O koupi této památkově chráněné nemovitosti nyní uvažuje město Humpolec. Případná koupě Medovy vily se bude na zastupitelstvu projednávat 25. září. V té souvislosti si podle starosty Petra Machka (Humpolec GO) musí radnice položit několik klíčových otázek: „Především jak se budova bude využívat, kolik bude stát rekonstrukce a zda je v možnostech města zajistit financování provozu.“
Vedení radnice si podle starosty uvědomuje výjimečnost této stavby. „Navíc má město z mého pohledu velký dluh ke své soukenické historii a k jejímu odkazu. Cítíme také odpovědnost za zachování historických hodnot a šanci pro úctyhodné využití kulturní památky. Proto je více než namístě, aby město důkladně zvážilo nákup této vily,“ vysvětluje Petr Machek.
Proti by zřejmě nebyli ani opoziční zastupitelé, jež redakce iDNES.cz oslovila.„Zatím jsem ještě neviděl návrh pana starosty, ale jistě by byla škoda, kdyby město nejednalo a nepokusilo se dům koupit. Je to vzácná historická budova a město by mělo mít její budoucnost pod kontrolou,“ řekl například zastupitel Vlastimil Brukner (KDU-ČSL).
Ani opoziční zastupitel za ODS Karel Kratochvíl neříká jednoznačné ne. Zmínil, že o Medovu vilu se radnice zajímala již v minulosti, když byla ve vedení ODS. „Je to významná stavba, která by městu slušela, ale otázkou je cena a technický stav budovy. Je tam spousta věcí, které je třeba ještě vyjasnit,“ podotkl Kratochvíl.
Budova neutrpěla neuváženými zásahy
Jak sdělil starosta Machek, zástupci města i zastupitelé měli možnost si prodávanou budovu prohlédnout. „Roli při případné koupi hrají pochopitelně peníze. Necháváme si zpracovávat znalecký posudek, který pro nás bude dalším vodítkem,“ doplnil Machek.
Kromě pořizovací ceny musí město počítat i s rekonstrukcí. Pokud jde o technický stav budovy, podle popisu realitní kanceláře budova neutrpěla žádnými významnými zásahy, které by snižovaly její architektonickou hodnotu.
„Technický stav podsklepeného domu je dobrý, nemá žádnou podstatnou vadu. Nutná je modernizace, repase původních historických prvků, úprava rozvodů dle současných norem a oprava povrchu terasy. Součástí nabídky jsou veškeré původní plány architekta Gočára i jeho vlastní model domu,“ stojí v inzerované nabídce k nemovitosti.
Další otázkou, kterou město musí důkladně zvážit, je další využití této nemovitosti. „Víme, že u těchto památek není běžné, aby generovaly zisk. Při nejlepších ekonomických výhledech se stěží pokryje jejich provoz. Bylo by tak na městu, případně na partnerech, aby provoz Medovy vily dotovali,“ dodal starosta Humpolce.
Zároveň však upozornil, že jsou případy, kdy se podařilo kulturní památky citlivě a smysluplně využít. V té souvislosti zmínil například Baťovu vilu ve Zlíně. A právě tam pojedou 4. září humpolečtí zastupitelé čerpat informace.
Příležitost nabízí i rozlehlá zahrada
Představu, jak vilu využít, starosta Machek má. „Jednou z možností je vilu pojmout jako společensko-kulturní centrum odkazující na historii soukenictví. Prostor může být věnován soukenictví jako takovému, prvorepublikovým továrníkům, kteří se významně zasadili o rozvoj města, nebo ji aktivně využívat jako edukativní centrum,“ zamyslel se.
Obrovskou příležitost využití nabízí podle něj rovněž velká zahrada, která by mohla sloužit potřebám sousední základní školy či České zemědělské akademie, případně jako malý městský park, nebo pro kulturní a volnočasové aktivity.
Také veřejnost se kloní ke koupi funkcionalistické vily. „Konečně hodnotná památka, která by do města dokázala přitáhnout turisty, pokud bude citlivě zrekonstruovaná. Prostory vily by bylo možné využít například jako muzeum Gočárovy práce. Expozice by mohla být interaktivní, aby nenudila,“ uvedla na sociálních sítích Mia Krupková.
„Chvályhodný záměr,“ ocenil jednání o koupi i Josef Zmek.
Viděl osadu a oslovil architekta V době, kdy si humpolecký podnikatel Otakar Med rozmýšlel výstavbu svého vlastního rodinného domu, měl za sebou architekt Josef Gočár (1880–1945) již bohatou tvůrčí minulost. K nápadu oslovit Gočára, aby mu navrhl v Humpolci jeho rodinný dům, přispěla návštěva vzorové osady moderního bydlení v Praze na Babě, kde Gočár projektoval několik staveb. A tak slovo dalo slovo a v Humpolci, na dnešním Tyršově náměstí, se v letech 1933–1934 začalo budovat. Vznikla velkorysá a nepřehlédnutelná funkcionalistická stavba, jež se později, v roce 1958, stala kulturní památkou. Dům sloužil nejenom k bydlení rodiny Otakara Meda, ale v přízemí bylo i sídlo Medovy firmy „zasilatelství látek“. Vstup do vlastního bytu je v prvním patře, kde prostoru dominuje obývací pokoj s průběžným oknem po celé délce stěny a s navazující knihovnou a pracovnou s balkonem. Za zmínku stojí i dřevem obkládané schodiště, terasy nebo rozlehlá zahrada. Otakar Med si ovšem vily moc dlouho neužil. Za druhé světové války byl za účast v odboji poslán do koncentračního tábora. Po návratu a komunistickém převratu o dům přišel a do přízemí bylo umístěno zdravotní středisko. Rodina mohla v domě nadále bydlet. Dochoval se zde i původní nábytek. Otakar Med se dožil navrácení majetku. Zemřel v roce 1996 ve věku téměř 95 let. Zdroj: Slavné vily Kraje Vysočina |
