„Opravy střech a výměny šindelové krytiny jsou několikaleté a na etapy. Letos budeme vyměňovat šindel na vrátnici hradu a hlavně na věži Samson, což je ta největší střecha, která na Lipnici je,“ řekl kastelán hradu Marek Hanzlík.
Komplikaci působí, že pod střechou jsou umístěny vysílače mobilních operátorů. „Tím je ta práce složitější, protože vysílače se musí vždy vypínat, když tam jsou pracovníci, aby nebyli vystaveni magnetickým vlnám. Návštěvnickou sezonu začínáme 5. dubna, ale v dubnu budeme mít přes týden zavřeno i pro předem objednané výpravy vzhledem k provozním těžkostem opravy střechy na Samsonu. V dubnu tedy budeme mít otevřeno jenom o sobotách a nedělích a od května potom už zase každý den vyjma pondělí,“ popsal Hanzlík. V říjnu bude jako obvykle otevřeno opět jenom o víkendech a svátcích.
Další etapou bude pokračovat záchrana omítek v Trčkovském paláci. „Tento palác nemá střechu, a proto tam zbytky historických omítek trpí. Ty se stabilizují a zpevňují, protože jinak by jim hrozila zkáza,“ vysvětlil kastelán.
Ani dub nevydrží
Další investicí je oprava dřevěného schodiště na venkovní části obranné věže hradu. „I když jsou ty schody z dubového dřeva, tak nevydrží déle než dvacet let, protože jsou v místě, kam nesvítí slunce a je tam velice vlhko a jejich spoje a zúžená místa extrémně trpí,“ přiblížil Hanzlík.
K investicím pod hlavičkou hradu Lipnice patří také obnova výmaleb v kostele sv. Víta v Zahrádce, který spadá také pod správu hradu.
„Kromě toho, že kostel je významnou památkou sám o sobě, a je také památkou na obec Zahrádka a na zdejší působení faráře Josefa Toufara, tak ty malby jsou to nejcennější, co tam je,“ podotkl Hanzlík. Kostel je jediným pozůstatkem osady Zahrádka, která zanikla se vznikem vodní nádrže Švihov na Želivce.
Filmaři nedají |
Obnova šindele přijde letos na 4 miliony korun, záchrana omítek a schodů na milion korun a obnova výmaleb v Zahrádce asi na 200 tisíc korun. „Tam jsou ty peníze částečně hrazeny i Spolkem přátel Zahrádky, s kterým velice úzce spolupracujeme i ohledně financování,“ upozornil Hanzlík.
Součástí prohlídek hradu jsou pravidelně i krátkodobé výstavy. První z nich budou moci návštěvníci zhlédnout od soboty 5. dubna do 15. června. „Je to výstava broušeného skla sklárny Bomma či Bohemia Machines ze Světlé nad Sázavou, která více než deset let pořádá mezinárodní soutěže v broušení skla. Nejlepší práce, co během těch soutěží vznikly, budou vystaveny ve druhém patře hradu a budou součástí běžné prohlídky,“ sdělil Hanzlík.
Tuto přehlídku od 21. června do konce letních prázdnin nahradí výstava Lipnické školy. „Jde o volné sdružení malířů spjatých s Lipnicí, kteří v místních plenérech malují zdejší malebnou krajinu, kterou obdivovali už Jan Zrzavý nebo Jaroslav Panuška,“ navnadil Hanzlík.
Krásné dámy v róbách
Zpestřením pro návštěvníky hradu jsou ukázky tradičního vytápění středověkých staveb tohoto typu. „Na hradě máme řadu dobových prostor i míst, kde ukazujeme návštěvníkům vytápění středověkého hradu: funkční kachlová kamna a krby. Snažíme se přiblížit středověk trochu z jiné perspektivy, než jsou lidé na hradech zvyklí. Živý oheň je důležitá součást prohlídky na jaře a na podzim,“ upřesnil kastelán.
Dalšími formami přiblížení života ve středověku jsou na Lipnici tzv. středověké víkendy. „Při té příležitosti si návštěvníci mohou procházet hradem jako normálně a zároveň zde potkávají běžný středověký život včetně rytířů, vaření dobové krmě či krásných dam v róbách. Oživený hrad připravujeme letos dvakrát,“ pověděl Hanzlík.
Na začátku května hrad navštíví dvůr české královny Elišky Rejčky a na začátku října zde podobný program zpřítomněné historie nachystá skupina Páni z Hradce.
I pro neslyšící
Hrad Lipnice provozuje českobudějovická správa Národního památkového ústavu – stejně jako v Kraji Vysočina tato správa ještě provozuje zámky v Telči, Jaroměřicích nad Rokytnou a Náměšti nad Oslavou. Památkáři chtějí hrady a zámky zpřístupnit co nejširšímu spektru návštěvníků.
„Proto jsme pro hlavní prohlídkové trasy připravili tištěné průvodcovské texty určené návštěvníkům se sluchovým znevýhodněním či neslyšícím. Tyto materiály jim zpříjemní a prohloubí zážitek z prohlídky,“ uvedl Petr Pavelec, ředitel českobudějovické správy NPÚ.
Texty budou návštěvníkům k dispozici na pokladnách jednotlivých památek.