Čtyřtisícové město mezi Havlíčkovým Brodem a Žďárem nad Sázavou se o získání sokolského sportoviště snažilo roky. „První kontakty jsme podnikli hned, jak jsem přišel do zastupitelstva. A to už je dvacet let,“ pousmál se starosta Přibyslavi Martin Kamarád.
Sokolovna ani okolní sportoviště dlouhodobě nejsou v dobrém stavu. Tělovýchovná organizace nikdy neměla dostatek peněz na jejich obnovu, prakticky nikdy v historii pořádná rekonstrukce areálu neproběhla. I proto se město snažilo sportoviště získat. K penězům by mělo snadnější přístup a velice aktivním místním sportovcům by mohlo prostředí snáze vylepšit.
Snaha o bezúplatný převod sokolovny s venkovními hřišti vrcholila na přelomu loňského a letošního roku. Tehdy zůstal Kamarád naprosto konsternován z přístupu vedení České sokolské obce. Ta převod odmítla s tím, aby si přibyslavští členové zajistili rekonstrukci sami. Vše se ale otočilo po obměně vedení sokolské obce.
Nyní již sokolovna i s venkovními hřišti patří městu. „Před pár dny byla změna vlastníka zanesena do katastru,“ potvrdil starosta. Sokol si ve smlouvě vymínil, že bude mít sportoviště pro své členy k dispozici po dobu třiceti let šest dní v týdnu. Převod jinak proběhl bezúplatně.
„Okamžitě navážeme na projekt, který sokolové připravovali a který by měl celý areál uvést do modernější podoby. Vybrali jsme projektanta, který ho zreviduje. Chceme stavět co nejdřív, klidně i bez jistoty dotace. Máme obavu, aby areál s každým zdržením nechátral ještě víc a jeho obnova se neprodražovala,“ vyjádřil se Kamarád.
Město zvažuje konzultace s architektem
Rekonstrukce má být rozdělena na několik etap. Práce začnou venkovní částí. Týkat se mají fotbalového hřiště, navazujících tribun se zázemím, šatnami a klubovnami, tenisových a volejbalových kurtů i oplocení. A také parkovacích ploch.
„Je toho tolik, že se nakonec možná obrátíme na architekta, aby tomu dal ucelenou podobu,“ zmínil přibyslavský starosta. Náklady této etapy sečetl na přibližně sto milionů korun. Pomoci by mohla dotace od Kraje Vysočina i třeba od Národní sportovní agentury.
Velkou pozornost chce město věnovat parkovacím místům. Sportovní areál stojí hned vedle kulturního domu. A když se sejdou v obou zařízeních akce v jedno odpoledne, auta obsadí široké okolí. Stojí v ulicích, ale i na trávnících a v parčících.
„Chtěli bychom v lokalitě vybudovat jedno společné parkoviště pro minimálně sto aut. Mohlo by sloužit i jako záchytné parkování pro celé centrum města,“ nastínil Kamarád.
Zvažuje se demolice sokolovny a stavba nové
Teprve v momentě, kdy by byla upravena venkovní část areálu, chtěla by se radnice vrhnout na samotnou sokolovnu. Ta mnoha sportovcům připomíná spíše temnou kobku. A například když přijíždějí soupeři na soutěžní zápasy ve stolním tenisu, už předem se ne zcela standardních podmínek obávají.
„Je to budova z 30. let minulého století s několika novějšími přístavky. Bezmála sto let stará. To nejlepší má dávno za sebou. Snad nikdy nebyla kompletně rekonstruována,“ popsal přibyslavský místostarosta Michael Omes.
S rekonstrukcí spojená odstávka sokolovny by přibyslavským sportovcům tolik nevadila. Ve městě mají náhradu v podobě sportovní haly nebo školní tělocvičny. Přes léto sokolovnu ani nevyužívají, raději sportují venku.
Zatím nebylo rozhodnuto, jakou formu opravy město zvolí. Zvažuje buď kompletní rekonstrukci, nebo demolici budovy a výstavbu zcela nové. „Cenově to vychází přibližně nastejno. Bude to předmětem dalších diskusí,“ konstatoval Martin Kamarád. I v tomto případě odhady hovoří přibližně o stovce milionů korun.
Jak rychle úvodní etapa rekonstrukce začne, také zatím není jasné. Rozhodnou o tom zastupitelé. Ti určí, zda se do ní město pustí okamžitě, jak si vedení radnice přeje, nebo zda budou čekat na dotaci. V tom případě se čekání může prodloužit i o roky.
