„Lidé nám říkali: Spojte se, oni se taky spojili a natřeli vám to. V minulých parlamentních volbách propadlo milion hlasů, které nevolily vládní koalici, a my jsme nechtěli, aby ty hlasy propadly i v krajských volbách. Proto jsme se spojili se subjekty, které mají velmi podobný program - s Trikolorou a PRO,“ vysvětluje Koten.
Radek Koten
|
Co je, nebo co by podle vás mělo být hlavním tématem krajských voleb na Vysočině? Co kraj nejvíc trápí?
Pro nás je to hlavní téma jasné: vystavit stopku Fialově asociální vládě. Na Vysočině se totiž všechny strany pětikoalice podílejí i na vládnutí v našem kraji. Myslím si, že by to byl celkem dobrý budíček pro premiéra Petra Fialu. A celostátní politika, ať se nám to líbí, nebo ne, se logicky promítá i do krajů a do obcí. Protože rozpočtové příjmy jsou ovlivněné zejména tím, jakým způsobem kraj musí dotovat třeba nemocnice či školy, které zřizuje. A jelikož se všem - čili i krajským institucím - dramaticky zvedly ceny energií, což má na svědomí právě Fialova vláda, máme tu problémy, které se z celostátní politiky evidentně propisují i do té krajské.
Takže krajské volby berete jako jakési referendum o vládě, případně jako generálku na parlamentní volby?
Přesně tak. Jinak co se týká krajských témat, tak těch je spousta. Třeba je tu strašně málo zubních pohotovostí. Pokud potřebujete urgentně zubařskou pohotovost, tak jezdíte v podstatě po celém kraji. Mně se to jednou stalo na silvestra a nikomu bych to nepřál. Na Vysočině je však celkově nedostatek lékařů. Tato situace není vůbec dobrá.
Otázkou je, jak sem ty lékaře dostat. Jsou tu pokusy některých měst, která jim nabízejí byty, již zařízené ordinace, anebo miliony korun na jejich zařízení...
Já třeba vycházím z receptu, s nímž přišlo město Ždírec nad Doubravou, kde už při výstavbě tamního pečovatelského domu počítali s tím, že v přízemí budou služby včetně zubaře, praktického lékaře a nějakého dalšího specialisty, tuším neurologa. Samozřejmě, pokud je vybavená ordinace, tak je to pobídka - pojďte k nám, máte tady všechno, co potřebujete. To je tedy jedna z cest. Nicméně je důležité, aby lékaři, mladí lidé z kraje, kteří studují na lékařských fakultách, ale i sestry a další zdravotnický personál, měli po škole motivaci vrátit se a pracovat na Vysočině. Ono je však těžké odolat lákavým nabídkám hlavně ze zahraničí. Ty z celé České republiky významně odsávají lékaře a další odborníky. Mimochodem v Česku studovalo medicínu i na zdravotních školách poměrně dost slovenských studentů. A s nástupem vlády Roberta Fica se mnozí tito Slováci, kteří u nás po studiích zůstali, vracejí domů na Slovensko, protože tam najednou mají lepší pracovní podmínky i lepší platové podmínky...
Vážně? Ficovo Slovensko je tady vykreslované tak, že by se spíše dalo předpokládat, že budou Slováci ze své země prchat...
Slovensko je tu démonizované, ale já se ptám: právem? To je otázka. Když si vezmeme třeba současné ceny energií tady a tam - tak to je obrovský rozdíl. Tohle musím Fialově vládě vyčíst. Nezajistila zastropování cen u výrobců, pořád se odvolávala na lipskou burzu, ale nás lipská burza vůbec nemusela zajímat! Cena elektřiny, která se vyrobí například na Třebíčsku, v Dukovanech, je nějakých 30 haléřů za kilowatthodinu. Z mého pohledu je tohle lichva na druhou a stát je největší lichvář. Jen připomenu, že ČEZ jsou ze tří čtvrtin vlastněny státem...
Zmínil jste Dukovany. Nedávno se rozhodlo o tom, že nové bloky jaderné elektrárny postaví korejská firma. Jsou ještě Dukovany krajské téma, když se týkají celé republiky?
Jistěže jsou, kraj nemůže v otázce dostavby Dukovan nečinně přihlížet. Musí se samozřejmě dostavět infrastruktura, aby bylo možné přepravovat ty jednotlivé celky, které se tam budou montovat. Taky tam musí být občanská vybavenost - vždyť ty bloky budou stavět tisíce nových pracovníků. V této zemi se už dlouho žádná jaderná elektrárna nestavěla, a tak je škoda, že odborníci, kteří stavěli Dukovany a později Temelín, svoje zkušenosti bohužel nikomu nepředali, neboť už jsou v důchodu. My jsme byli kdysi schopni v ČKD Blansko, Škodě Plzeň nebo ve Vítkovicích vyrobit jádra reaktorů, turbíny a další potřebné komponenty. Tuhle schopnost jsme však už ztratili. Ale podle mě je nutné opět si ty odborníky vychovat. Bez praxe u skutečných expertů se to ale dělat nedá, což ostatně platí pro všechny obory.
Kdybych toho měl dost, nekandiduji, říká lídr SOCDEM Běhounek. Dres nezměnil |
Na Vysočině poměrně dost rezonuje i otázka úložiště vyhořelého jaderného odpadu...
To je sice pravda, ale co mám informace přímo z Dukovan, tak kapacita „castorů“ (kontejnerů určených pro dlouhodobé skladování použitého jaderného paliva - pozn. red.) za celou dobu provozu elektrárny je teď zhruba na třiceti procentech zaplnění těch míst s palivovými tyčemi. Dukovany tedy fungují skoro 40 let a je tu teprve třetinové zaplnění skladů... Navíc se objevily ve světě technologie, díky nimž se ty vyhořelé palivové tyče dají znovu přepracovat, takže z toho takzvaného jaderného odpadu vlastně vznikne nová palivová tyč, kterou bude možné použít znovu v reaktoru... Osobně bych tedy ještě počkal, jak se to vyvine. Teď by asi nebylo ideální rozhodnout vyhořelé palivo uložit někam půl kilometru pod zem, zabetonovat ho - a pak si rvát vlasy, že to bylo zbytečné a neekonomické.
Nejen na Vysočině jsou jaksi v personální krizi řemesla a vůbec učňovské školství. Fachmani odcházejí, vymírají. Od koho se mají mladí učit? Tedy pokud vůbec na nějaký učňák půjdou, dnes chce každý maturitu...
To je další tragédie. Třeba na klasického elektrikáře se učí v Kraji Vysočina deset dvanáct dětí ročně, což je strašně málo, zvláště když mnoho řemeslníků odchází do důchodu. Bohužel systém učňovského školství, který jsme tu měli a který byl opravdu špičkově propracovaný, se po roce 1990 začal postupně rozkládat a výsledkem je dnešní stav. Já když jsem šel kdysi na střední elektrotechnickou školu do Lipníka nad Bečvou na obor mechanik elektronik, tak jsem se učil pro okresní průmyslový podnik, to znamená přímo pro zaměstnavatele, který mi zaplatil celou školu s tím, že můj zákonný zástupce musel podepsat závazek, že u toho zaměstnavatele budu minimálně pět let po škole pracovat. To byl velice efektivní systém. A my se k něčemu takovému budeme muset ve spolupráci s firmami na Vysočině vrátit.
Vysočina přišla svojí nedbalostí o 600 milionů, zlobí se lídryně Přísahy |
A tak některé firmy už si takto mladé lidi-studenty do budoucna zajišťují...
Ale pořád je to strašně málo. Rozhodně se to neděje v tom měřítku, v jakém bychom si to představovali. Víte, už před několika lety se dalo ze statistických údajů snadno zjistit, jak moc nám ubývají řemeslníci, kam se hlásí děti na školy, na jaké obory... A přece se s tím neudělalo absolutně nic. Takže pozor, je za minutu dvanáct, možná už je dokonce dvanáct.
Jak si podle vás během těch čtyř let vedlo současné vedení kraje v čele s hejtmanem Schrekem?
Upřímně? Oni jsou to v podstatě pasažéři, kteří bez odmlouvání plní rozhodnutí té celostátní politiky. Pokud by snad i chtěli něco prosazovat na krajské úrovni, tak narazí na to, co jim řekne vedení jejich strany. A to je bohužel mnohdy v rozporu se zájmy kraje nebo občanů, obyvatel kraje. Proto musí dojít jednoznačně ke změně!
Dá se ale vůbec na krajské úrovni dělat něco autonomně, nezávisle na centrální vládě?
Určitě. Především kraj jako takový má zákonodárnou iniciativu, to znamená, že může podávat návrhy na změnu zákona. Samozřejmě to pak musí projednat Sněmovna a Senát, ale kraje by si měly umět obhájit to, co potřebují a co považují za důležité. Já si pamatuju, že ještě za dob úřadování pana Běhounka to fungovalo velmi dobře. On si zval poslance a senátory na hejtmanství, a tak měl k dispozici všechny připomínky k zákonům, které měly jít do Poslanecké sněmovny. A v případě, že tam bylo něco špatně, tak se to řešilo rovnou s těmi poslanci z kraje s tím, že už byly připravené pozměňovací návrhy. A to je jedna z cest, jak si s prominutím nezahnojovat legislativu různými příkazy, zákazy a povinnostmi, které kraj a občany spíše poškozují, než aby jim pomáhaly.
Vybudujme na Vysočině lékařskou fakultu, volá volební lídr komunistů Vrzal |
SPD se pro krajské volby spojila s Trikolorou a PRO. S jakým cílem jdete do voleb?
Lidé nám říkali: Spojte se, spojte se, oni se taky spojili a podívejte se, jak vám to natřeli. V minulých parlamentních volbách propadlo milion hlasů, které nevolily vládní koalici. A my jsme nechtěli, aby ty hlasy propadly i krajských volbách. Proto jsme se spojili s Trikolorou a PRO čili se subjekty, které mají podobný program jako my. A velice pečlivě jsme vybírali lidi na kandidátku. Jsou to všechno slušní lidé, nejsou stíhaní, nemají žádnou kriminálnickou minulost. Chceme oslovit občany-voliče, kteří opravdu už mají té současné vládní politiky dost a chtějí změnu, nějaký nový svěží vítr. A co se týká toho volebního výsledku, tak my bychom byli samozřejmě rádi, kdyby byl dvouciferný. Jestli se to povede, to je otázka. Přání je vždycky otcem myšlenky...
Kolik křesel v krajském zastupitelstvu vás uspokojí?
V předminulých krajských volbách v roce 2016, kdy jsme šli do voleb se stranou SPOZ - se zemanovci, jsme měli přes šest procent a získali tři křesla, tři krajské zastupitele. Pokud by byl takový výsledek i letos, nebo lepší, byli bychom velice spokojeni. V takovém případě už by se skutečně dalo něco dělat s tím, aby ten kraj měl takové směřování, které už nebude ovládáno centrálně politickými špičkami přes jakési místní převodové páky.