„Třetí volební období jsem členem zdravotní komise Kraje Vysočina, takže si myslím, že by se tam dalo pokračovat, pokud bych se stal krajským zastupitelem. Z té pozice by se dalo mnoho věcí ovlivňovat lépe než jako člen té komise, která je vlastně poradním orgánem kraje,“ říká Vrzal.

Jak vlastně pracuje zdravotní komise?
Podněty chodí z celého zdravotnického terénu, takže tam probíráme řadu témat od hospodaření přes personální otázky v nemocnicích. Nyní je aktuálním problémem nedostatek lékařů a to se týká obvodních a dětských lékařů, zubařů, revmatologů, radiologických odborníků. Diagnostická technika pokročila a výsledky z různých vyšetření je třeba popisovat, vyhodnotit - a tam odborníci chybí. Na vlastní přístroje, techniku se peníze najdou, ale lidské kapacity jsou problém.

Jak ten nedostatek řešit?
Navýšit počet lékařů jde různými způsoby, například navýšit počet absolventů na lékařských fakultách. Jedna věc je ale navýšit počet a druhá věc je, aby tady absolventi zůstávali. Dnes si absolventi mohou vybírat z různých pracovišť a ve větších městech mají samozřejmě větší možnosti ohledně praxe i dalšího vyžití.

Ten problém už je dlouhodobý.
Ano, na všech úrovních se konstatuje, že máme nedostatek lékařů, ale moc se neřeší to navýšení. Ve volebním programu máme vizi vybudovat na Vysočině lékařskou fakultu.

Tak to je vysoká meta.
Mnoho lidí řekne, že je to nyní nereálné, ale je třeba vidět dopředu. To je vize ne na několik let, ale možná na desítky let dopředu. Pokud by se to eventuálně podařilo, třeba i ve spojení s jiným krajem, kde také lékařská fakulta není, tak by to znamenalo otevřít dveře, aby se sem dostali odborníci. Je tady kvalitní zázemí v nemocnicích, je zde vysoká škola polytechnická. Nastupuje umělá inteligence a za pár let možná bude takový boom, že vyjma praxe nebudou muset lékaři být přítomni třeba na přednáškách, operaci budou moci sledovat na dálku.

Je někdo, proti komu byste se po volbách vymezovali?
Nemyslím si, že by z naší strany bylo nějaké vymezování se - myšleno v osobní rovině. Voliči rozhodnou a po volbách se uvidí. Nechci předjímat, ale myslím, že není důvod se bránit spolupráci, pokud by to bylo ku prospěchu věci. Samozřejmě se vymezujeme tam, kde není programová shoda, politicky se vymezujeme vůči pravici.

Jak byste charakterizoval kandidátku Stačilo! v kraji?
Celá kandidátka je složena ze členů KSČM, ČSSD, ČSNS i nestraníků. Preferujeme týmový charakter práce.

Co byste vytkl současné krajské politice?
Na stavu silnic je určitě co zlepšovat. Ale vím, že se na tom pracuje, zrovna nedávno bylo podepsáno rozhodnutí o stavbě obchvatu mé domovské Brtnice v souvislosti s dostavbou Dukovan, kde by se měla souběžně postupně zlepšit celá spojnice Jihlava-Třebíč. Z osobní zkušenosti zmíním rezervy v zimní údržbě. Denně dojíždím z Brtnice do Třebíče, a byť je to velmi frekventovaná silnice, situace se tam zhoršuje, i když je samozřejmě těch kritických dnů během zimy jenom málo. Ta údržba tam ale není dobrá. Myslím, že je to špatnou organizací. Ještě ohledně dopravy: je třeba, aby byly všechny mosty v pořádku, měly v pořádku své technické pasporty. Podporujeme vysokorychlostní trať. Věřím, že její budování je reálné.

Jaké jsou klady a zápory vysočinských nemocnic?
Všichni jsme sledovali zimní odvolání pana ředitele Veleva z jihlavské nemocnice. Otázka je, zda tam zafungovaly kontrolní mechanismy. To kraji neudělalo dobrou reklamu a určitě by stálo za to ty kontrolní mechanismy prověřit. V nemocnicích se určitě hodně zlepšilo vybavení, nakupují se přístroje. Nedostatek je opět v personálním obsazení. Krční oddělení má jedinou pohotovost v Jihlavě. Pokud máte třeba v Pelhřimově dítě v horečkách s problémem středního ucha, musíte na akutní řešení jet do Jihlavy.

Mohou pomoci ukrajinští pracovníci?
Samozřejmě mohou, musí ale splňovat odbornou a jazykovou znalost.

Je nějaké téma, které je v kraji přehlíženo?
Problémem na periferiích kraje je pokrytí vysokorychlostním internetovým signálem. Covid ukázal, že mnoho lidí muselo pracovat z domova, což v řadě aglomerací přineslo problém. Zlepšením dostupnosti signálu by také méně z kraje utíkali lidé. Je třeba posílit stávající zdroje vody a hledat nové.

Jaký je váš názor na krajskou podporu sportu?
Dovolím si soukromý názor. Myslím, že nebyl šťastný nápad budovat v Jihlavě multifunkční arénu uprostřed města. To se mělo dělat na nějakém jiném místě v Jihlavě, kde je možnost vybudovat kapacity na parkování.

Do jaké míry by kraj měl podporovat sporty a jaké?
Podporovat by určitě měl. Populace nám stárne a mladí lidé nám přibírají na váze. Zase - začalo to za covidu. Neměli bychom ale podporovat sport jen pro úzkou vrstvu obyvatel, například jen kluby, ale třeba lanová centra, ideálně sportování v přírodě a aby bylo přístupné pro všechny.

A jaký je váš takříkajíc nejvíc srdcový sport?
Kdybych měl sport sledovat, tak divácky je mi nejbližší hokej.

Je něco, co byste vytkl stávajícímu hejtmanovi Vítězslavu Schrekovi (ODS)?
Možná bych zvolil někdy jinou komunikaci, jednodušší směrem k voličům, ale každý máme jiný styl vystupování.

Část voličů je výrazně vymezená vůči komunistům. Co těmto lidem říkáte?
Musím na rovinu říct, že osobně, fyzicky z očí do očí jsem se s nějakým negativním přístupem nesetkal. Něco jiného jsou sociální sítě. Dnes už od revoluce uteklo hodně let, tak je třeba spíše se dívat, co chtějí politici pro voliče opravdu udělat, co udělali, a nenálepkovat. Kdybychom to brali do důsledků a odkrylo se reálně, kdo kde byl v roce 1989, kdyby se některé archivy KSČ a tehdejší StB neztratily, možná bychom se divili.

Jaký je váš politický životopis?
V KSČM jsem od roku 2019. Manželka je členka strany, tak jsem také vstoupil. Bylo to i osobní. Můj otec si přál, abych pokračoval v jeho ideálech. On byl řadovým členem, tak jsem mu to splnil. I když on v té době již nebyl mezi námi.

Krajské volby na Vysočině slibují souboj matadorů proti novým tvářím

Jak hodnotíte éru prezidentů Miloše Zemana a nyní Petra Pavla?
Miloše Zemana musíme vnímat i za dobu, kdy byl premiérem. Některá jeho rozhodnutí byla hodně zajímavá, v posledku jsem se ne se všemi ztotožňoval. Ale jeho znalosti a rozhled byly hluboké a obdivuhodné. U současného prezidenta... pokud bychom si nalévali čistého vína... buďto udělejme tlustou čáru a nebudeme řešit, jak jste zmínil, nálepkování KSČM, nebo ukažme, co kdo dělal i v tom předchozím období. Za padesát let lidé zase budou naše dnešní jednání hodnotit jinak.

Jak vnímáte válku na Ukrajině?
Jakákoli válka je špatná. Je potřeba ji co nejdříve ukončit. Pro mě jako zdravotníka je vždy život na prvním místě, a pokud si někdo života druhých neváží, mám s tím problém.

Vaše politické motto - proč bych vás jako volič měl volit?
Protože jsem zdravotník, pokládám za svůj hlavní úkol zrychlení a zlepšení dostupnosti zdravotní péče.

Problémem je také nedostupnost některých léků, vidíte nějaké řešení?
To je hodně diskutované a široké téma. Je třeba se ptát, kdy a proč se to děje. Jedním z důvodů je, že ten lék nemá dostupnou surovinu pro svou výrobu. Většinou se ty suroviny vyrábí v Asii. To je logisticky daleko, je tam neklidná půda. Další věc je zpracování suroviny, ty závody musí fungovat, musíte pro tu surovinu mít vhodný obalový materiál. Další věc je, že u nás ceny některých na recept vydávaných léků ve srovnání s Evropskou unií jsou nízké a každý výrobce chce prodat co nejlépe. Takže některé léky jsou tady i kvůli tomu nedostupné, protože se jim tady ty léky nevyplatí prodávat. Nedostupný je Endiaron, kde chybí surovina, takže minimálně do ledna dalšího roku bude nedostupný. Ten je opravdu s otazníkem a nejvíce se na něj lidé ptají.

Dalším důvodem jsou takzvané reexporty, kdy to tady někdo skoupí a prodá s vyšším ziskem třeba v Německu. Většina těch reexportů je legislativně zakázána, ale před jistým časem to bylo ještě možné. I když to nebylo úplně košer, ale bohužel.