Kolem pěti stovek druhů motýlů, vzácní obojživelníci – včetně nejpočetnější populace skokana ostronosého na Českomoravské vrchovině, masožravá rosnatka okrouhlolistá, evropsky významný druh vážky či zachovalé porosty borovice blatky, které jsou v kraji skutečným unikátem.
To je jen několik „nej“ spojených s okolím rybníka Velké Dářko na Žďársku, respektive se dvěma národními přírodními rezervacemi (NPR) rozkládajícími se na jeho březích.
Na NPR Radostínské rašeliniště a NPR Dářko však v posledních letech dopadají následky změny klimatu. Cenná rašeliniště postupně vysychají, v některých místech i zarůstají nežádoucí vegetací a mnohé vzácné druhy tak mizejí. Letos proto zahájí ochranáři revitalizaci nevídaného rozsahu – úpravy za 12 milionů korun mají trvat pět let. Přinesou však i omezení pro turisty, již oblast hojně vyhledávají. Okolím rybníka totiž vede kromě běžných turistických tras i oblíbená naučná stezka Dářská rašeliniště.
„V oblasti Radostínských rašelinišť bude uzavírka pro návštěvníky přírody jen krátkodobá. V NPR Dářko by ale měla trvat déle, a to kvůli úpravám obvodového kanálu, který zčásti vede právě v těsné blízkosti naučné stezky,“ přiblížil za Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK) Václav Hlaváč, ředitel Regionálního pracoviště Vysočina. Řádově však podle něj půjde nejspíš pouze o měsíce. Přesné termíny však ochránci přírody zatím nemají, jednání s dodavatelem prací ještě pokračují.
Zaslepení odvodňovacích kanálů a kosení luk
Krátkodobé zákazy vstupu na vyznačené trasy jsou však jen malým omezením ve srovnání s efektem, který mají záchranné činnosti na stav rašelinišť mít. „Hlavním cílem je zvýšit hladinu podzemní vody, která v posledních letech klesala, mimo jiné kvůli teplejšímu klimatu,“ nastínil Hlaváč.
K tomu má pomoci například zaslepení a přerušení odvodňovacích kanálů. U těchto nových „zátek“ také vzniknou tůně i menší tůňky, jež zadrží vodu a zároveň poslouží jako útočiště pro obojživelníky a řadu dalších tvorů.
Dojde také k úpravám v lesích a postupné obnově luk. „V NPR Radostínské rašeliniště jsou louky skutečně dlouho nekosené. Vznikly tam obrovské nárosty trsů ostřic, takže je lokalita absolutně neprůchozí, což znemožňuje její obhospodařování,“ popsal situaci Hlaváč.
Tyto oblasti proto čekají asanační zásahy. Dojde ke stržení drnů, mulčování i vysekávání nežádoucí vegetace.
„Může trvat klidně tři čtyři roky, než bude taková lokalita připravena na pravidelné kosení. Jde navíc o velmi vlhké oblasti, čemuž bude pochopitelně pak odpovídat i způsob sečení, tedy křovinořezem a lehkou technikou, v sušších částech pak běžnými stroji,“ podotkl Hlaváč.
V ohrožení jsou vážky, skokan i modrásek
Těmito zásahy by se podle jeho slov měly časem obnovit původní, druhově bohaté louky, kde by se pak mohly pravidelně objevovat takové rostliny, jako je třeba tolije bahenní či prstnatec májový. Ty jsou tam dnes v podstatě na hranici vyhynutí.
Dářská rašeliniště
|
Ochranáři věří, že série opatření zachrání i řadu dalších vzácných druhů fauny i flóry, které v posledních letech z lokalit kolem největšího rybníka Vysočiny mizejí.
Jedním ze symbolů Dářských rašelinišť je mimo jiné vážka jasnoskvrnná, evropsky významný druh, který k životu potřebuje rašelinné tůně s bohatým porostem vodní vegetace. „V NPR Radostínské rašeliniště býval hojný, v současnosti však výrazně ustoupil v důsledku zarůstání a vysychání vhodných vodních ploch – rašelinných tůněk,“ přiblížil Petr Mückstein, zoolog AOPK.
Zánikem rašelinných tůní coby svých stanovišť k rozmnožování je ohrožen také skokan ostronosý, jehož populace v okolí Velkého Dářka je nejpočetnější na Vysočině.
Alarmující úbytek zaznamenávají ochránci přírody rovněž v případě modráska stříbroskvrnného, nejvzácnějšího denního motýla Českomoravské vrchoviny. U Dářka se dnes vyskytuje pouze v oblasti zvané Padrtiny, ale například na Moravě již ve všech lokalitách vymřel. Jeho živná rostlina je totiž vlochyně bahenní – opět druh vázaný pouze na zachovalá rašeliniště.
Opatření podporuje i rodina Kinských
Padrtiny skrývají i další místní vzácnost – zachovalé blatkové bory, tedy porosty borovice blatky, jaké nejsou jinde v kraji k vidění. Jinak se přirozeně vyskytují už jen na Třeboňsku, Šumavě, ve Slavkovském lese a Hrubém Jeseníku. I její plochy u Dářka se však s poklesem hladiny podzemní vody zmenšují.
Na obnově v obou rezervacích spolupracuje AOPK s majiteli dotčených pozemků, což je i společnost Kinský Žďár. „Vzhledem k tomu, že rodina Kinských má obecně k ekologii velmi blízko, snažíme se být nápomocni a vycházet ochraně přírody vstříc,“ uvedl lesní rada Jan Sovák s tím, že lesníci například připravili některé plochy pro další kroky obnovy. Místa, jichž se revitalizace týká, pro společnost nemají hospodářský význam – jsou dlouhodobě v ochranném režimu.
„NPR Dářko je s firmou i historicky spojena. Jako prales a bezzásahové území jej vyhlásila ještě paní Eleonora Kinská, rozená Clam-Gallasová, což byla babička současného vlastníka,“ zmínil Sovák.