Konkrétní údaje o všech „místních“ čápech nemají samozřejmě ani ornitologové, alespoň u některých z nich se však daří tyto údaje získat díky pravidelnému kroužkování čapích mláďat.
Ukázkovým příkladem je třeba čáp černý, který se letos narodil v lesích chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, konkrétně v oblasti Ranska na Havlíčkobrodsku. Všechna tři mláďata, jež se tam ptačímu páru povedlo vyvést, dostala v červenci přímo na hnízdě v koruně stromu kroužek, a to od Michaela Fialy, kroužkovatele České společnosti ornitologické.
Čáp černýČápi černí žijí skrytě v lesích a k hnízdění využívají zejména vzrostlých stromů. Jsou mnohem plašší než jejich bílí příbuzní, ale v posledních letech zřejmě v souvislosti s nárůstem populace přibývá jedinců, kteří hnízdí méně skrytě a blíž k lidským obydlím. V tuzemsku obsazují hnízdiště asi o dva týdny později než čápi bílí. Stromová hnízda rovněž pravidelně dostavují, někdy využívají jako základ hnízda dravců. Samice snáší dvě až pět bílých vajec, inkubace trvá okolo třiceti dní. Průběh hnízdění je podobný jako u čápa bílého. Čáp černý je mnohem rybožravější než čáp bílý, loví s oblibou v menších vodních tocích ryby až do velikosti 25 centimetrů. Kromě toho nepohrdne rozličným hmyzem, žábami ani mloky, na vlhkých loukách loví rovněž drobné hlodavce a mladé ptáky. Potravu nosí mláďatům až ze vzdálenosti deseti kilometrů. Na svá zimoviště čáp černý odlétá zpravidla v září a využívá dvě základní cesty – jihozápadní přes Gibraltar, nebo jihovýchodní přes Bospor nebo Dardanely. Zdroj: Česká společnost ornitologická, www.birdlife.cz |
A informace právě o výskytu jednoho z takto označených jedinců nedávno dorazila až z dalekého pobřeží Atlantského oceánu v Portugalsku, kde jej vyfotografoval Pedro Moreira. „V mokřadech Rio Tejo nedaleko Lisabonu byl počátkem listopadu pozorován mladý černý čáp s českým odečítacím ornitologickým kroužkem s kódem 68JT,“ upřesnil zoolog Agentury ochrany přírody a krajiny Petr Mückstein, jenž se červencového kroužkování zmíněného čápa také účastnil.
Zda se ale opeřený rodák z Ranska v Portugalsku pouze zastavil k odpočinku a bude pokračovat dál do Afriky, nebo na místě setrvá, nelze nyní podle ornitologů s jistotou říci. „Například jeho o rok starší sourozenec s kroužkem 68J9 byl totiž pozorován až v rezervaci Palmarin v africkém Senegalu,“ připomněl Mückstein.
Doplnil, že byť se se zahraničními odečty českých kroužků odborníci u černých čápů setkávají, rozhodně se nejedná o běžnou věc, a každé takové pozorování je tudíž přínosem. Ornitologové z regionu tak získávají cenné údaje o tom, kam se tuzemští ptáci vydávají zimovat a kudy jejich trasa za teplem vede.
Sám Michael Fiala, který se kroužkování věnuje zhruba dvě desetiletí, má už samozřejmě za tuto dobu na svém kontě ptáků s odečteným kroužkem poměrně dost, a to i konkrétně mezi černými čápy. „Zrovna oblast Ranska je v tomto směru poměrně plodná. Kroužkujeme tam čápy černé zhruba tři roky, a vlastně skoro z každého roku mám nějaký odečet,“ usmívá se čtyřicetiletý kroužkovatel, který je zároveň arborista a stromolezec.
Hnízda na modřínech, bucích i dubech
Fiala má tedy ty nejlepší předpoklady pro to, aby mohl mířit do mnohdy opravdu úctyhodných výšek za čapími obydlími. „Většina hnízd bývá na modřínech, bucích a poslední dobou za nimi lezu docela často i na duby,“ popsal Fiala, jenž takto za jednu sezonu okroužkuje přibližně deset až patnáct mláďat čápů černých.
Hnízda se podle jeho zkušeností nacházejí minimálně v patnáctimetrové výšce. Existují však i rarity. Například v loňském roce si jeden pár těchto ptáků postavil hnízdo zcela nestandardně přímo na zemi, a to dokonce v malém lesíku u dálnice D1 na Žďársku.
I když rodince odborníci mnoho šancí nedávali, čapí rodiče nakonec úspěšně vyvedli dvě mláďata. „Je to unikátní. Těžko říct, jak jinde v Evropě, ale v České republice o podobném případu hnízdění na zemi nevíme. Víme o hnízdech čápů černých vystavěných na skalce či různé vyvýšenině, ale takto na rovině, navíc ve zbytku lesa a mezi frekventovanou silnicí a dálnicí je to naprosto neobvyklé,“ řekl k tomu tehdy ornitolog Aleš Toman.