Zámek v Košeticích vůbec není ledajaký. Má za sebou zajímavou historii. Ta vrcholila v prvních třech dekádách 20. století, kdy zámek s přilehlými budovami zakoupil Karel Prášek. Agrárnický politik byl ministrem-krajanem už v císařské vládě za Františka Josefa.
Po vzniku Československa zastával posty ministra zemědělství, poslance, senátora i předsedy Senátu. V Košeticích žil 22 let, zemřel tu v roce 1932.
Po druhé světové válce byl zámek zestátněn. Sídlily v něm místní národní výbor, škola i kožedělná divize podniku DUP - družstvo uměleckého průmyslu. V Košeticích na zámku se vyráběly například kožené kabelky či peněženky.
Posledních více než třicet let však zámek chátrá. Obecní úřad ho po revoluci opustil, do Pelhřimova se přestěhoval i DUP. Restituenti o chátrající zámek neměli zájem a hledali pro něj nového majitele. Tím se na počátku tisíciletí stala italská investorská společnost. Jenže s ní přišel totální úpadek...
„Nový majitel zamezil přístup do areálu a lehce obnovil okapové svody. Jinak se zámkem neudělal vůbec nic a ten dál chátral. A jak se budovy neudržovaly, zub času nadělal svoje,“ popisuje starosta Košetic Zdeněk Sovka.
Začalo to žádostí o zámecký park
Dnes je z areálu ruina. Omítka je oprýskaná, mnoho oken rozbitých či vysklených. Na hospodářských staveních jsou propadlé střechy, místy z nich trčí křoviny. Celý areál byl neuvěřitelně zarostlý, a to včetně navazujícího parku. Budovy sloužily jako odkladiště odpadků.
Zámek Košetice
|
Vedení obce se na to už nedokázalo dívat. A tak starosta prostřednictvím právníků oslovil italskou společnost, zda by obci neprodala alespoň park. Po několika jednáních se obě strany dohodly na prodeji celého komplexu budov. Košetice zanedbaný areál koupili za 8 milionů korun.
Za tu sumu obec získala velký park o výměře dvou a půl hektaru i menší půlhektarový parčík před průčelím zámku. K tomu rovněž rozlehlý soubor budov - celý zámecký areál včetně obytného křídla i hospodářských budov a rovněž navazující velkostatek. Jejich plocha činí dohromady další dva hektary.
„Zastupitelstvo to odsouhlasilo jednohlasně. Vždycky má někdo jiný názor, ale v tomto případě byla obec opravdu jednotná. Pro je i velká většina obyvatel,“ říká starosta Sovka.
A tak je to dlouhodobě. Už když potomci rodu Práškových areál v devadesátých letech prodávali, uspořádala obec anketu, zda by o zámek měla projevit zájem. Občané jednoznačně souhlasili. Vedení obce ale tehdy, snad z opatrnosti, žádné kroky nakonec nepodniklo.
Obec bude hledat vhodného investora
Že si na sebe Košetičtí tak trochu nyní ušili bič, si starosta moc dobře uvědomuje. Na rekonstrukci za stovky milionů korun nikdy obec peníze mít nebude, ani s podporou případných dotací. Vždyť její roční rozpočet se pohybuje kolem 25 milionů.
„Chceme sehnat investora, který by byl schopen se tu za podmínek, na nichž se domluvíme, realizovat. Naše představa je taková, že zámek by měl i nadále zůstat zámkem. Byly by to prostory vhodné například pro muzeum, byty, hotel, domov pro seniory, kancelářské prostory. Zbytek areálu by mohl sloužit pro drobnější výrobu či podnikání, restauraci nebo třeba pivovar,“ říká Sovka.
Z ruiny v Červené Řečici je zase perla, unikátní zámek se otevřel veřejnosti |
Zda by takový partner byl v areálu v nájmu, nebo by mu obec komplex rovnou prodala, by podle něj záleželo na dohodě. Jak dodal, zájemci o areál se v nedávné minulosti objevovali. Jenže vstup do jednání se zahraničním majitelem si vždy rychle rozmysleli.
Budovy byly plné nepořádku a odpadků
S prvními úpravami však na investora obec čekat nechce. Každý rok nečinnosti se na areálu negativně podepisuje. A tak už na konci zimy nechal úřad veškeré budovy alespoň vyklidit a nádvoří vyčistit od nepořádku a náletových dřevin.
„Byla tam spousta nepotřebného materiálu. A také, nevím, v kterých letech se to stalo, zřejmě neměli obyvatelé kam házet odpadky. Odvezli jsme několik kontejnerů různého odpadu, skla, kovového šrotu, pytle s oblečením, matrace, válendy. V zámeckých budovách končilo vše, čeho se lidé chtěli zbavit,“ kroutí hlavou starosta.
Z ruiny honosné sídlo. Opravený zámek začne sloužit příští rok v létě |
Obec chce zároveň v nejbližší době nechat provést stavebně-historický průzkum. „Abychom věděli, co kde stálo a co která zeď znamená. Chceme vše pečlivě zadokumentovat. K zámku totiž žádné stavební podklady nejsou,“ vysvětlil Zdeněk Sovka.
Ještě letos by mohlo dojít i k částečnému zajištění některých budov, aby do nich nezatékalo. „Nevím, jestli jsme schopni tomu dostát, ale než najdeme investora, pokusíme se zamezit další degradaci,“ je rozhodnutý starosta Košetic.
Jeho snem je, aby se zámek stal znovu výkladní skříní Košetic. Tak, jako tomu bylo třeba za ministra Práška.
Zvláštní péči budou mít dub červený a tis Majestátní dub červený pocházející z Austrálie by se po nutném ošetření mohl stát jedním z favoritů soutěží Strom roku. Když se vracel z úřadu domů do svého košetického panství, projížděl prvorepublikový ministr zemědělství Karel Prášek v kočáře taženém koňmi hustou alejí habrů. Ty lemovaly cestu na okraji zámeckého parku. Obecní úřad chce vdechnout nový život nejen zámku, ale také právě parku. Přemýšlí o kompletní revitalizaci. „Chceme začít pasportizací ve spolupráci s dendrologem. Stromy očíslujeme, arborista každý posoudí a řekne nám, co s ním je potřeba udělat a jak ho ošetřit. Vždyť minimálně přes třicet let s těmi stromy nikdo nic nedělal,“ líčí starosta Košetic Zdeněk Sovka. Protože pomalu začíná jaro a počasí tomu v uplynulých týdnech bylo nakloněno, první práce už místní vykonali. Svépomocí se postarali o vyčištění parku od náletových dřevin a o odstranění popadaných a vyvrácených stromů. „Stromy by se nyní mohly nadechnout a na jaře obrůst zelení. Myslíme, že téměř všechny by mohly růst dál,“ podotkl starosta. Z polámaných stromů vzniknou úly, atrakce a hrací prvky Obec by z dosud nepřístupného parku chtěla vytvořit místo, kam by za odpočinkem či lehčí zábavou mířili nejen obyvatelé obce. Počítá se s obnovou cest, instalací laviček a mobiliáře. „Ustoupit už musely lípy vyvrácené a zasažené hnilobou. Z jejich dřeva chceme nechat vyrobit úly a dřevěné hrací prvky. Vytvoříme i hmyzí domečky a broukoviště. Naším cílem je ze zanedbaného parku vybudovat funkční lesopark otevřený veřejnosti,“ vyjmenoval Sovka. Zvláštní péče by se mělo dostat několika výrazným dřevinám. Zejména mohutnému červenému dubu, který byl dovezen až z Austrálie, nebo naproti stojícímu vysokému tisu. „Oba jsou to významné stromy. Tis dokonce patří k nejvyšším ve střední Evropě. Až je dáme trochu do pořádku, chtěli bychom je přihlásit do různých soutěží,“ říká starosta. Výraznější zásah by se podle něj měla dočkat i již zmíněná habrová alej. „Habry byly v minulosti řezané takzvaně na hlavu. Výhonky je zatěžují, bude potřeba udělat zásah a alej zrevitalizovat,“ ukazuje Zdeněk Sovka. Některé stromy na první pohled vypadají jako suché či duté, ale nejsou. Všechny podle starosty mají ještě kus života před sebou. |
Košetice leží na západním okraji Vysočiny. Z Prahy to není daleko.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
