Stavbě větrných elektráren se Vysočina nevyhne. Ale s mírou, radí politici

Nikdy nesmí nastat situace, kdy by zde kupříkladu větrné elektrárny ovlivnily krajinné panoráma s výraznými přírodními nebo kulturněhistorickými dominantami. Například výhled na návrší s chrámem UNESCO na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. To je vize stávajícího hejtmana Vítězslava Schreka (ODS).

„Moje představa je, že se konečně dozvíme od státních orgánů a ministerstva životního prostředí jejich představu o akceleračních zónách (vymezených pro solární a větrné elektrárny - pozn. red.). Ideální by bylo, pokud oni by tyto zóny v kraji navrhovali už v kontextu naší strategie krajinného rázu, kterou jsme aktualizovali, aby nebyla na řadu let zničena část krajiny, kterou si chceme na Vysočině zachovat i s ohledem na cestovní ruch a další zásady,“ řekl Schrek.

15 fotografií

Nebude se bránit vzniku větrníků v místech, kde nepoškodí krajinu a kde to nebude v rozporu s vůlí obyvatel katastru.

„Ideálně kdyby to bylo napříč tamními obcemi, protože nikdy se to netýká jen jedné. Další věcí je, že Vysočina má specifický ráz krajiny, je velice sídelně rozdrobená, v každém údolí něco je. A mějme na zřeteli, že v kraji už je jaderná elektrárna, takže my už se o energetiku staráme na svém území celkem dostatečně,“ upozornil hejtman.

Lídr ANO fanouškem větrných elektráren není

Opoziční zastupitel a kandidát na hejtmana Martin Kukla (ANO) má k větrné energetice vyhraněnější postoj.

„Jsem zastáncem jaderné energetiky, fanouškem větrných elektráren určitě nejsem. Ale zavázali jsme se k uhlíkové neutralitě a jsou zde velcí investoři, tygři, takže se větrníkům určitě nevyhneme, nějaké tu budou. Pokud s tím lidé z okolních katastrů souhlasí, není to jako pěst na oko a neničí krajinu, tak s tím problém nemám,“ vyjádřil se Kukla.

Vysočina po patnácti letech posuzuje žádosti o stavbu větrných elektráren

„Budou se stavět, protože jsou na ně dotace. Kdyby nebyly, tak je nikdo stavět nebude. Nicméně kraj má ohledně větrných elektráren velmi omezené kompetence. Nebudu jim bránit, ale nebudu stát v první řadě,“ upozornil.

Podle Pirátů jde o velmi dobrý zdroj energie

Jednoznačným fanouškem větrné energetiky je naopak první náměstkyně hejtmana Hana Hajnová (Piráti). „Dávají mi smysl zejména tam, kde nejsou v konfliktu s dalšími veřejnými zájmy - ať už s lidmi, nebo s přírodou. Po volbách bychom se měli podívat na zákony, které k tomu aktuálně přijímá vláda a vyhodnotit pro Kraj Vysočina nejlepší strategii. Za mě je to jeden z velmi dobrých zdrojů energie budoucnosti,“ míní Hajnová.

Odhadnout ideální počet nových větrných elektráren pro Vysočinu je podle ní obtížné i vzhledem k jejich výkonu. „Dnes se větrné elektrárny pohybují od 4 do 6 megawatt, takže se můžeme bavit o desítkách kusů na Vysočině. Konkrétní číslo, kolik se od nás bude očekávat, by měl dát spíš stát,“ míní.

Otázkou, jak dál s větrníky, se brzy začnou zabývat například ve Věžnici na Havlíčkobrodsku, kde už ČEZ nyní dvě dvoumegawattové vrtule provozuje. Smlouva zde vyprší za pět let.

„Hlásí se nám subjekty, které oslovují i další obce ve větrném okruhu. Necháme si od nich nezávazně představit podmínky, za kterých by nám větrný park rozšířili. Pak čekám, že vstoupíme do jednání s ČEZ, ale zatím se kolem toho moc neděje. Osobně počítám, že i dál ty vrtule tady budou. Kolik jich bude, nevím. Dnes se dělají výkonnější, takže možná by to byla jedna o výkonu 4 až 5 megawatt,“ odhaduje starosta obce David Drahoš (zvolen za Hasiče Věžnice).

Pod patou elektrárny měli hnízdo malí zajíci Starosta Věžnice u Polné hodnotí rozhodnutí svých předchůdců v zastupitelstvu obce o umístění dvou větrných elektráren u Věžnice jako prospěšné. „Já u toho rozhodnutí tenkrát nebyl, byl jsem ještě hodně mladý. Samozřejmě někteří byli proti, ale nevybavuji si, že by byl proti nim výrazný odpor. Čas ukázal, že nám tu vrtule v ničem nevadí, naopak se z nich stal symbol obce. Když jedu z cest a v dálce vidím věžnické vrtule, říkám si, že už jsem doma,“ říká David Drahoš. Jaký finanční zisk obci přináší? Půl milionu korun ročně za oba větrníky. My s tím dotujeme vodovod a kanalizaci, takže nemusíme na lidi přeúčtovávat veškeré náklady, které jsou s tím spojeny. Daňové příjmy obce se přitom pohybují kolem 6,5 milionu korun, hodně se snažíme čerpat i dotace, takže celkový rozpočet je někde nad deseti miliony ročně a v tom je půl milionu pěkná částka. Vnímáte od větrníků nějaké zvláštní zvuky, vibrace, záblesky, padá z nich led? Nic z toho. My u nás máme větrníky na severní straně, takže nám nestíní, jsou také poměrně daleko od obce. Nedělají žádné zvuky, mnohokrát jsem se už k tomu vyjadřoval. Abyste něco slyšel, takové zašumění, musí foukat od větrníků směrem k obci a být absolutní klid. Není to nepříjemný nebo rušivý zvuk. Záblesky jsem nezaregistroval. Pod větrníkem se pasou srnky. My ten prostor na základě dohody s ČEZ udržujeme, tak vím, že metr od paty elektrárny měli hnízdo malí zajíci, jsou tam káně, jestřábi. Je možné, že to nějakého ptáka někdy zraní, ale není to nic v masovém měřítku. Ty vrtule jsou tady od roku 2009, takže s nimi zkušenosti jsou - a nejsou negativní. Co obnáší ze strany obce ta péče o okolí elektráren? Je to i oblíbená lokalita pro turisty, pro mládež, schází se tam milenci, (smích) je to hezké romantické místo na kopečku s pěkným rozhledem. Takže jsme tam udělali turistické sezení, snažíme se tam udržovat pořádek, sečeme tam travnaté plochy, kolem v zimě odhrnujeme sníh, aby se tam dostali autem technici, kteří tam občas jezdí.