Podle brodského starosty Zbyňka Stejskala (ODS) chce mít vedení města před svým rozhodnutím potřebné podklady.
„My jsme teď zadali poměrně velmi podrobný cyklogenerel Havlíčkova Brodu. Podílí se na něm lidé odchovaní ostravskou univerzitou, kteří se zejména cyklodopravě věnují. Mají za úkol prověřit, jestli sdílená kola budou mít v Havlíčkově Brodě význam, nebo nebudou. Jsme poměrně dost kopcovité město, tak se toho trošku bojíme,“ uvedl starosta.
„Vím, že se nabízejí i varianty elektrokol k zapůjčení a další možnosti,“ doplnil Stejskal s tím, že všechny podklady k rozhodnutí bude mít brodská radnice na podzim.
Zároveň odmítl, že by se on sám při rozhodování nechal ovlivnit faktem, že spoluvlastní firmu na prodej kol. „Naše firma sdílená kola neprovozuje, to nemá s konkurencí co do činění. Sdílená kola jsou pro dopravu v centru, po městě. Firma, ve které mám stále podíl, prodává především sportovní kola,“ popsal Zbyněk Stejskal.
Třebíč eviduje 40 tisíc kilometrů za rok
S argumentem o kopcovitém městě souhlasí i brodský zastupitel Ondřej Rázl (KDU-ČSL). „Mně by se to líbilo, ale na druhou stranu si myslím, že Havlíčkův Brod je specifický. Kamkoliv se vydáte, tam je kopec. Nevím, jestli by to našlo svoje využití,“ váhá.
Hodně kopcovitá je však třeba i Třebíč, kde mají sdílená kola od loňského jara. Za rok tam lidé na sdílených kolech našlapali do pedálů skoro 40 tisíc kilometrů. V Třebíči je k dispozici i deset elektrokol.
„Průměrně sdílená kola použije 102 lidí denně. Nejvíc se jezdí v pracovních dnech, lidé preferují mechanická kola před elektrickými,“ popsala mluvčí třebíčské radnice Irini Martakidisová.
Podobně pozitivní zkušenosti mají i v Pelhřimově. „Loňský zkušební provoz sdílených kol byl úspěšný a získal si velkou popularitu mezi obyvateli. Lidé jezdili do práce, do školy, za zábavou. Hlavně ale sportovali a tím dělali něco pro sebe,“ sdělila Andrea Unterfrancová, mluvčí pelhřimovské radnice.
Ani brodský městský úřad tento způsob dopravy předem nezavrhuje, chce se ale na jeho případné zavedení připravit. „V Havlíčkově Brodě jsme zatím bikesharing nerealizovali z několika pragmatických důvodů. Chceme zajistit, že infrastruktura bude připravena na efektivní a bezpečné využívání právě sdílených kol. Chceme se také vyhnout problémům s materiálovým smogem a nadměrným počtem kol v ulicích, aby byl bikesharing pro naše občany skutečně přínosný,“ pověděl starosta Stejskal.
Více smyslu dávají elektrokola...
Část politiků z havlíčkobrodské radnice je přesvědčená, že firmám nabízejícím sdílená kola jde především o zisk. A protože má město největší sídliště na kopci, dávaly by tam podle nich smysl elektrokola s potřebnou infrastrukturou, tedy s přípojkami elektrické energie a prostorem pro bezpečný pohyb na kolech. Část zastupitelů také nechce zaplevelit zrekonstruované historické náměstí odloženými koly.
„Havlíčkův Brod se již více než dva roky zaměřuje na strategické pojetí cyklistické dopravy a snaží se vylepšit stávající cyklistickou infrastrukturu ve městě i přilehlých částech. V letošním roce dokončí město cyklotrasu z Horního Papšíkova do Okrouhlice a propojí místní části Klanečná a Veselice. Realizuje také stezku pro pěší a cyklisty v úseku jihovýchodního obchvatu, kdy připojí místní část Herlify,“ shrnula Zuzana Melounová, mluvčí brodské radnice.
V příštím roce má ještě podle ní město v plánu stezku pro pěší a cyklisty na trase Horní Papšíkov – Perknov a cyklotrasu do Termesiv.
„Největší prioritou pro nás je, aby byla cyklistická doprava ve městě bezpečná a pohodlná. Město proto pracuje na postupném spojování jednotlivých cyklostezek, které byly často budovány izolovaně, protože na jejich části byly využívány dotační prostředky. Cílem je ale vytvořit propojenou síť cyklistických tras,“ uzavřel starosta Stejskal.
