Chrámy vody se stávají oblíbenými cíli turistů. I když už svému účelu neslouží - regiony.impuls.cz

Chrámy vody se stávají oblíbenými cíli turistů. I když už svému účelu neslouží

  10:26,  aktualizováno  10:26
Jaro se přihlásilo a davy potáhnou za sluncem nebo za vodou. Platí to i na Vysočině. Vodárenské stavby jsou trvale předmětem zájmu návštěvníků. A jsou to právě vodojemy, které turisty přitahují čím dál víc. A to i když už neslouží svému účelu. Bývají architektonicky zajímavé a často slouží jako oblíbená vyhlídková místa.
Vodárenské stavby jsou trvale předmětem zájmu návštěvníků | (1:20) | video: iDNES.tv

Impozantní železobetonová stavba na vrcholu Strážné hory připomíná svými tvary futuristickou observatoř. Ostatně nedaleko ní měla později vzniknout i moderní hvězdárna.

Třebíč Z Kostelíčku je nejhezčí výhled na město

Jedním z nich je i věžovitá stavba vodojemu „U kostelíčku“ na Strážné hoře v Třebíči. Stavba tohoto vodojemu začala v roce 1936, do provozu byl spuštěn roku 1941. Na konci sedmdesátých let byla jeho vrchní část z provozu odstavena pro malou kapacitu, když její funkci převzaly novější vodojemy v okolí.

V roce 2015 byla po rekonstrukci na vodojemu otevřena rozhledna a zpřístupněny prostory bývalé vrchní vodní komory. „Návštěvnicky vodojem funguje v sezoně, otevírá se 1. května. Je tam expozice o vodárenství, v mezipatře se nachází projekční místnost, kde si lidé mohou pustit krátký film o vodárenství a památkách. Nahoře je vyhlídka, odkud je zřejmě vůbec nejhezčí výhled na Třebíč. Z blízkých cílů mohu doporučit třebíčský větrný mlýn z roku 1836 na Kanciborku či rozhlednu na Pekelném kopci, vzdálenou pět kilometrů,“ vykládá Vendula Manová z městského turistického informačního centra.

Vodojem „U kostelíčku“ či „Kostelíček“ získal název podle sousední kaple sv. Jana Nepomuckého z let 1644–1645. Kaple však přístupná není.

Hojně navštěvovanou vyhlídku s posezením nabízí rovněž funkční vodojem „Jihlavská“ na výpadovce z Humpolce na Jihlavu. Estetický vodojem s romantickou věžičkou byl postaven v letech 1929 až 1933. Místo je oblíbeno mezi výletníky i u místních.

Baliny Výhled zlepšil kůrovec

Zhruba šest kilometrů od Velkého Meziříčí v katastru obce Baliny se na kopci tyčí rozhledna Rubačka. Kovová stavba v nadmořské výšce 580 metrů vznikla nad funkčním vodojemem na jaře roku 2009. Společně s rekonstrukcí vodojemu ji nechal vybudovat místní svazek obcí Vodovodů a kanalizací.

Na titul nejmenší rozhledny může aspirovat pouhých deset metrů vysoká, ale přesto funkční vyhlídka na vodojemu u obce Baliny.

Zhruba deset metrů vysoká vyhlídka, na niž vede 42 schodů, byla dříve částečně ukrytá v lese. Kůrovcová kalamita v roce 2020 a následné kácení se však postaraly o to, že se dnes rozhledna ocitla na mýtině a láká v podstatě na kruhový rozhled po celém Velkomeziříčsku.

Jelikož k Rubačce nevede turistická značka, zájemci se na místo nejlépe dostanou ze silnice mezi Oslavičkou a Novým Telečkovem. Na kopec, kam poutníky nasměruje informační tabule, je to 350 metrů po lesní cestě. Vodojem Baliny je součástí přivaděče pitné vody z nádrže Mostiště a slouží již od roku 1966.

Chotěboř Věž, ve které se bydlí

Jeden z nejkrásnějších vodojemů Vysočiny se vypíná u silnice z Chotěboře na Ždírec nad Doubravou, těsně před chotěbořskou částí Bílek. Čtyřpodlažní stavba zaujme na první pohled. Obepíná ji upravená zahrada, v níž pobíhá velký pes.

Nelze si nevšimnout nových oken či satelitního přijímače ve vrchním patře. „Stavba už desítky let slouží k bydlení. Je v soukromých rukou,“ vysvětluje chotěbořský starosta Ondřej Kozub.

Působivou stavbou je vodojem, který byl postaven v roce 1879 mezi Chotěboří a Bílkem. Od šedesátých let minulého století je v soukromých rukou a slouží k bydlení.

Vodojem má čtvercový půdorys o stranách zhruba 8 krát 8 metrů. Zdi jsou silné 130 centimetrů. Přízemí sloužilo jako sklad paliva. Ve druhém a třetím podlaží byly obytné místnosti pro obsluhu. Samotná nádrž o objemu 52 metrů krychlových byla ve čtvrtém patře. Věž je vysoká 25 metrů.

Vodojem má spojitost s výstavbou železniční stanice v Chotěboři. Ta je v provozu od roku 1841. Původní vodojem však měl problém se zajištěním vody. Proto byla v roce 1879 podle projektu Carla Schlimpa pár kilometrů směrem k Bílku postavena věžovitá stavba. Opatřena byla čerpadlem, které vodu bralo z nedaleké řeky Doubravy.

Majestátní vodojem kdysi zásoboval celou Třebíč, dnes je z něj rozhledna

Během druhé světové války vodojem dodával vodu do nádrží muničního skladu luftwaffe v sousedním Sobíňově. Pro dráhu měl význam do roku 1953, kdy byl na trati z Havlíčkova Brodu na Hlinsko a dále na Pardubice ukončen parní provoz. Československé státní dráhy vodojem roku 1961 prodaly. Od té doby slouží k bydlení.

Kněževes Houby, kameny a zase houby

Pohled na okolí malebné vesničky Kněževes na Žďársku i na vzdálenější pahorky Přírodního parku Bohdalovsko nabízí vyhlídka Na Kříbu. Původní vodojem, z jehož ochozu se dnes lze krajinou kochat, byl vybudován již v roce 1965.

Když jej však před lety nahradil nový, rozhodla se obec využít vysloužilou stavbu právě pro vznik „rozhledny“. Objekt o výšce zhruba čtyři metry byl zrekonstruován, opatřen robustním dřevěným zábradlím a na jeho vrcholku vztyčen nezbytný prapor se znakem obce. Přes mříže je možné nahlédnout i do nitra vodojemu.

Vyhlídka z někdejšího vodojemu Na Kříbu u vesničky Kněževes nabízí pohled i na přírodní park Bohdalovsko.

Slavnostní otevření nové vyhlídky se uskutečnilo v červnu 2018. Záhy se minirozhledna stala turistickým lákadlem. „Potkáváme tam turisty ze všech koutů Vysočiny, ale třeba i z Pardubicka. Jejich zájem nás moc těší,“ popsala starostka Kněževsi Jana Řezníčková.

Stavba na kopci jihovýchodně od vsi v nadmořské výšce 577 metrů však není na tomto místě zdaleka jedinou atrakcí. Například nedaleký bývalý lom, ukrytý v řídkém lesíku, doplňuje krátký úsek kolejí s těžebním vozíkem a soškou takzvaného Kamenožrouta. Poblíž najdou turisté třeba i kamenné dračí oko a zub, miniaturu chaloupky na kuří nožce i s ježibabou, kamennou židli nebo velké dřevěné dveře, které vedou přímo do otevřené krajiny.

Město Jihlava žízní, pomoci má nový mohutný vodojem za 77 milionů korun

Nechybějí ani všudypřítomné dřevěné houby, dále lavičky a odpadkové koše či krmítka pro ptactvo. „To vše jsou nápady a výrobky místních šikovných lidí, kteří místo neustále zvelebují,“ zdůrazňuje starostka Kněževsi.

Lidé, kteří už si udělají k vyhlídce Na Kříbu výlet, by podle ní neměli vynechat návštěvu obecního hřiště s pozoruhodnými atrakcemi, včetně obrovské dřevěné „lezecké“ houby. „Jednou k němu cíleně dorazil i autobus a z něj se vyřítila na hřiště celá mateřská škola na výletě,“ vzpomíná Řezníčková.

Poblíž hřiště se nachází ještě Houbový háj – lesík s dřevěnými miniaturami hub a infotabulkami o přírodních zajímavostech. V Kněževsi mohou zájemci zavítat i do bonsai zahrady místního nadšence Petra Havelky.

Ždírec nad Doubravou Vyhlídka na město

Vodojem na okraji Ždírce nad Doubravou, na kopci u výpadovky na Hlinsko zpočátku sloužil jako součást nově budovaného vodovodu ve Ždírci. Postaven byl v roce 1949.

„Vodovod o délce 7,5 kilometru byl zprovozněn v červenci 1949 postupným připojováním jednotlivých odběratelů. Náklady na jeho výstavbu včetně vodojemu a studny činily 4,8 milionu korun československých,“ píše se na infotabuli u vodojemu.

Vodojem na okraji Ždírce nad Doubravou sloužil jako součást zdejšího vodovodu. V roce 2013 byl upraven na vyhlídku. Její součástí je i odpočinkový kout pro turisty a informační tabule.

Částkou celkem 280 tisíc korun na stavbu přispěli samotní občané, kteří strávili budováním vodovodu nespočet brigádnických hodin. Do vodojemu se vešlo 141 kubíků vody.

Dnes je z této stavby na kótě 570 metrů nad mořem vyhlídka na východ Ždírce a jeho okolí. Vedení města ji nechalo zřídit v roce 2013. Vyhlídka byla otevřena dvacet let poté, co vodojem přestal fungovat. V roce 1993 byl nahrazen novým vodojemem o kapacitě 500 kubíků výš nad ždíreckým Kohoutovem.

Na bývalý vodojem, částečně zapuštěný v zemi, vedou nové kovové schody. U nich se nachází odpočívadlo pro turisty. Vedle silnice vede kolem vyhlídky i oblíbená cyklostezka.

Jihlava Lidé se dovědí více o vodě

Jinou podobně navštěvovanou vodárenskou stavbou je úpravna vody na jihlavském Hosově. O rozhlednu v tomto případě nejde, ale i ona se nachází na místě s pěknou vyhlídkou.

Hosovská úpravna vody v Jihlavě mívá vždy v červnu na konci školní výuky dny otevřených dveří pro školy, ale i pro veřejnost. Návštěvníci se tu dozvědí množství informací o vodě.

Ta byla postavena a zprovozněna v roce 1973, aby nahradila starší pístovskou úpravnu. Současně byla tehdy vybudována v letech 1968 až 1972 také hubenovská vodní nádrž, která je dodnes zásadním zdrojem pitné vody pro krajské město Vysočiny.

V letech 1999 až 2001 byla úpravna vody Hosov zásadně modernizována. „Na hosovské úpravně vody míváme vždy v červnu na konci školní výuky dny otevřených dveří pro školy, ale i pro veřejnost. Pro letošek zatím není termín dne otevřených dveří ani jeho konání schváleno, ale po dohodě mohou i mimo ten termín návštěvníci úpravnu vody navštívit, její režim to umožňuje,“ říká Iva Librová, mluvčí Vodárenské akciové společnosti.