iDNES.cz

Květnatec Archerův. „Rozkvétající“ exotickou houbu můžete najít i v Česku

  8:48
Nejen na hřiby, bedly, holubinky, klouzky a další jedlé houby mohou nyní narazit houbaři na Vysočině. V lesích, ale i na loukách nebo v zahradách napříč krajem se rozmáhají také netradiční druhy, exotické svým původem i vzhledem. Jedním z nich je bezpochyby květnatec Archerův, u nějž neznalý člověk může až zapochybovat, zda se vůbec jedná o houbu.

Původní domovinou květnatce Archerova je Austrálie, odkud byl s ovčí vlnou zavlečen do dalších zemí; v Evropě, konkrétně ve Francii, byl zaznamenán v roce 1914. | foto: Marie Jeřábková

„Když je kožovité vajíčko v rozpuku, tak opravdu silně zapáchá. Následně má podobu jakýchsi červených chapadel, které podle mě vypadají svým způsobem moc hezky. Je to zajímavá, fotogenická a opravdu nepřehlédnutelná houba,“ popsal Oldřich Pojezný, mykolog z Nového Města na Moravě.

Původní domovinou květnatce Archerova je Austrálie, odkud byl s ovčí vlnou zavlečen do dalších zemí; v Evropě, konkrétně ve Francii, byl zaznamenán v roce 1914. V tuzemsku byly tyto houby poprvé zjištěny v šedesátých letech v jižních Čechách, následovaly potom i další nálezy v podstatě napříč celou republikou.

Ačkoliv se jedná o druh původně teplomilný, vyskytuje se dnes rovněž ve vyšších nadmořských výškách. Například exemplář na snímku pochází z Vojnova Městce na Žďársku. Nálezkyně Marie Jeřábková jej tam objevila přímo na své zahradě. „A mám tady i hlášení z vyšších poloh Žďárských vrchů, klidně kolem sedmi set metrů nad mořem,“ zmínil Oldřich Pojezný.

Nápadná houba, na niž lze v přírodě narazit zhruba od května do listopadu, mívá čtyři až sedm „chapadel“ neboli ramen a velikost přibližně od pěti do dvanácti centimetrů. Jelikož je ale nejedlá, slouží spíše jen jako zajímavá podívaná, než aby končila v houbařském košíku.

zpět na článek