malířské miniaturizace. Rathsam nakreslil 222x zmenšenou Epopej.